schvalování nových stanov
Dobrý den Jsme společenství vlastníků (SV) s 96 bytovými jednotkami,
do konce roku jako většina SV musíme schválit nové stanovy. Stanovy máme
připravené, výborem schválené, problém nastává při jejich schválení
na zasedání SV. Jelikož ve starých stanovách máme uvedeno že nové
stanovy musí schválit 100 % vlastníku aniž by byla těchto stanovách
uvedena možnost použití plné moci, nezbývá než dostat na shromáždění
všech 96 vlastníku. Což je problém protože někteří vlastníci bytu
bydlí i 100 km daleko, pracují mimo obec, jsou zdravotně limitovány
v pohybu atd. Nevím jestli lze v tomto případě použít hlasování mimo
zasedání.
Můj dotaz směřuje : zdali s tímto problémem máte již nějaké
zkušenosti popřípadě existuje-li nějaká zákonná možnost jak stanovy
schválit aniž bude účast na zasedání 100% . Předem děkuji za
odpověď.
Protože předpokládám, že nové stanovy chcete podle povinnosti v NOZu, tak se domnívám, že jste SVJ starší, než 1.1.2014.
Takže Vaše staré stanovy z doby účinnosti ZoVB mají tuto část v rozporu se ZoVB.
§ 11
(4) K přijetí usnesení o věcech, které jsou obsahem prohlášení podle § 4, o schválení nebo o změně stanov, o uzavření smlouvy o zástavním právu k jednotkám a o rozúčtování cen služeb na jednotlivé vlastníky jednotek podle § 9a odst. 2 je zapotřebí tříčtvrtinové většiny přítomných hlasů.
a tedy tato část vašich stanov byla a je v rozporu s tehdejší právní úpravou a tedy absolutně neplatná, podle tehdejšího občanského zákoníku. Do 1.1.2014 byste tedy museli správnou úpravu hlasovací kvóra hledat v ZoVB a bylo by jím výše citované. Protože ale dnes musíte hledat hlasovací kvórum v NOZu, platí pro Vás nadpoloviční většina z usnášeníschopné schůze, tedy pokud se Vás sejde více než 50% bude stačit ke změně stanov více než 50% z přítomných.
Já tedy nevím, ale proč by stanovy nemohly obsahovat vyšší kvorum, než které je uvedené v zákoně? Podle mě stanovy nebyly v rozporu ani se ZoVB.
Magda
Protože ujednání tohoto vyššího kvóra tehdejší právní úprava neumožňovala, bylo by to v rozporu s kogentním ustanovením ZoVB.
Nabízí se ještě jeden výklad. V případě, že stanovy neobsahovaly úpravu při změně stanov (protože v nich uvedená úprava byla absolutně neplatná, jak jste uvedl), pak platila v dané věci ustanovení uvedená ve vzorových stanovách č. 371/2004 Sb.. Tato úprava není v rozporu s ustanoveními NOZ, mohla by být proto platná, což by znamenalo potřebné hlasovací kvorum tříčtvrtinové většiny přítomných hlasů
Vzpamatujte se prosím.
V době do 31.12.2013 se nikdo nedovolal neplatnosti příslušné části stanov. Podle § 3041 NOZ však platí od 1.1.2014, že cokoliv si vlastníci ujednali v zakladatelském dokumentu před nabytím účinnosti NOZ, je považováno za platné, neodporuje-li to NOZ.
Takže dřívější vady původních stanov jsou navždy zhojeny.
Dnes nikdo nemůže zpětně namítat absolutní neplatnost podle zákona č. 40/1964 Sb., nejde-li zároveň o absolutní neplatnost podle NOZ.
lake
Vážený pane, domnívám se , že Váš výklad ustanovení § 3041 NOZ je mylný. Je to jen další ukázka, jak se na tomto webu neustále pokoušíte právo vykládat doslovně, naprosto bez ohledu na realitu jeho výkladu soudy. Ustanovení § 3041 nemůže v žádném případě zhojit absolutně neplatné ustanovení stanov, které se bere, jako že k žádnému právnímu jednání nikdy nedošlo. Prostě stanovy toto (100%) kvórum neobsahovaly do 31.12.2013 a ani dnes jej neobsahují, stále se jedná a absolutně neplatnou část stanov, ke které se ze zákona vůbec nepřihlíží.
