Notářská úschova

Vložil Anonymous, 13. Květen 2020 - 14:49 ::

Bylo zde opakovaně doporučováno, v případě, že vlastník nesouhlasí s vyúčtováním a současně nechce čelit žalobě, aby požadovanou částku složil do notářské úschovy nebo do soudní úschovy.

Jak konkrétně postupovat? Který notář tuto službu poskytuje? Nedaří se mi takového notáře najít.

Jak konkrétně postupovat v případě soudní úschovy? Jak napsat žádost o takovou soudní úschovu a kdy? Dopředu, nebo až když přijde žaloba? Komunikace se soudem je obtížná až nemožná, zatímco notáři je možné zavolat nebo napsat a informovat se o jeho službě notářská úschova, soud informace o své službě soudní úschova neposkytuje a poskytovat odmítá.

Jsem ochotna požadovanou částku složit do úschovy, abych předešla podání žaloby proti mojí osobě. Je ovšem potřeba současně se sjednáním úschovy sepsat, na jakou dobu se úschova sjednává a za jakých podmínek by částka měla být z úschovy uvolněna, a to právě nevím.

Kde je úschova upravena?

Vedle notářské a soudní úschovy by přicházela v úvahu i advokátní úschova, ovšem se stejnými dotazy jako shora.

    Štítky (beta): Přidejte nový štítek vepsáním, smažte kliknutím na křížek (pouze pro přihlášené). Zobrazte další diskuse s daným štítkem kliknutím na štítek. Seznam štítků.

    Vložil Jan77 (bez ověření), 15. Květen 2020 - 15:25

    Dle mémho názoru je to nesmysl. Notářská úschova není určena k zajištění dluhu, který jedna strana zpochybňuje, nýbrž tam, kde se příjemce a složitel na podmínkách proplacení peněz dohodnou.

    Notářskou úschovu upravuje zákon č. 358/1992 Sb. § 81 a dále https://www.zakonyprolidi.cz/cs/1992-358

    Vložil × (bez ověření), 16. Květen 2020 - 14:39

    „Notářská úschova není určena k zajištění dluhu, který jedna strana zpochybňuje“

    Podle notářského řádu (zákon č. 358/1992 Sb.) je notářská úschova určena právě (pouze?) k zajištění dluhu. Vámi uvedené tvrzení se v notářském řádu nevyskytuje ani z něho nelze odvodit.

    Jsou nějaké zkušenosti s notářskou úschovou v dotazované souvislosti? Tady by mě to zajímalo.

    Vložil Jan77 (bez ověření), 16. Květen 2020 - 18:37

    Zkuste pozititní logikou popsat, jak si postup přesně představujete.

    Podle § 88 (2) je náležitostí

    „b) ujednání složitele a příjemce o lhůtách a podmínkách stanovených notáři pro vydání peněz příjemci, případně složiteli a o způsobu doložení splnění podmínek notáři,“

    Jak se na tomto mají dohodnout, když podstatou je právě spor o správnost vyúčtování?

    Vložil × (bez ověření), 16. Květen 2020 - 20:21

    „Jak se na tomto mají dohodnout, když podstatou je právě spor o správnost vyúčtování?“

    Jednak je zajisté vhodnější vést spor o správnost vyúčtování než spor na plnění. Kromě toho správnost vyúčtování se může vyřešit i jinak než vedením sporu, např. přepočítáním kvalifikovaným účetním. Podmínka a lhůta pro vyplacení nemusí být konkrétní datum, ale např. podle výsledku šetření/přepoč­tu/jiného sporu ad.

    Právě proto se ptám. Představit si takovou formulaci umím.

    Pokud jsou spory o vyúčtování opakované (za každé účetní období, proti více vlastníkům), stačilo by vést spor jeden a podle jeho výsledku uvolnit €€ z úschovy pro další účetní období/uschované jiným vlastníkem.

    Záleží samozřejmě na tom, zda se strany chtějí soudit, a nebo dospět ke správnému vyúčtování.

    Vložil Jan77 (bez ověření), 17. Květen 2020 - 19:06

    Tak pokud jste schopen se domluvit se SVJ na postupu s posouzením vyúčtování jinou osobou s tím, že SVJ akceptuje a počká na výsledek, a bude ho respektovat, tak to můžete i bez úschovy. Patrně očekáváte , že příslibem složení peněz do úschovy dáte svému neplacení určitý punc serióznosti, nicméně pokud si SVJ stojí za svým vyúčtováním, nemá důvod takový návrh akceptovat.

    Původní dotaz mi zněl tak, že si jednostranným aktem (složením peněz do úschovy) „pojistíte“ nežalovatelnost, což dle mého názoru není možné.

    Vložil Vlastník bytu (bez ověření), 18. Květen 2020 - 0:41

    Nechápu, proč se zde pořád předpokládá, že vlastník bytu nechce platit.

    Vlastník bytu chce správné vyúčtování, na které má nárok.

    Není dluhu bez vyúčtování.

    Přesněji, vlastník bytu chce správná vyúčtování:

    Vlastník bytu má nárok na vyúčtování služeb.

    Vlastník bytu má nárok na vyúčtování správy. Vlastník bytu nemůže za to, že moudrý zákonodárce vyúčtování správy upravil pouze rámcově a navíc nejasně.

    Vlastník bytu má nárok na vyúčtování příjmu z nájmu (ne vždy, pouze je-li SVJ pronajímatelem).

    Vložil ... (bez ověření), 18. Květen 2020 - 7:30

    Vlastníku bytu, všechno je v lidech. Lidi nejsou schopni schválit si žádná pravidla a když tady napíšu, že děláme vyúčtování jak původnímu, tak i novém vlastníkovi v příslušném roce prodeje bytu tak mínusují jako pitomci. Vždyť si ten bordel ve společenství dělají sami a pak chtějí,aby jim to někdo dal do pořádku. Nejsou schopni pochopit,že si to do pořádku musí dát sami, protože nikdo jiný jim to do pořádku nedá.

    Vložil VN (bez ověření), 15. Květen 2020 - 13:03

    taková úschova nesmysl. I když to tady velkým množstvím „odborníků“ doporučováno. Když nesouhlasíte s vyúčtováním, máte dvě možnosti. Buď nezaplatit a čelit žalobě, anebo zaplatit a být tím , kdo tuto věc bude řešit soudně.

    Vložil Tazatelka (bez ověření), 16. Květen 2020 - 14:35

    „Když nesouhlasíte s vyúčtováním, máte dvě možnosti. Buď nezaplatit a čelit žalobě, anebo zaplatit a být tím, kdo tuto věc bude řešit soudně.“

    První možnost je srozumitelná (nezaplatit a čelit žalobě).

    Druhé možnosti nerozumím. Píšete: „zaplatit a být tím, kdo tuto věc bude řešit soudně“. Pokud zaplatím, věc tím končí, už není nic, co by mělo nebo mohlo být řešeno soudně. Jak jste to myslela?

    Možnosti „zaplatit“ a „soud“ se vzájemně vylučují, nemohou nastat obě najednou (leda v případě částečné úhrady, kdy předmětem soudního řešení je zbylá neuhrazená částka, a ale to je jiná situace, která není předmětem diskuse).

    Volby prohlížení komentářů

    Vyberte si, jak chcete zobrazovat komentáře a klikněte na "Uložit změny".