Dluhy nepřecházejí na nového vlastníka
Prodejem bytu na nového vlastníka nepřecházejí jeho existující dluhy vůči SVJ. Pro některé členy výborů je to naprostá novinka i devatenáct let po nabytí účinnosti zákona č. 72/1994 o vlastnictví bytů. Snad je na čase se konečně probudit a začít se chovat podle práva a zdravého rozumu.
Na to, že dluh na nikoho automaticky nepřejde, se často zapomíná v případech, kdy má být hrazen najednou či ve splátkách podle splátkového kalendáře. Viz ZoVB, Občanský zákoník a podpůrně např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 8.12.2010, sp. zn. 22 Cdo 242/2009. Viz usnesení Ústavního soudu I.ÚS 2926/10 ze dne 19.01.2011. Další judikáty k věci najdete v http://www.portalsvj.cz/…-vlastnika-0.
| "Skutečnost, že žalovaná převedla kupní smlouvou
vlastnické právo k předmětné bytové jednotce na další osobu jí
nezbavila povinnosti uhradit závazek vzniklý prokazatelně v době, kdy
ještě byla vlastníkem této bytové jednotky. (Okresní soud v Přerově, sp. zn. 11 C 58/2010) |
| „[V]lastnictví nelze chápat jako beneficium svědčící toliko
jednotlivci, ale že klade na vlastníka (třebas
i bývalého) rovněž povinnosti; stručně řečeno, že
vlastnictví zavazuje (čl. 11 odst. 3 Listiny). Těchto povinností
se přitom nelze obecně apriori zříci jen tím, že jedinec přestane být
vlastníkem věci, s níž tyto povinnosti ať už jakýmkoliv způsobem
souvisí; řečeno jinak, ne všechny závazky související
s vlastnictvím konkrétní věci přichází automaticky na nového
vlastníka.“ (usnesení Ústavního soudu I. ÚS 2926/10 ze dne 19.01.2011) |
Co z toho plyne? Ten, kdo rozhodoval o opravě či technickém zhodnocení domu, je také povinen za provedení prací zaplatit plnou částku. Na věci nic nemění, zda později přestane být vlastníkem jednotky v domě. Pokud měl s věřitelem (SVJ) dohodnut splátkový kalendář, splácí podle něj dál. Dluh nemá nožičky a nepřechází na nového vlastníka. Viz též Nejvyšší soud ve známém rozsudku 22 Cdo 216/2011:
| „Nárok na zaplacení bezdůvodného obohacení je nárokem
závazkovým (obligačním), který směřuje vůči osobě, není tedy vázán
na spoluvlastnický podíl (nejde o nárok věcně právní). Účastníci
právního vztahu nejsou vymezení tím, že jsou vlastníky podílu i poté,
kdy k vynaložení nákladu na věc došlo. To tedy znamená, že [povinnost
hradit] nepřechází na nabyvatele podílu (nejde-li o případ universální
sukcese), dlužníkem je ten, kdo se takto (…) obohatil, věřitelem je ten,
kdo náklad ve prospěch jiného vynaložil. Nemůže tedy – vyjma
případů universální sukcese, případného převzetí dluhu – být
dlužníkem někdo, kdo nebyl spoluvlastníkem věci v době, kdy
k vynaložení nákladu došlo.“. (rozsudek Nejvyššího soudu České republiky sp.zn. 22 Cdo 216/2011, ze dne 24.1.2013) |
Obdobně je odsouzen k nezdaru pokus vylákat z nabyvatele jednotky nějaké peníze z důvodu údajného jeho bezdůvodného obohacení. Nejvyšší soud odmítl takový názor jednoznačně takto:
| „Povinnost vydat bezdůvodné obohacení bez dalšího
nepřechází na nabyvatele zhodnocené věci. Nepřevzal-li
2. žalovaný dluh 1. žalované a ani k němu nepřistoupil, nelze uvažovat
o tom, že by se mohl obohatit opravami společných prostor. Druhému (…) žalovanému nemohlo bezdůvodné obohacení vůbec vzniknout, jelikož 2. žalovaný se stal vlastníkem bytové jednotky až dne 20. 7. 2006 (…). Pokud by na 2. žalovaného měla přejít veškerá práva a povinnosti spojená s vlastnictvím bytové jednotky včetně závazku vydat bezdůvodné obohacení, musel by být dluh v kupní smlouvě konkretizován a žalobkyně by musela vyslovit souhlas s jeho převzetím, což ovšem vůbec nebylo tvrzeno. Soud tedy žalobu (…) jako nedůvodnou zamítl.“ (rozsudek Nejvyššího soudu 28 Cdo 4131/2011 ze dne 13. června 2012) |
Mnozí bývalí vlastníci přestávají plnit svou platební povinnost, jakmile prodají jednotku. Měly by být výborem okamžitě zahájeny kroky k vymáhání. Kupodivu v mnoha SVJ není učiněn ani jediný pokus o vymáhání zůstatku dlužné částky!!! Namísto toho se splátka dluhu napíše do rozpisu záloh jako dluh nového vlastníka. Očekává se, že tímto podvodným jednáním bude uveden v omyl a začne sám od sebe platit cizí závazky.
Tento protiprávní trik bývá kupodivu velmi úspěšný. Vlastníci jednotek, zmatení pojmy jako „fond oprav“ a podobnými nesmysly, uvěří ve svou vinu a zahajují jako ovce splácení dluhu cizí osoby. Jsou při tom přesvědčeni, že plní svou zákonem danou povinnost. Manipulace je dokonalá, oběť podrazu horlivě spolupracuje.
Jestliže se objeví nový vlastník, který nehodlá splácet cizí dluh bez právního důvodu, uplatní se vůči němu psychický nátlak pomocí písemných výzev, předžalobních upomínek a platebních rozkazů. Jde o to udržet jej pod tlakem, aby si nestačil uvědomit, že žádný úvěr se jej netýká a on svému SVJ žádné splátky nedluží. Často to oběť nakonec vzdá a začíná poslušně platit nezákonné výpalné.
- Zde je popsán případ vlastníka, který se tomuto triku dokázal ubránit na základě mé rady: http://www.portalsvj.cz/…ond-oprav-35.
- A zde je opačný případ, v němž popletená vlastnice (podepsána „slepice“) zaplatila splátky cizího dluhu bez jakékoliv obrany, a dokonce pokračuje v hrazení i nadále: http://www.portalsvj.cz/…i-tepla-vody#….
lake
Poslední komentáře