A dále také se opíráte o tuto část ustanovení.
§ 3041
(1) Právní povaha právnických osob upravených tímto zákonem se řídí ustanoveními tohoto zákona ode dne nabytí jeho účinnosti. Bylo-li přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona zahájeno řízení o zápisu právnické osoby do veřejného rejstříku, dokončí se podle dosavadních právních předpisů;odporuje-li však zakladatelské právní jednání učiněné přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona dosavadním právním předpisům, považuje se za platné, vyhovuje-li ustanovením tohoto zákona.
která se ale týká pouze právníckých osob, kdy bylo zahájeno řízení o zápisu před 31.12.2013 a nebylo do 31.12.2013 dokončeno, viz
1) Právní povaha právnických osob upravených tímto zákonem se řídí ustanoveními tohoto zákona ode dne nabytí jeho účinnosti. Bylo-li přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona zahájeno řízení o zápisu právnické osoby do veřejného rejstříku, dokončí se podle dosavadních právních předpisů;odporuje-li však zakladatelské právní jednání učiněné přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona dosavadním právním předpisům, považuje se za platné, vyhovuje-li ustanovením tohoto zákona.
My tu ale řešíme úplňe jinou situaci, kdy stanovy vznikly do 31.12.2013, tehdejší právní úprava v nich toto ustanovení neumožňovala a to že dnes to možné je, nemůže v žádném případě zhojit tuto vadu, vzniklou před účinností NOZ.
Nemůžete si prostě libovolně vytrhnout nějakou větu nějakého ustanovení z jejího kontextu a začít nad tím něco právně konstruovat.
Více k tomu Nejvyšší soud – usnesení Nejvyššího soudu 21 Cdo 3612/2014
Odvolací soud při svém rozhodování použil rovněž ustanovení § 3030 NOZ, podle něhož „i na práva a povinnosti, která se posuzují podle dosavadních právních předpisů, se použijí ustanovení části první hlavy I“, tj. ustanovení § 1 až 14 NOZ, a na tomto základě aplikoval při posuzování věci podle „dosavadních právních předpisů“ též ustanovení § 6 odst.2 a § 7 NOZ. S tímto postupem odvolacího soudu nelze souhlasit.
Při výkladu ustanovení § 3030 NOZ je třeba vzít především v úvahu, že zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, má (obdobně jako většina právních předpisů) zpětnou účinnost (retroaktivitu), neboť jeho ustanovení lze použít také na právní vztahy (poměry), které vznikly před jeho účinností (v době do 31.12.2013).
Právní teorie a praxe rozeznává zpětnou účinnost pravou (pravou retroaktivitu) a nepravou (nepravou retroaktivitu). O pravou zpětnou účinnost (pravou retroaktivitu) jde tehdy, jestliže se novým právním předpisem má řídit vznik právního vztahu (poměru) a práv a povinností účastníků (stran) z tohoto vztahu (poměru) také v případě, kdy právní vztah (poměr) nebo práva a povinnosti z něj vyplývající vznikly před účinností nového právního předpisu. Nepravá zpětná účinnost (nepravá retroaktivita) znamená, že novým právním předpisem se sice mají řídit i právní vztahy (poměry) vzniklé před jeho účinností, avšak až ode dne jeho účinnosti; samotný vznik těchto právních vztahů (poměrů) a práva a povinnosti z těchto vztahů (poměrů), vzniklé před účinností nového právního předpisu, se spravují dosavadní právní úpravou.
Pravá zpětná účinnost (pravá retroaktivita) není v českém právním řádu přípustná, neboť k definičním znakům právního státu patří princip právní jistoty a ochrany důvěry účastníků právních vztahů (poměrů) v právo. Součástí právní jistoty je také zákaz pravé zpětné účinnosti (pravé retroaktivity) právních předpisů; tento zákaz, který je pro oblast trestního práva hmotného vyjádřen v ustanovení čl. 40 odst. 6 Listiny základních práv a svobod, lze pro ostatní právní odvětví (včetně právní úpravy soukromoprávních poměrů) dovodit z ustanovení čl. 1 Ústavy České republiky (srov. například právní názor uvedený v nálezu pléna Ústavního soudu České republiky ze dne 28.2.1996 sp. zn. Pl. ÚS 9/95, uveřejněném pod č. 16 Sbírky nálezů a usnesení Ústavního soudu České republiky, sv. 5, roč. 1996 – I. díl, a v nálezu pléna Ústavního soudu České republiky ze dne 4.2.1997 sp. zn. Pl. ÚS 21/96, uveřejněném pod č. 63/1997 Sb.).
