Pane Viktore,
je zjevné, že jste nečetl můj poslední příspěvek, bod (2). Jste-li přehlasován, avšak prodáte byt před realizací díla, nehradíte přece nic. Vždyť jsem to popsal naprosto srozumitelně a právně zdůvodnil. Můj názor je v souladu s názorem soudů na možnosti nesouhlasícího menšinového spoluvlastníka:

• „Při dohodě spoluvlastníků nebo rovnosti hlasů nebo nedosažení většiny při hospodaření se společnou věcí musí být menšinovému spoluvlastníku hospodářský záměr ostatními spoluvlastníky předestřen, aby se tak mohl vyjádřit k tomu, zda s ním souhlasí či nikoliv (a také případně uvážit možnost zrušení a vypořádání spoluvlastnického vztahu).“

Citováno z rozsudku Nejvyššího soudu 22 Cdo 277/2005 ze dne 4. srpna 2005
.............­.............­.............­.............­.............­.......

Napsal jste dále: „… jedine reseni v takove situaci je pri prodeji jednotky navysit cenu o muj podil na nakladech na danou rekonstrukci.“.
Vždyť to tak dělá každý. Byt v opraveném či zatepleném domě má vyšší hodnotu než v neopraveném. Samozřejmě, že při prodeji inkasujete ten rozdíl.

Je ale i druhá možnost: Říci zájemci hned na rovinu, že k úhradě oprav/zateplení je třeba splatit ještě X splátek po Y Kč. Kupní smlouva bude obsahovat převzetí tohoto dluhu nabyvatelem bytu. Kupní cena bude pochopitelně nižší. Ke změně v osobě dlužníka je nutné také získat souhlas věřitele (SVJ).

Je to obdobné jako při „prodeji“ automobilu který byl pořízen na leasing: Prodávající (ve skutečosti leasingový nájemce) Vám v inzerátu vždy otevřeně napíše kolik splátek v jaké výši ještě zbývá uhradit. Nic před Vámi netají.

To pouze při prodeji bytových jednotek v Česku se stalo rozšířeným trikem podvádět neznalé kupce. Většinou jsou tak zmatení, že se nechají uvést v omyl a bez protestů začnou hradit splátky cizího dluhu. Klíčovou roli v tomto podvodu hraje statutární orgán, když vypracuje a předá nabyvateli předpis záloh, v němž bývají cizí splátky podvodně označeny jako zálohy na budoucí výdaje správy domu. K tomu se přidají všechny ty kecy o neexistujícím „fondu oprav“, aby se zatemnilo co se vybírá a na jaký účel.

Minusování mých příspěvků na toto téma ukazuje, že členové výborů jsou si vědomi protiprávnosti těchto praktik, ale nechtějí se jich vzdát. Nechtějí přiznat své pochybení, že pohledávku SVJ za dlužníky si nepojistili řádnou písemnou smlouvou. Je pro ně tedy jednodušší oškubat nového „hejla“ (který se nebrání), než vymáhat úhradu na skutečném dlužníkovi, který po prodeji jednotky zmizel a ke splácení se nezná.

lake