Náplň činnosti člena výboru
V jiném vláknu zazněl názor na to, co je náplní činnosti člena výboru:
http://www.portalsvj.cz/…radna-odmena#…
Z vlákna vyjímám:
1)„- pokud je tento člen zároveň i členem výboru, pak jedině odměna člena výboru (tj. odvést daň, sociální i zdravotní pojištění), cokoliv jiného by bylo obcházení zákona.“
2)„V čem se ale neshodneme je to, jestli tvorba stanov patří do náplně práce člena výboru. Já se domnívám, že ano. Možná se nejedná o činnost častou (stanovy se nepřipravují každý rok), ale to na věci nic nemění.“
3)„- návrh a sepis stanov skutečně asi není obvyklá práce statutára, přesto se domnívám, že to do jeho náplně práce spadá. Ostatně kdo jiný by měl stanovy navrhnout a předložit ke schválení když ne právě statutár?“
Souhlasím s tím, že člen statutárního orgánu bude předkládat shromáždění k projednání a schválení různé materiály, i stanovy.
Podle mého názoru ale člen výboru nemá za povinnost materiály navrhovat, vytvářet.
Už vůbec nesouhlasím s rétorikou, že by to bylo obcházení zákona. Takové vyjadřování používá vládnoucí vrchnost (všici kradnú).
NOZ ani ZoVB nestanoví konkrétní náplň činnosti člena výboru. Plně to přenechává stanovám.
Pokud bude ve stanovách uvedeno, že členové výboru zpracovávají stanovy, tak odměna za zpracování stanov je v odměně člena výboru. Velmi pravděpodobně ale bude ve stanovách, že členové výboru zajišťují např. vedení účetnictví. Tzn., že si najmou externí účetní a sami účetnictví nezpracovávají.
Bez znalosti stanov nelze výroky 1) až 3) zodpovědně tvrdit.
Podle našich stanov není v náplni činnosti členů výboru tvorba stanov ani vedení účetnictví. A tak si výbor na tyto činnosti najímá osoby znalé. Že se může jednat i o členy výboru není podle mého názoru v rozporu s žádným předpisem.
Protože právní posouzení náplně činnosti člena orgánu má velký dopad na daň z příjmu, sociální a zdravotní uvítám jakýkoliv argument (právní předpis, judikatura, literatura) jak pro můj názor, tak i proti mému názoru.
Hezký den!
Zajistit řádné fungování společenství a dbát na dodržování stanov. Nic víc a nic méně.
Pane Pavle, ve svém příspěvku se zmiňujete o vaších stanovách. Domnívám se, že hodně „místních“ by vám bylo vděčno za jejích zveřejnění.Prosím, prosím…
Máte pravdu, že NOZ ani ZoVB nestanoví konkrétní náplň práce člena výboru.
Nicméně nedomnívám se, že tady jsou všespásné právě stanovy. Pak byste tam mohl napsat, že náplní činnosti člena výboru je nicnedělání, jen abyste veškerou činnost mohl zdanit v lepším režimu. Nemyslím, že by na takovou argumentaci finanční úřad (či soud) přistoupil. Ostatně v dosavadní judikatuře, kde se řešil tzv. "souběh funkcí" - tedy např. odměna z funkce člena statutárního orgánu a souběžná odměna z pracovního poměru - se soudy vůbec nezabývají zněním stanov či společenských smluv (alespoň v judikátech, do kterých jsem se díval).
Co se samotné judikatury týká, tak asi není judikát (alespoň jsem ho nenašel) týkající se přímo SVJ. Nicméně existuje judikatura pro obchodní společnosti, která se zde také částečně dá použít (minimálně třeba ve Vámi zmiňovaném vedení účetnictví).
Podle ní statutárnímu orgánu náleží obchodní vedení společnosti, za které se považuje mj. "organizace a řízení podniku, který náleží společnosti, řízení zaměstnanců, rozhodování o provozních záležitostech, tj. např. zásobování, odbyt, reklama, vedení účetnictví apod."
Je tady zajímavé to účetnictví, které judikatura také považuje za činnost statutárního orgánu. Samozřejmě to neznamená, že tento orgán (pro nás výbor) tuto činnost nemůže zajistit dodavatelsky od účetní firmy.
Viz par. 196 ZOK: "Jednatel zajišťuje řádné vedení předepsané evidence a účetnictví, vedení seznamu společníků a na žádost informuje společníky o věcech společnosti"
Tj. jednatel musí zajistit vedení účetnictví (viz i Vámi citované "pravděpodobné" stanovy). Jak to učiní je již na něm, samozřejmě nemůžete po něm chtít, aby sám, bez potřebných znalostí, účetnictví vedl, ale vyloučit to také nemůžete. Pak se ale dost možná bude jednat také o činnost z titulu člena statutárního orgánu.