Zpětná působnost (retroaktivita) zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, vyjádřená v ustanoveních § 3028 až 3079 NOZ, tedy spočívá na principech nepravé retroaktivity. Znamená to mimo jiné, že vznik právních vztahů (poměrů) a práva a povinnosti z nich vzniklé v době do 31.12.2013 se i v době od 1.1.2014 řídí dosavadní právní úpravou a že v tomto smyslu je třeba používat rovněž ustanovení § 3030 NOZ, neboť žádné z ustanovení § 1 až 14 NOZ – i když nepochybně (také) vyjadřují základní zásady soukromého práva, které byly vlastní českému právnímu řádu rovněž podle (do 31.12.2013 účinných) „dosavadních právních předpisů“ – není přípustné aplikovat způsobem, který by vedl k tomu, že „dosavadní právní úprava“ nebude v právních vztazích vzniklých v době do 31.12.2013 náležitě respektována (tedy že zejména nebude buď používána vůbec, nebo že bude vykládána odlišně, v rozporu s ustálenou judikaturou); ustanovení § 3030 NOZ nelze vykládat tak, že by způsobovalo (umožňovalo) pravou zpětnou účinnost ustanovení § 1 až 14 NOZ na dříve (do 31.12.2013) vzniklé právní vztahy (poměry). Je proto třeba vytknout odvolacímu soudu, že (za použití ustanovení § 6 odst.2 a § 7 NOZ) dospěl v napadeném rozsudku k právním závěrům, které (samy o sobě i ve svých důsledcích) znamenají popření (zásadní negaci) dosavadní právní úpravy o tom, jak a proti komu působí zástavní právo, a (samoúčelné) odmítnutí ustálené judikatury o této otázce přijaté; rozsudek soudu, který je založen na pravé zpětné účinnosti „nové“ právní úpravy na „staré“ právní vztahy, je nejen protiprávní (nezákonný), ale také narušující ústavní pořádek České republiky.
Pane zdeseny clene, omlouvám se Vám. § 3041 jste mi srozumitelně vysvětlil. Je to myslím celkem jasné.
Magda
II. Řízení zahájená před nabytím účinnosti občanského zákoníku a (ne)platnost zakladatelských právních jednání
2: Komentované ustanovení § 3041 odst. 1 se vyslovuje i k řízením o zápisech právnických osob do veřejných rejstříků, zahájeným před nabytím účinnosti občanského zákoníku (jakož i zákona o obchodních korporacích a zákona o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob). Zákonné pravidlo zní: došlo-li k zahájení procesu zápisu ještě před vstupem nového civilního kodexu v účinnost, dokončí se podle dosavadních právních předpisů. Např. pokud byly před datem účinnosti občanského zákoníku provedeny procesní úkony směřující k zápisu vzniku nadace do nadačního rejstříku, má se v již zahájeném řízení postupovat i nadále ve smyslu původní právní úpravy dané občanským soudním řádem a zákonem č. 227/1997 Sb., o nadacích a nadačních fondech, zejména jde-li o požadavky kladené na samotný obsah zakladatelského právního jednání nadace (nadační listiny). Odporuje-li však zakladatelské jednání pořízené za účinnosti předchozí právní úpravy dosavadní kogentní úpravě, ale obstojí-li před ustanoveními nového občanského zákoníku, považuje se v takovém případě za platné.
Lavický, P. a kol.: Občanský zákoník I. Obecná část (§ 1−654). Komentář. 1. vydání, Praha: C. H. Beck, 2014, 2400 s.
Pro diskutujícího hojně Lakem mazaného..
Nicméně je to v rozporu s jedním judikátem, o kterém se zmiňuji níže. Pokud by jej kdokoliv ze čtenářů znal, prosím o link. Já teď nemám prostor ho dohledat. Nejdříve v druhé polovině příštího týdne.
Zděšený člen píše nesmysly, a to hned dva.
