Náklady na vytápění:
Tušil jsem tedy správně nějakou čertovinu se „zapomenutou“ základní složkou. Vy jste to mezitím už reklamoval. Ale tím to nekončí. Celkový náklad vytápění jednotky (vztažený na 1m2 započitatelné podlahové plochy) nesmí být ve vyúčtování nižší než 60% průměru domu (§ 4 odst. 4 vyhlášky č. 372/2001 Sb).

Takže si zkontrolujte dodržení tohoto ukazatele. Nedotápěným bytům (pod 60% nákladů) měla být částka zvýšena. Celkový součet nákladů na vytápění samozřejmě musí zůstat stejný, takže řádně vytápěným bytům se naopak částka sníží.

Náklady na ohřev:
Vašich odhadnutých 40% na ohřev se mi jeví jako podhodnoceno.

• U panelových domů ze 70. let je část na ohřev (orientačně) 25 až 30%, podle kvality izolace portubí TUV.
• U novostaveb dobře zateplených to může být 60 až 70%.
• U pasivních domů 100%.

Odpověď ohledně nákladů na ohřev včetně ztrát cirkukací vám dá pouze měření mimo topnou sezónu (kdy je vyloučen vliv vytápění).

Právě cirkulace při nízkém odběru je zřejmě příčinou Vašich vysokých nákladů na ohřev vody. Příklad následuje:

Řekněme, že za rok jsou ztráty cirkulací TUV v potrubí 10000 Kč. Jakmile se nastěhuje první VJ a spotřebuje za rok 1 m3 vody, celkový náklad na ohřev TUV bude 10200 Kč. Z toho 30% se rozdělí jako základní složka na jednotky (podle podlahových ploch), avšak zbylých 70% (spotřební složka) uhradí při rozúčtování pouze tento vlastník. Jeden ohřátý m3 teplé vody jej tedy vyjde namísto 200 Kč přibližně na 7140 Kč + jeho podíl na základní složce.

Tento způsob výpočtu je matematicky vadný a zcela zřejmé je to v domech, kde jsou i prázdné byty. Ztráty tepla cirkulací totiž jsou konstantní a nijak nesouvisejí se spotřebou TUV v domě. Bohužel metoda je takto uvedena ve vyhlášce č. 372/2001 Sb..

Vhodnější by byl jiný postup, např. změřit samostatně roční ztráty tepla při cirkulaci a tato částka by tvořila pevnou základní složku. Ministerští ouředníci neznají matematiku pro základní školy, bohužel.

lake