Judikáty např. 21 Cdo 1116/2014 nebo 5 Tdo 94/2006. Zajímavý může být i 29 Cdo 1162/99.
A co se tvorby stanov týká. Doporučuji např. § 197 a § 432 ZOK. Kde je povinností statutárního orgánu změnit stanovy (u a.s.), případně společenské smlouvy (s.r.o.). Domnívám se, že i u SVJ by orgány rozhodly v tomto duchu..
Samozřejmě to neznamená (znovu opakuji) že jakoukoliv z činností, které spadají do činnosti člena výboru nemůžete zajistit dodavatelsky či na DPP. To můžete, ale ne od člena statutárního orgánu.
Pokud se Vám nelíbí termín "obcházení zákona" tak se za něj omlouvám, nerad bych byl přirovnáván k onomu pánovi, jehož výrok citujete..
Hezký den i Vám!
- shodujeme se na tom, že přesná náplň činnosti člena výboru nebyla v ZoVB a není v NOZ upravena
- skutečnost, že náplň činnosti volených orgánů má být ve stanovách byla v § 9/14/c ZoVB (práva a povinnosti orgánů) a je nyní v § 1 200/2/d NOZ (působnost orgánů)
- nikde jsem nepsal, že „náplní činnosti člena výboru je nicnedělání“. Vždy jsem psal, že náplň činnosti člena orgánu určují stanovy, jak vyplývá ze zákonů a literatury
- používat k argumentaci právo obchodních společností podle mého názoru nelze. Stejný názor je v literatuře např. Jiří Čáp, Zákon o vlastnictví bytů, Komentář str. 105 a násl.
- i kdyby šlo použít analogii s obchodními korporacemi, jako že podle mého názoru a literatury nelze, tak Vámi uváděný § 196 ZOK uvádí, že jednatel zajišťuje řádné vedení účetnictví. Já také tvrdím, že člen výboru pouze zajišťuje, ale sám nevykonává
- argumentovat překonanými rozsudky obecných soudů o zákazu souběhu funkcí svědčí o neznalosti notoricky známého I. ÚS 190/15 z 13.9.2016, ve kterém se uvádí, že souběh funkcí je možný
- body ad2) až ad6) beru jako pomocné. Základem je LZPS čl. 2/3, který uvádí „Každý může činit, co není zákonem zakázáno, a nikdo nesmí být nucen činit, co zákon neukládá.“
Hezký den!
Pavel
Myslíte, že v daném případě lze 100% uplatnit judikaturu k obchodním korporacím, potažmo analogii práva dle § 10 NOZ a hledat blízká ustanovení v ZOKu?
SVJ je neziskovka, výbor nemá obchodní vedení.
Určitě lze v řadě případů použít u SVJ judikaturu z obchodních korporací (např. na portále často citovaný 29 Cdo 703/2011). Ale s judikaturou ve věci obchodního vedení bych byl opatrný.
Ano, máte pravdu, že SVJ je neziskovka a výbor nemá obchodní vedení.
Nicméně i neziskovka musí vést účetnictví. To, že je v těchto judikátech vedení účetnictví zařazeno pod tzv. "obchodní vedení" není podle mě pro jádro (této) věci podstatné.
V ZOK je povinností statutárního orgánu zajistit vedení účetnictví. Já jsem citoval par. upravující s.r.o., nicméně totéž platí i pro a.s. a dokonce i pro družstva, která by nám mohla být bližší (§ 707).
Možná by bylo zajímavé dohledat judikát, který jsem zmínil - 29 Cdo 1162/99. Je již starší, bohužel se mi nepodařilo najít jeho plné znění na internetu, pouze jeho shrnutí v některých článcích.
V podstatě by v něm mělo jít o to, že přestože vedení účetnictví patří do okruhu činnosti výboru, tak ten nejen může, ale pokud nemá v oblasti účetnictví dostatečné znalosti, tak dokonce musí, vedení účetnictví přenechat jiné osobě. Jinak by nekonal s péčí řádného hospodáře..
