Jak napadnout rozhodnutí shromáždění od 1. 7. 2020
Anonymous22 napsal v jiné
diskusi: „… pokud je zfalšován zápis, tak vlastník, který
hlasoval PRO, nemá taktéž v České republice žádní soudní ochranu, jak
se domoci nápravy.“
To samozřejmě není pravda.
Je vždy třeba rozlišit zda vlastník napadá rozhodnutí shromáždění, které bylo řádně přijato, nebo tvrdí, že rozhodnutí vůbec přijato nebylo (a tedy se jedná buď o chybný zápis o hlasování, nebo o „zfalšovaný“ zápis, tedy o podvod). To jsou dva odlišné případy.
U řádně přijatého rozhodnutí je judikatura konstatntní: napadnout lze řádně přijaté rozhodnutí shromáždění pouze jde-li o důležitý důvod, pouze přehlasovaným vlastníkem a pouze do tří měsíců po tom, co se vlastník o rozhodnutí dozvěděl nebo dozvědět mohl. Vlastník který hlasoval „PRO“ nemá samozřejmě žádný právní důvod takový zápis napadnout. A samozřejmě nemá ani nárok na soudní ochranu – před čím vlastně by jej chtěl Anonymous22 chránit???
Pokud rozhodnutí vůbec nebylo přijato (přestože ze zápisu zdánlivě plyne opak) jde o zcela jiný případ. Došlo k porušení zákona nebo stanov, jestliže rozhodnutí nebylo přijato, ale zápis tvrdí opak. V tom případě nic nebrání vlastníkům jednotek domáhat se nápravy rychlým vnitřním postupem v rámci SVJ. Nesouhlasící vlastníci mohou ihned vyvolat nové hlasování o téže věci, aby se zjistilo jaká je skutečná většinová vůle vlastníků jednotek. Při tom se od 1. ledna 2014 postupuje podle § 1207 NOZ. (Nejde o žádnou převratnou novinku; zákon č. 72/1994 Sb. obsahoval ve svém § 11 odst. 1 shodné ustanovení už před čtvrt stoletím.)
| § 1207 (1) Statutární orgán svolá shromáždění k zasedání tak, aby se konalo nejméně jedenkrát do roka. Statutární orgán svolá shromáždění i z podnětu vlastníků jednotek, kteří mají více než čtvrtinu všech hlasů, nejméně však dvou z nich; neučiní-li to, svolají tito vlastníci shromáždění k zasedání na náklad společenství vlastníků sami. |
Z uvedeného je zřejmé, že sejde-li se alespoň čtvrtina nesouhlasících, mohou vynutit (nebo sami zorganizovat) nové hlasování o čemkoliv – bez ohledu na to, zda šlo o důležitý důvod. Pokud se ani novým hlasováním o věci nepodaří dojít k jinému výsledku (a přijmout usnesení odlišné), pak už nemá žádný smysl mudrovat o tom, zda původní zápis byl či nebyl chybný. Vlastníci jednotek rozhodli.
Dále je vhodné podotknout, že NOZ obsahuje ode dne 1. 7. 2020 rozšířené znění ustanovení § 1221, které výslovně uvádí která ustanovení o spolku jsou použitelná i pro SVJ. Přidaný text je vyznačen tučným písmem:
| 89/2012 Sb. ve znění účinném do 30. 6. 2020 | 89/2012 Sb. ve znění účinném od 1. 7. 2020 |
| § 1221 Nevyplývá-li z ustanovení o společenství vlastníků něco jiného, použijí se přiměřeně ustanovení o spolku. Nepoužijí se však ustanovení o shromáždění delegátů, dílčích členských schůzích ani o náhradní členské schůzi. |
§ 1221 (1) Nevyplývá-li z ustanovení o společenství vlastníků něco jiného, použijí se přiměřeně ustanovení o spolku, zejména ustanovení o svolání, zasedání a rozhodování kolektivních orgánů, o neplatnosti rozhodnutí nebo o následcích jeho rozporu s dobrými mravy. Nepoužijí se však ustanovení o shromáždění delegátů ani o dílčích členských schůzích. |
Zbývá tedy případ, kdy poškozen byl jen jeden vlastník, nebo vlastníci, kteří nedisponují potřebnou čtvrtinovou většinou. V tom případě se použijí (podle § 1221 NOZ) analogicky ustanovení o spolku:
| 89/2012 Sb. § 245 Na usnesení členské schůze nebo jiného orgánu, které se příčí dobrým mravům, nebo mění stanovy tak, že jejich obsah odporuje donucujícím ustanovením zákona, se hledí, jako by nebylo přijato. To platí i v případě, že bylo přijato usnesení v záležitosti, o které tento orgán nemá působnost rozhodnout. Neplatnost rozhodnutí orgánu spolku § 258 Každý člen spolku nebo ten, kdo na tom má zájem hodný právní ochrany, může navrhnout soudu, aby rozhodl o neplatnosti rozhodnutí orgánu spolku pro jeho rozpor se zákonem nebo se stanovami, pokud se neplatnosti nelze dovolat u orgánů spolku. |
Stojí za zmínku, že podle § 258 lze postupovat právě v případě, kdy se neplatnosti chce dovolat třebas i jen jediný vlastník, nebo vlastníci, kteří dohromady nedisponují čtvrtinovým poměrem hlasů. V tomto případě se nemohou dovolat nápravy u shromáždění postupem podle § 1207. I přesto jim zákon dává právo domhat se nápravy soudní cestou – ovšem teprve po tom, co uplatnili námitku u orgánů SVJ, tedy u statutárního orgánu, případně u kontrolní komise, pokud je zřízena.