Obsah stanov je samozřejmě platný a nelze jej napadnout. Zděšený člen zjevně nezná právní úpravu. Ta výslovně uvádí, že právní jednání učiněné před účinností NOZ se považuje za platné, neodporuje-li NOZ. Viz § 3041 NOZ.
To platí i pro hlasovací kvorum, uvedené ve stanovách SVJ(2000).
Zděšený člen tajé překvapivě ignoruje klíčové ustanovení § 1 NOZ, které umožňuje osobám, aby si ujednaly práva a povinnosti odchylně od zákona.
lake
Milý pane, dovoluji si nesouhlasit. Dokonce jsem četl judikát, který úplně takto posoudil neplatnost usnesení o zateplení. Žalobce se domáhal neplatnosti usnesení na základě toho, že ve stanovách měli 100% pro opravy, žaloba byla zamítnuta pro neplatnost ustanovení stanov s tím, že správné kvórum je nutné hledat v NOZu a toto kvórum bylo naplněno.
Než abych se tady pouštěl do právní polemiky s Vámi, kterých tady vedu poměrně dost a poměrně dost končí Vaším neodpovídáním i na pro názornost naprosto jednoduché dotazy.
Navrhuji tazateli následující.
Obraťtě se s mým výše uvedeným náhledem na advokáta, který Vám na takový způsob dá razítko, že je v souladu s právem. Pořiďte si prostě takovýto právní rozbor stavu od odborníka za peníze, aby nesl zodpovědnost za případnou škodu podle § 2950 NOZ. Podle mě nebude problém najít někoho, kdo Vám to za částku max 5000Kč, spíše méně sepíše a orazítkuje. Tím budete v pohodě, co se týče zodpovědnosti za škodu při případných sporech o neplatnost usnesení o stanovách. Zároveň budete mít v ruce podklad pro vlastníky a to za částku max 50Kč za každého z nich. Pak si prostě schvalte stanovy výše uvedeným kvórem a hotovo. Určitě to bude lacinější, než shánění plných mocí atd.
S takovým papírem v ruce Vám jakékoliv názory moje a Lake budou moci být naprosto jedno. :)
A ještě pro lake, na absolutně neplatný úkon se pohlíží, jako kdyby nebyl učiněn. A když něco nebylo učiněno, je úplně a naprosto lhostejné, jak na to o několik let později začne pohlížet nová právní úprava. Prostě žádné právní jednání neproběhlo.
absolutní neplatnost, která nastává bez dalšího přímo ze zákona, nikdo není povinen se této neplatnosti dovolávat, na právní úkon se hledí, jako by nebyl učiněn
viz http://www.epravo.cz/…y-93767.html
č. 40/1964 Sb.Občanský zákoník
§ 40
(1) Nebyl-li právní úkon učiněn ve formě, kterou vyžaduje zákon nebo dohoda účastníků, je neplatný.
§ 41
Vztahuje-li se důvod neplatnosti jen na část právního úkonu, je neplatnou jen tato část, pokud z povahy právního úkonu nebo z jeho obsahu anebo z okolností, za nichž k němu došlo, nevyplývá, že tuto část nelze oddělit od ostatního obsahu.
Prostě daná část stanov jako kdyby nikdy neexistovala.
Zdeseny clene SVJ,
možná by bylo dobré přiznat, že se mýlíte. Bylo by to fér vůči tazateli. Pokud se dohadujeme o starém a novém SVJ pak chápu. Je těžké nepodlehnout masáži. A vaše argumenty je dobré číst.
Ale pokud se týká § 3041, tak ten je snad celkem srozumitelný. Tazatel nemusí chodit za žádným právníkem, celkem jasnou odpověď zde již dostal. Nebo mi nabídnete jiný výklad tohoto § ?
A pokud argumentujete judikátem, tak ho prosím uveďte. Jinak je to opravdu jenom plácnutí.
Magda
Mýlíte se. Váš nepodložený názor je v rozporu s dvěma ustanoveními NOZ, která jsem zde uvedl: §1, § 3041. Vy nejste schopen k tomu uvést žádný argument. Nepočítám Vaše podruhé opakované protizákonné tvrzení o neplatnosti, které je v rozporu s § 3041 NOZ. Nejste-li schopen argumentovat, prosím nevracejte se zbytečně k tomu, co už jsem v diskusi s Vámi vyvrátil. Je otravné číst stejné nepodložené pitomosti stále znovu.