Člen výboru je samozřejmě statutární zástupce právnické osoby společenství. Z toho pro člena výboru vyplývají povinnosti. Musí zajistit chod právnické osoby. Jenom neználkové vymýšlí konspirativní teorie, co je náplní práce člena výboru, člena statutárního orgánu. Člen výboru samozřejmě musí zajistit stanovy, může a nemusí je napsat. Může je objednat u dodavatele a tím může být kdokoliv. Když se člen stat. orgánu domnívá, že stanovy může napsat třeba uklízečka, tak je napíše. Podle to toho ty stanovy pak vypadají. Člen stat. orgánu má vědět, co má být ve stanovách. Společenství je holt právnická osoba, kde to mnoho členů neví, protože ani netuší, co znamená, být členem stat. orgánu. Pletou si člena výboru s domovníkem, elektrikářem, uklízečem, a já nevím ješte s kým. Ctějí, aby jim opravil jim např. vypinač a tak podobně. Každý nemůže dělat stat. zástupce právnické osoby společenství, protože na to nemá. Když to dělá, tak to podle toho vypadá. Já taky nemůžu zpívat operu, protože to neumím, nemám na to. No můžu, ale podle toho to pak vypadá. Zákon to neřeší, zákon říká, že se člen výboru zvolí, tak si ho členové společenství volí podle toho, jak se umí usmívat. Když se neusmívá podle jejich představ a nepokecá s nimi, tak se jim nelíbí. Co je náplní práce člena výboru členové společenství neřeší, oni potřebují, aby měnil žárovky, plnil jejich osobní přání a pokecal s nimi, protože jsou sami a na pokec nikoho nemají. Vypinač jim taky kdo vyměnit.
Ano, z hlediska chodu samotného SVJ to až tolik řešit nemusíme. Ale je to důležité z pohledu zdanění a odvodu sociálního a zdravotního pojištění (proto se to tu také začalo řešit)
Pokud nějakou činnost posoudíme jako "náplň činnosti člena výboru" a tuto činnost vykoná člen výboru, může být zdaněna pouze jako odměna člena výboru - tj. daň, ZP, případně SP. Nemůže na takovou činnost být se členem výboru uzavřena DPP, nemůže to člen výboru udělat "na fakturu".
Neznamená to ale, že tuto činnost nemůže vykonat někdo jiný (tj. ne člen výboru). Pak je možná i DPP či faktura (třeba od té uklízečky..)
Takže pokud bychom řekli, že vedení účetnictví patří do náplně práce člena výboru, není pak možné, aby si člen výboru za vedení účetnictví fakturoval (či měl DPP). Což je již znatelný praktický dopad.
Člen Výboru je člen Společenství, se všemi právy a povinnostmi člena-spoluvlastníka.
Mimo to, se volbou zavazuje organizačně zajistit chod Společenství a pečovat o společný majetek, a jako předseda je statutárním zástupcem „reprezentujícím“ Společenství vně.
Dále Výbor zajišťuje vše co „je třeba“ plnit dle zákonných předpisů, kdy statutární zástupce má právo udělení souhlasu (podpisu) a odpovědnosti, s tím že se předpokládá že členové jsou vybaveni „rozumem průměrného člověka“, loajalitou, a morálními vlastnostmi.
Kromě výše uvedené odpovědnosti není stanoven požadavek jakýchkoliv odborných znalostí, které v případě potřeby může zajistit obstaráním této potřeby nákupem služby.
Obecně lze tyto činnosti předat placenému Správci. Stejně jako zajištění činnosti instalatéra, kominíka, účetní, lze zajistit i činnosti jiné, např. zpracování Stanov, či jiných „norem“.
Problémem je to, že představy členů jsou takové, že Výbor jim zajišťuje všechna práva povinnosti, které se jim nehodí do „krámu“, a naopak za ně nesou veškerou odpovědnost.
Problémem je i to, že někteří členové voleného orgánu to chápou jako šanci k získání nějakého bonusu, a více práv oproti ostatním, a jako neomezení vládci se pokouší rozhodovat „zcela samostatně“, a „běžní“ členové jim v jejich vládnutí vadí.
Místo péče řádného hospodáře plýtvají silami s cílem co nejvíc omezit práva člena (např. možnost získání informací o hospodaření) a ponechat mu pouze povinnosti, zejména povinnost platit, včetně jejich odměny, kterou začnou chápat jako nedostatečnou a nehodnou jejich kvalit, a pokud to lze, snaží se o navyšování alespoň „pověřováním se!“ k dalším (možná i potřebným) aktivitám ve snaze dosažení mimořádné odměny, smlouvy a pod. k existující odměně.
Dokonce se pokouší o zrušení povinnosti platby této položky v „předpisu plateb“, což je jediná brzda pro „volné“ navyšování odměny Výboru
Členové Výboru by měli být zejména organizátory, a potřeby společenství by měli spíše zajišťovat než provádět.
Pokud se domnívají, že určité potřeby je možno snáze zajistit „uvnitř“ společenství (např. DPP), pak by tato „možnost“ měla být nabídnuta (a umožněna) každému členu společenství, a pro vyloučení případného střetu zájmů spíše nečlenu Výboru (Tedy vystavena objednávka, nabídnuta cena, včetně schválení.)
Výbor by měl BEZ OMEZENÍ poskytovat informace, které umožní mít „stejné“ informace všem členům společenství.
Výbor by měl umožnit plnění práv a povinností všem členům společenství dle Stanov, a tímto způsobem dosáhnout jejich „vtažení“ do řešení problémů společenství, včetně sdílení odpovědnosti.