Justitianus
" Z DZ k bodu 47 a 48 (§ 1209)
Navrhovaná změna reaguje na rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne
15. 3. 2017, sp. zn. 26 Cdo 4567/2016, ve kterém Nejvyšší soud dovodil,
že podle stávajícího znění odstavce 1 se lze dovolávat pouze neplatnosti
rozhodnutí shromáždění. Odchylně od závěru Nejvyššího soudu se
napříště výslovně stanoví, že přehlasovaný vlastník jednotky může
navrhnout soudu, aby rozhodl o záležitostí týkající se správy domu a
pozemku, a zároveň se doplňuje odstavec 2, který stanoví, že soud na
základě návrhu uspořádá právní poměry vlastníků jednotek podle
slušného uvážení. Odstavec 2 dále stanoví demonstrativní výčet
způsobu, jakým může soud rozhodnout, přičemž nejde o vyslovení či
nevyslovení neplatnosti rozhodnutí. Zdůrazňuje se tak, že předmětné
ustanovení představuje úpravu obdobnou § 1139 obecné úpravy
spoluvlastnictví, který se neomezuje pouze na prohlášení rozhodnutí za
neplatné. Předmětné ustanovení představuje úpravu speciální vůči §
1139 a vylučuje v příslušném rozsahu obecnou úpravu spoluvlastnictví.
V souvislosti s navrhovanou změnou se rovněž navrhuje vyjasnit vztah §
1209 k úpravě dovolání se neplatnosti orgánu spolku (§ 258 a násl.).
Proto se navrhuje v § 1221 odst. 1 výslovně stanovit, že na rozhodování
v rámci společenství vlastníků se přiměřeně použijí ustanovení
právní úpravy spolku o neplatnosti rozhodnutí orgánu (§ 258 a násl.) a
o následcích rozporu rozhodnutí s dobrými mravy (§ 245). Napadne- li
vlastník jednotky rozhodnutí orgánu společenství vlastníků u soudu,
půjde v případě návrhu na určení neplatnosti takového rozhodnutí
o návrh podle § 258 a násl. a v ostatních případech, s výjimkou
postupu podle § 245, o návrh podle § 1209."
Podle stávajícího znění § 1209 odstavce 1 se lze dnes dovolávat pouze neplatnosti rozhodnutí shromáždění.
Podle novely platí, napadne- li vlastník jednotky rozhodnutí orgánu společenství vlastníků u soudu, půjde v případě návrhu na určení neplatnosti takového rozhodnutí o návrh podle § 258 (rozpor se zákonem nebo se stanovami) a násl. , dále je možné uplatnít postup podle § 245 („Na usnesení členské schůze nebo jiného orgánu, které se příčí dobrým mravům, nebo mění stanovy tak, že jejich obsah odporuje donucujícím ustanovením zákona, se hledí, jako by nebylo přijato. To platí i v případě, že bylo přijato usnesení v záležitosti, o které tento orgán nemá působnost rozhodnout.“),
a v ostatních případech se bude postupovat podle § 1209, kdy soud nebude rozhodovat pouze o určení neplatnosti (jak tomu je tomu dnes), nýbrž soud bude rozhodovat o tom, zda se má rozhodnutí uskutečnit bez výhrad, s výhradami či proti zajištění, anebo zda se uskutečnit vůbec nemá.
Poslední komentáře