Souvislosti II
Navazuji na příspěvek: http://www.portalsvj.cz/…/souvislosti
Protože příspěvky o souvislostech neobsahovaly použitelné výsledky,
podrobil jsem též analýze výpočtový algoritmus rozdělení nákladů na
topení a nalezl jsem vztah zatím snad nikde nepublikovaný, a který může
sloužit i jako test pro posouzení správnosti výpočtu vyúčtování. Ten
vztah se týká jen jednotek, u kterých byla aplikována korekční metoda pro
překročení meze intervalu průměrné hodnoty nákladů na 1m2 vytápěné
plochy.
Koho obtěžují vzorečky a pochopení souvislostí a chce jen
využití, tak stačí všímat jen vnořenou tabulku . Naleznete zde řádky
dva (ř. 4 a 13) pro konkrétní jednotku dle poměru NZ : NS (např. 30:70%) a
vypočtete podíl nákladů NS/NZ a výsledek musí být číslo z posledního
sloupce (1,7 dolní mez, 5,7 horní mez).
Zaveďme označení údajů:
PZ (PS) – poměr rozdělení nákladů základní (spotřební ) složky pro
rozpočítání. Tak např. při NZ : NS (40% : 60%) bude PZ=0,4 a PS=0,6.
DH (HH) – poměrová čísla dolní (horní) hranice intervalu korekce
průměrné hodnoty nákladů na 1m2 vytápěné plochy. Stávající hodnoty
poměrových čísel dolní (horní) hranice jsou DH=0,8 a HH=2,0.
BNS (BNZ) – stanovený náklad bytové jednotky spotřební (základní)
složky po korekci.
Poměr nákladových složek lze vyjádřit vzorcem:
BNS : BNZ = (DH?HH )/PZ – 1
Tak např. u našeho domu jsme stanovili: při NZ : NS (40 : 60%) –
PZ=0,4 a PS=0,6. A u všech bytových jednotek přesahující dolní mez
korekčního intervalu jsme měli:
BNS : BNZ = (0,8)/0,4 – 1=1, neboli u všech jednotek NS=NZ.
A u všech bytových jednotek přesahující horní mez korekčního intervalu
jsme měli:
BNS : BNZ = (2,0)/0,4 – 1=4, neboli u všech jednotek NS=4×NZ.
Odvození vzorců a výsledky výpočtů naleznete na obrázku přílohy.
Výpočtem korekčního koeficientu nebo poměru složek nákladů NS/NZ lze
ověřit správnost konkrétního vyúčtování v korekci dle
metodiky MMR.
| Příloha | Velikost |
|---|---|
| Vzorce_001_.png | 64.97 KB |
Prosim pridat legendu, vysvetlivky – popis zkratek pouzitych v textu a v tabulce, diky.
Zaveďme označení údajů:
PZ (PS) – poměr rozdělení nákladů základní (spotřební ) složky pro
rozpočítání.
Tak např. při NZ : NS (40% : 60%) bude PZ=0,4 a PS=0,6.
NZ – náklad základní složky celkový
BNZ – náklad spotřební složky bytu
NS – náklad spotřební složky celkový
BNS – náklad spotřební složky bytu
DH (HH) – poměrová čísla dolní (horní) hranice intervalu korekce
průměrné hodnoty nákladů na 1m2 vytápěné plochy. Stávající hodnoty
poměrových čísel dolní (horní) hranice jsou DH=0,8 a HH=2,0.
BNS (BNZ) – stanovený náklad bytové jednotky spotřební (základní)
složky po korekci.
V tabulce mate SN:ZN
To je myšlen NS, NZ ?
Dejte to vždy přečíst manželce, zda to pochopí, autor v tom má jasno, ale jiný tápe, má zkušenost :-)
Musím přiznat, že tápu a pointu, proč vyšly obě čísla stejně, jsem zatim nepochopil…
Jardo,
zkusím to vysvětlit na zjednodušeném příkladu.
Je dán poměr ZS : SS 4O% : 60%.
Vlastník topí málo a náklady na jeho byt vyjdou méně než 80% z průměru v domě. Podle vyhlášky se v takovém případě naúčtuje 80% průměru v domě.
Dejme tomu, že 40% ZS u něj činí 4 000 Kč. Podle průměru v domě by pak činila jeho SS 6 000 Kč (60%), celkem tedy 10 000 Kč.
On ale topil hodně podprůměrně, a proto se u něj použije alespoň 80% jak určuje vyhláška. 80% z 10 000 Kč je 8 000 Kč. To budou náklady na vytápění, které mu budou naúčtovány.
Základní složka tedy činí 4 000 Kč (je spočítána podle m2 a spotřeba na ní nemá vliv). A na SS tedy zbývá 4 000 Kč (8 000–4000).
Jak vidíte, ZS se rovná SS. A ZS se bude rovnat SS vždy, když je stanoven poměr ZS a SS 40% a 60% a u všech vlastníků, kteří budou topit tak málo, že se dostanou pod 80% průměru v domě.
Uvádíte tento vzorec:
„BNS : BNZ = (DH?HH )/PZ – 1“
Můžete nám vzorec trochu osvětlit?
Vzoreček ukazuje poměr složek nákladů NS/NZ u bytů v korekci mimo
povolené limity legislativy. U takových jednotek ve vyúčtování nalezneme
rozpis nákladů na složky základní NZ a spotřební NS takto:
Druh nákl..cena jed…počet jedn..rozd..klíč…..celk.náklady
SN .........2,321.........1214,96.....Indikátor..........2820,00
Korekce SN na otop..........................................3214,90
ZN 30%…53,81..........67,29..m2 zap.podl.pl.......3620,90
Ze součtu řádků za SN spočteme celkový náklad SN za jednotku 6034,9.
Celkový náklad SN za jednotku vydělíme nákladem ZN za jednotku a dostaneme
výsledek:
6034,9/3620,90=1,7
Toto číslo poměru nákladů 1,7 má dávat i citovaný vzoreček (DH?HH
)/PZ – 1.
Typ korekce u této jednotky je překročení dolního limitu, takže (DH?HH
)=0,8 (pro horní 2,0).
Z údaje „ZN za otop 30%“ spočteme (děleno 100) PZ=0,3.
Výsledek 0,8/0,3–1=1,7
Takže metoda umožňuje ověřit správnost výpočtu rozdělení nákladů na
otop u jednotek v korekci.
To platí pro metodu bez přepočítání korekčního intervalu v iteračních
cyklech výpočtu.
Poslední komentáře