Po pravdě mne nezajímá jakýsi (možná vadný, možná správný) rozsudek, který nedokážete ani označit.
Vaše hysterické strašení absolutní neplatností má asi tak stejnou váhu, jako strašit tazatele vodníkem, polednicí a hejkalem.
lake
Radši běžte hledat ten judikát, najdete jej.
A nikoho nestraším, navrhuji tazateli postup, co má použít, aby nemusel řešit nedůstojné lamentování Vaše nad mými názory a prostě měl v ruce něco, o co se může opřít. Což Vaše, ale ani moje názory prostě a jednoduše nejsou…
Kecale, já opírám svá tvrzení o jednotlivá konkrétní ustanovení zákona.
S tím tajemným rozsudkem se laskavě jděte bodnout. Což kdybyste u soudu zkusil argumentovat stejně: „Judikatura mi dává za pravdu, jen si nemohu vzpomenout který judikát to je. Pane soudce, ale Vy si to určitě najdete sám, že …“
lake
Pane lake zděšený člen SVJ vám v jiném vlákně napsal, ať si ho nevšímáte a necháte na čtenářích který názor si vyberou. Jsme snad na diskuzním fóru a ne na stránkách diktátora s jediným a podle něj správným názorem.
Tady se zase předvádíte jako malý kluk kterému vzal někdo kyblíček. Začíná to zase vašim urážením, za chvíli budete zase upravovat a mazat příspěvky.
Běžte ven jen tam pěkně dejte si procházku a trochu se uklidněte.
„Je to jako tenisový zápas: jestliže nevystartujete za míčkem okamžitě, dokud ještě letí, prohrál jste.“ (lake)
- Změňte staré stanovy s nižším kvórem
- Doručte, lépe předejte a počkejte na podepsání u spoluvlastníků, manželů zmocnění
- I mimo zasedání
- Schválil sice výbor, ale co na ně vlastníci?
Ke schválení nebo změně stanov postačilo ve vzorových stanovách tříčtvrtinové většiny hlasů přítomných členů společenství. Vy máte navíc, že NOVÉ stanovy musí schválit 100 % vlastníků? Kvórum na NOVÉ stanovy jste do stanov dali za účasti notáře, protože jste tuto podmínku do té doby ze stanov nevypustili (a proto je kvórum platné), nebo jste si toto kvorum vložili na shromáždění už bez notáře, aniž byste tuto podmínku za účasti notáře na předchozím shromáždění vypustili?(Usnesení by nebylo platné!)
To je přece velmi jednoduché: vlastník, který se nemůže účastnit zasedání shromáždění, zmocní jinou osobu, aby jej zastupovala.
Co na tom řešíte?
lake
Dobrý den,
mohl bych prosím znát Váš názor?
Pro změnu stanov musíme mít účast notáře (ve starých stanovách to máme uvedené). Četl jsem článek http://tablet.epravo.cz/…ngovanim-svj a napadá mne v této souvislosti otázka.
Musí být na této schůzi o změně stanov zmocnění dle § 1185 s úředně ověřeným podpisem spoluvlastníků – zmocnitelů nebo snad dokonce ve formě notářského zápisu?
Možná jsem smysl odkazovaného článku nepochopil, proto se předem omlouvám a z toho důvodu prosím o Vaše vyjádření. Děkuji
Pane lake čtěte pořádně na co se dotyčný ptal : Můj dotaz směřuje : zdali s tímto problémem máte již nějaké zkušenosti popřípadě existuje-li nějaká zákonná možnost jak stanovy schválit aniž bude účast na zasedání 100% . Předem děkuji za odpověď.
Vaše odpověď o zmocnění je úplně mimo. Nebo se podle vás plné moci do účasti nepočítají ?
To je přece velmi jednoduché. Na plnou moc musí být vždycky dva, jeden co jí dává a druhý co jí přijímá. Nevidím důvod dávat plnou moc k rozhodování o mém majetku komukoliv koho potkám i kdyby jí přijal. Tak k tomu mě nikdo nedonutí i kdyby se stavěl na hlavu. Já mu ji prostě nedám. Tečka.