Vynucení plnění povinností členy Výboru vůči členům společenství je však obtížné, jak z důvodu nezájmu většiny „ovčanů“, tak vzhledem k tomu že zákon nestanoví žádné „sankce“ a preferuje pouze jednání soudu,
Toto má ještě jeden aspekt. A sice, zda stanovami mohu člena výboru zavázat. Podle mne přímo nikoli, pokud bude člen výboru stanovami dané povinnosti výboru ignorovat, nemáme jako SVJ potažmo vlastníci páky, jak plnění povinnosti vymoci. Můžeme leda člena odvolat a pokud způsobil svým opomenutím či vědomým nekonáním škodu, pak vymáhat náhradu. Aby ale povinnosti byly vymahatelné, měla by být s členy výboru uzavřena smlouva (asi příkazní, příp. inominátní) a ve smlouvě by měly být u každé povinnosti sankce.
Bez znalosti původních i nových stanov, nelze posoudit ,zda je odměna za jejich úpravu přiměřená.Po netu koluje tolik vzorů,že je stačí doplnit nacionálemi konkrétního SVJ,což je otázka cca.1 hodiny.Velmi pak záleží na tom,jestli proběhla k úpravě těchto stanov plodná diskuze všech členů,kteří projevili zájem o doplnění stanov svými podněty.Pokud žádné předběžné shromáždění nebylo a předseda předložil svoji úpravu,tak má buď bezmeznou důvěru všech spoluvlastníků domu a pozemku(tzn.,že má „otěže pevně v rukou“) ,nebo to ostatní absolutně nezajímá a je jim jedno co v jejich stanovách napsáno a kolik stojí jeho výtvor(plagiát)v korunách.JaVa
Určitě je ve stanovách napsáno, že změnu stanov musí odsouhlasit shromáždění. Změny může navrhnout každý člen SVJ, ale je otázkou, kdo ty změny zpracuje nebo vytvoří nové stanovy. Patří to do administrativní a operativně technické činnosti spojené se správou domu, či další činnosti vyplývajících z platných právních předpisů spojených se správou a údržbou domu nebo jsou to povinností výboru, který předkládá písemné materiály k projednání na schůzi shromáždění? V našich stanovách stejně jako u Pavla v SVJ taky není v náplni činnosti výboru vedení účetnictví a tvorba stanov. Jestliže člen výboru přepracoval stanovy, doplnil je o způsoby vyúčtování, domovní řád a další přílohy, tak proč by neměl dostat mimořádnou odměnu, kterou mu schválí shromáždění. K tomu měla být DPP nebo se odměna zdaní, jak má. Co je na tom divného? Jiná otázka je, zda 10 000 Kč není cena příliš vysoká, ale ví se, kolik času se stráví nad zpracováním. Když srovnám činnost právníka , jako konzultace nebo zpracování smlouvy o uznání dluhu, tak konstatuji, že v mnohých SVJ členové výboru pracují jako sousedská výpomoc.
„Určitě je ve stanovách napsáno, že změnu stanov musí odsouhlasit
shromáždění“
Zcela určitě je to ze zákona! SV má mít stanovy, jejich problém, kde se
k nim dostanou. Nebo chcete do zákona, že je musí zpracovat právník?? Jako
vedení účetnictví, prostě to zajistí. Ne národní výbor.
Co se týká tvorby stanov, je to většinou odněkud oprásklé, kolikrát
v rozporu s obecně závaznými právními normami, kvalita … Počtěte si
v rejstříku. Odměna je na shromáždění, kolik pustí.
Potřeba zajištění i její nákladnost by měla být řešena před zahájením práce – jako každá „objednávka“.
Třeba to někdo jiný zajistí zadarmo, nebo levněji.
podle mně jediná správná formulace do stanov, při popisu toho jaká činnost má být vykonána. To zahrnuje i variantu, že činnost vykonává sám člen výboru, ale i variantu, že činnost bude vykonána jinou osobou na základě pověření nebo smlouvy. Člen výboru může dělat sám jen to, k čemu má odbornou způsobilost (znalosti a um) a proto doporučuji použít výše uvedenou formulaci, aby nebylo potřeba přepisovat stanovy při profesní změně struktury výboru. Stanovy může vyhotovit organizační pracovník s právním vzděláním, účetnictví účetní nebo rozpočet člověk s ekonomickým vzděláním. Zajišťovat tyto činnosti patří do funkční povinnosti statutárního orgánu za to mají členové funkční odměny (tj. rozhodnout kdo to bude dělat, formu a smluvní a finanční podmínky realizace atd.) Odměna za výkon práce bude náležet tomu, kdo práci bude přímo vykonávat buď sám člen výboru nebo jiný subjekt. Cena práce by měla být stejná jak „pro sebe“ tak pro cizího „dodavatele“.
Poslední komentáře