Lake,
pro tazatele je nyní nepodstatné a zbytečné znovu se zabývat dále tím, zda mohlo být přijato rozhodnutí o stavbě hlasováním na shromáždění; na to máme skutečně jiný názor. Přece jsme se ale oba shodli, že hlasování na shromáždění nebylo platné, u Vás z důvodu nepravomoci shromáždění, u mě z důvodu neodsouhlasení usnesení kvůli nenaplnění souhlasu všech vlastníků (nestačí souhlas všech přítomných).

Pro tazatele je podstatné a zásadní, zda bylo poté písemné dohody tj. souhlasu všech dosaženo; podle Vás byla dohoda zcela právně v pořádku, podle mě pro odlišný obsah jednotlivých dohod vlastníků lze dohodu zpochybnit.

Už také na závěr diskuze jen ještě uvedu, jak vidím v této chvíly situaci tazatele. Na shromáždění se dohodli, že výbor zařídí se všemi vlastníky písemnou dohodu o rekonstrukci střechy a výtahu a zrušení starých balkonů v majetku vlastníků a výstavbu nových lodžií vč. jejich financování. Kvůli odlišnému obsahu jednotlivých dohod s vlastníky se podle mého názoru jednoznačnou dohodu uzavřít nepodařilo. Výbor chyboval, když za této situace stavbu a její úvěrování realizoval. Místo toho, aby výbor svou chybu napravil a pokusil se ujednat s vlastníky jednoznačnou dohodu dodatečně, arogantně radí předsedkyně dotčeným vlastníkům, aby své BJ prodali a odstěhovali se, pokud jim tento způsob financování vadí. Trvám také na svém doporučení tazateli neplatit, respektive, pozastavit platby a posílat třeba platby někam do úschovy, dokud se spor nevyřeší. V opačném případě tazatel sníží svou šanci na minimum. Věřitel (pravděpodobně banka a ne stavebník, tomu bylo už asi zaplaceno po realizaci platby), by v případě, že by jí SVJ neuhradilo dohodnutou výši splátek úvěru, dluh vymáhal po SVJ, které s ním svým jménem uzavřelo úvěrovou smlouvu. SVJ bude vymáhat uhrazení závazků po vlastnících a může se obrátit na soud. V tom případě, bude muset SVJ prokázat existenci jednoznačné dohody všech vlastníků, opravňující ji splátky (dluhy) po vlastnících vymáhat a také prokázat, že předložilo vlastníkům srozumitelný rozpis záloh, příspěvků a splátek úvěru, což jak uvedl tazatel SVJ dosud neučinilo, což je samo o sobě dostatečným důvodem pro pozastavení plateb. O jednoznačné dohodě se dá těžko hovořit, když má být u některých vlastníků nenaplněna nebo zneplatněna pro celou dohodu zásadní část o financování, tedy dostatečný důvod pro zneplatnění celé dohody. Je zřejmé, že tím byly dotčení vlastníci uvedeni v omyl, a dohodu by bez zneplatněné části vůbec neodsouhlasili. Pochybuji, že by mělo SVJ za takové situace šanci se žalobou proti neplatícím vlastníkům uspět, a že by se do toho pustilo.

V případě, že by se vlastníci nedohodli na nějaké dohodě a došlo až na §13 odst.7
„(7) Vlastníci jednotek ručí za závazky společenství v poměru, který odpovídá velikosti spoluvlastnických podílů na společných částech domu.“
a výše dluhu by odpovídala výši neuhrazených splátek dotčených vlastníků, pak by ji asi museli uhradit nejen ti, kteří odmítli platit, ale i platící vlastníci tzn. ti, pro které byl způsob placení podílem výhodnější. V takovém případě by ale museli všichni počítat i s možným vyúčtováním příslušenství dluhu a tak by prodělali všichni; dostatečný důvod proto, aby vlastníci nenechali dojít spor neuzavřením dohody tak daleko.