Zmocnění jiné osoby je možné pouze v případě, že to Vaše původní stanovy dovolují. Je na to judikát a předpokládám, že všeznalec lake si je toho vědom, když to tak jednoznačně doporučuje…
Paní Janino,
Míníte zřejmě překvapivý a osamocený judikát Nejvyššího soudu 29 Cdo 3399/2010. O tom se zde ovšem už psalo. Přečtěte si to. Například v této diskusi: http://www.portalsvj.cz/…iku-jednotek#….
Zajisté si všimnete názorů na tento ojedinělý judikát, jak je vyjádřil například pan Pavel. A protože jste jmenovala mou osobu, přečtěte si také co jsem v oné diskusi napsal dne 29. srpna: že šlo o judikát rozporný s Ústavou a Listinou základních práv a svobod.
Dnes NOZ nejen umožňuje, ale dokonce přikazuje spoluvlastníkům, aby si určili společného zástupce, který bude vykonávat jejich práva vůči SVJ. Nehodlám se za tohoto stavu vracet k zastaralé judikatuře, kterou považuji od počátku za problematickou. Považuji judikát 29 Cdo 3399/2010 za neaplikovatelný:
- pro přitakání šikanóznímu výkonu práva, kdy některým vlastníkům bylo bez předvídatelného důvodu a dodatečně bráněno v konsumaci jejich práv,
- pro zjevný rozpor s Ústavou zaručenou podmínkou rovnosti, když totéž oprávnění právnickým osobám poskytoval obchodní zákoník, ale fyzickým osobám mělo totéž právo být upřeno,
- pro přepjatý formalismus, když soud vůbec neposuzoval, zda napadené hlasování zmocněnců vyjadřovalo skutečnou vůli zastoupených osob; pokud ano, pak nikdo nebyl proběhlým hlasováním diskriminován a výsledek by dopadl stejně i při přítomnosti samotných zmocnitelů.
lake
Zákon, který občanům zakazuje zůčastnit se hlasování o svém majetku je protústavní a ignorujeme jej. Žádný zákon nemůže vlastníkovi zakázat, aby se zúčastnil spolurozhodování o svém majetku, že jej někdo musí zastupovat. Nemusí, protože to zákon může řešit jinak. To není neřešitelný problém. Žádný zákon nám nemůže nařídit, že musíme dát plnou moc zrovna Josefu Vomáčkovi ze sousedství nebo šaškovi z výboru. Plnou moc nemusíme dát nikomu. Ačkoliv s vámi obvykle souhlasím, tentokrát s vámi souhlasit nemůžu. A tak si počkáme na judikát. On dříve nebo později bude, protože na plnou musí být dva. Jeden co jí dává a druhý co jí přijímá. Ať si společenství tu plnou moc od nás vymáhá soudní cestou. Třeba to někam posuneme. Tečka.
Tečko,
NOZ je obecně paskvil nicméně § 1185/2 NOZ vidím z praktického hlediska jako rozumný.
Nikdo Vás nenutí dát někomu jinému plnou moc, pokud nechcete.
Nicméně pokud je více spoluvlastníků jednotky, tak je zmocnění požadováno. NOZ neukládá, že zástupcem musí být jeden ze spoluvlastníků jednotky.
Hezký den!
Pavel
Pavle, komu si představujete, že tu plnou moc mám dát? Třeba vám. No můžu, ale to bych musel být smyslů zbavený, vždyť vůbec nevím kdo jste. Na plnou moc musí být dva, jeden co jí dává a druhý co jí přijímá. Můžete mi prosím vysvětlit, proč bychom někomu, dokonce snad někomu cizímu měli dávat plnou moc, Já tento paragraf na rozdíl od vás rozumný nevidím, já jej považuji za protiústavní, protože diskriminuje pouze určitou skupinu občanů. Žádný jiný spoluvlastník čehokoliv nikomu při rozhodování o svém majetku žádnou plnou moc dávat nemusí, a to ani manželé. Chápete ten nesmysl ukrytý v tomto paragrafu? Na plnou moc musí být dva. Jeden co jí dává a druhý co jí přijímá. Význam těchto slov je veliký. Plnou moc dávám pouze tomu, komu chci, to znamená taky nikomu. NOZ je obecně paskvil, § 1185/2 NOZ nevyjímaje. To je paskvil tuplovaný. Vyběhnu na ulici a dám plnou moc prvnímu koho potkám. Túúúdle.
„Tečko“, to je jen Vaše věc, zda se zúčastníte shromáždění (pak není co řešit), či nikoliv.Jestliže nechcete někoho zmocnit, aby hlasoval za Vás, je to Vaše rozhodnutí. Před samotným shromážděním víte, co je na programu, máte možnost se seznámit s podklady k jednotlivým bodů (buď jsou součástí pozvánky nebo o ně požádáte výbor a ten Vám je zapůjčí před konáním shromáždění)a podle toho si pak dohodnete s osobou, která za Vás bude hlasovat (uděláte-li to), jak má za Vás hlasovat. Nezúčastníte-li se shromáždění, a ani nikoho nezmocníte, pak je to jen a jen Váš problém. Přítomní vlastníci, byl-li jejich počet dle stanov usnášeníschopný, si odhlasují to, co bylo předmětem hlasování na shromáždění. A Vy se musíte, bylo-li hlasování v pořádku, závěrům shromáždění podřídit.
Tečko,
je rozdíl mezi tím, zda by Vám jako 100% vlastníkovi ukládal zákon, že musíte někomu dát plnou moc a tím, že zákon řeší situaci, kdy jsou manželé s jednotkou v SJM nebo kdy je několik spoluvlastníků jedné jednotky.
NOZ chce, aby za jednotku byl jeden zástupce při více spoluvlastnících jednotky. To je celé.
Je to praktické opatření v mnoha směrech.
Hezký den!
Pavel
Pavle, já na tom nic praktického nevidím a vzhledem k ostatnímu vlastnictví to považuji za diskriminační. Nemá dál smysl o tom diskutovat. my to nevyřešíme. Trvám na svém. Na plnou moc jsou potřeba dva, jeden co jí dává a druhý co jí přijímá. O tom, komu plnou moc dám rozhoduji já, ne zákon. A to platí i o manželech. Například my jsem se dávno domluvili, že co se týče bytového spoluvlastnictví, tak plnou moc toho druhého v žádném případě nepřijmeme. My máme právo na té schůzi být oba. Tak ať se nám někdo pokusí nařídit, že máme své právo rozhodovat o svém majetku na někoho dělegovat.
Tečko,
literatura
http://www.portalsvj.cz/…-k-noz-a-svj
uvádí, že je § 1185 NOZ kogentní.
Pražák na str. 85 uvádí: „Nedošlo-li mezi spoluvlastníky jednotky k dohodě o tom, kdo je zmocněn, nejedná prostě za tuto jednotku nikdo.“
Judikát nechci předjímat.
Hezký den!
Pavel
Pane Pavle. Bytová jednotka je ve společném jmění manželů (SJM dle katastru). Na shromáždění SVJ se dostaví jen jeden z manželů, ale bez plné moci druhého manžela. Dle pana Pražáka přítomný manžel nemůže hlasovat? Počet hlasů (dříve spoluvastnických podílů) jeho bytové jednotky nelze započítávat do počtu přítomných pro usnášeníschopnost? Není takovýmto výkladem komplikováno a mařeno jednání shromáždění? Děkuji za odpověď. Milan
Projednává se zde zmocnění mezi spoluvlastníky. Neměli bychom zapomenout, že NOZ definuje nově základní pravidla spoluvlastnictví:
| 89/2012 Sb. § 1128 (1) O běžné správě společné věci rozhodují spoluvlastníci většinou hlasů. (2) Rozhodnutí má právní účinky pro všechny spoluvlastníky pouze v případě, že všichni byli vyrozuměni o potřebě rozhodnout, ledaže se jednalo o záležitost, která vyžadovala jednat okamžitě. Spoluvlastník opominutý při rozhodování o neodkladné záležitosti může navrhnout soudu, aby určil, že rozhodnutí o neodkladné záležitosti nemá vůči němu právní účinky, nelze-li po něm spravedlivě požadovat, aby je snášel. |
Z uvedeného plyne, že nevyrozumění spoluvlastníka jednotky (např. o konání shromáždění) by znamenalo neplatnost veškerých tam přijatých usnesení pro tuto osobu. Výjimkou je případ, kdy šlo o neodkladnou záležitost, ovšem i v takovém případě by opomenutý spoluvlastník jednotky mohl dodatečně napadat usnesení soudně.
Právnické osobě SVJ však není možno uložit povinnost dělat informační servis každému spoluvlastníkovi každé jednotky. Proto zákon celkem rozumně stanoví povinnost spoluvlastníků jednotky určit si společného zástupce. Pak je jednoznačné kdo má dostávat informace a kdo za jednotku rozhoduje a jedná.
Tato povinnost může být upřesněna buď v prohlášení, nebo ve stanovách. Je-li požadováno, aby určení společného zástupce mělo písemnou formu, pak to nepochybně platí. Nejde o šikanózní výkon práva, jestliže v takovém případě SVJ odmítne účast na shromáždění jen jednoho z manželů, dokud se neprokáže písemným zmocněním, které bude možno archivovat a použít v případném soudním sporu.
lake
Milane,
Pražák napsal něco jiného. Psal pokud se manželé nedohodnou. Nenapsal pokud přijde jen jeden z manželů. To je rozdíl.
Podle Novotný, M., Horák, T., Holejšovský, J., Oehm, J.: Bytové spoluvlastnictví a bytová družstva, Komentář, C. H. Beck, 2016, str. 97 až 99 nemusí být plná moc písemná. Nicméně písemnou plnou moc autoři komentáře doporučují vzhledem k riziku uplatnění relativní neplatnosti.
Pokud víte, že se nejedná o rozhádané manželství tak lze s určitým rizikem akceptovat u prezence tvrzení přítomného manžela, že ho drahá polovička pověřila, aby je oba zastupoval s tím, že bych požádal, ať to dodá písemně.
Hezký den!
Pavel
Je možné, že to říká Pražák. Já ale pořád trvám na svém. Taková povinnost ze zákona nemůže být povinná, dokonce kogentní pouze pro jednu skupinu obyvatel, a to pouze pro bytové spoluvlastnictví. Pro ostatní, nebytové spoluvlastnictví to neplatí. To je přece protiústavní. Není možné, aby dopravní značky platili jenom pro červená a zelená auta a pro žlutá a modrá ne. Tečka.
Tečko,
trvat si můžete, na čem chcete. Co je protiústavní rozhoduje naštěstí Ústavní soud a ne vy.
Hezký den!
Pavel
Tak se mínusovači laskavě podívej na NOZ Díl 4 Spoluvlastnictví, zda tam někde najdeš paragraf, který říká, že spoluvlastníci musí dát plnou moc jednomu z nich, aby za ně rozhodl, zda si mají nebo nemají udělat novou střechu na domě ve spoluvlastnictví. Patříš mezi ty pošahané členy výboru, co obcházejí vlastníky a ty jím dávají plnou moc ani nevědí na co. A dělá ti to dobře, že. Tečka
Už bylo přece zmíněno, že je to uvedeno v § 1185 ost. 2
„(2) Spoluvlastníci jednotky zmocní společného zástupce, který bude vykonávat jejich práva vůči osobě odpovědné za správu domu. To platí i v případě manželů, kteří mají jednotku ve společném jmění.“
Zmocnění „společného zástupce“ spoluvlastníků jednotky nebo manželů podle § 1185 odst. 2 NOZ je zvláštním druhem zmocnění, tj. společný zástupce může zastupovat spoluvlastníky či manžele výlučně v rozsahu stanoveném v § 1185 NOZ, tedy výlučně při výkonu jejich práv vůči osobě odpovědné za správu domu (SVJ).
Tato plná moc má mit písemnou formu, a to s na základě § 441 odst. 2 NOZ, podle něhož musí být plná moc písemná v případě, jestliže se netýká zastoupení jen určitého právního jednání. Plná moc pro „společného zástupce“ se netýká jen určitého právního jednání, jak to plyne již z povahy a rozsahu tohoto zmocnění podle § 1185 odst. 2 NOZ.
Jsem názoru, že ani ve stanovách SVJ nelze tuto záležitost upravit jinak (např. že se může účastnit a hlasovat na shromáždění kterýkoliv z manželů bez plné moci), protože by jiná úprava byla v rozporu s § 1185 odst. 2.
Poslední komentáře