Může rozhodovat menšina?
Spoluvlastnictví
§ 1100/1 O běžné správě společné věci rozhodují spoluvlastníci většinou hlasů.
§ 1101/1 věta první K rozhodnutí o významné záležitosti týkající se společné věci, zejména o jejím podstatném zlepšení nebo zhoršení, změně jejího účelu či o jejím zpracování, je třeba alespoň dvoutřetinové většiny hlasů spoluvlastníků.
Pro rozhodování se tedy vyžaduje většina hlasů všech spoluvlastníků pro běžnou správu a alespoň dvoutřetinová většina hlasů všech spoluvlastníků pro rozhodnutí o významné záležitosti. To se jeví v pořádku, menšina není nikdy přehlasována.
Bytové spoluvlastnictví
§ 1177/2 Shromáždění je způsobilé usnášet se za přítomnosti vlastníků jednotek, kteří mají většinu všech hlasů. K přijetí rozhodnutí se vyžaduje souhlas většiny hlasů přítomných vlastníků jednotek, ledaže stanovy nebo zákon vyžadují vyšší počet hlasů.
Pro rozhodování se tedy vyžaduje většina hlasů přítomné většiny vlastníků, a to i pro rozhodnutí o významné záležitosti.
Jenže většina z většiny může být menšina všech.
Jsou dvě možnosti výkladu:
(1) Protože § 1100/1 a § 1101/1 tvoří základní princip rozhodování o společné věci a navíc neobsahují ustanovení „není-li v zákoně uvedeno, že postačí menší podíl hlasů všech spoluvlastníků“, platí pro bytové spoluvlastnictví § 1100/1 a § 1101/1 a § 1177/2 současně, jinak by mohla být přehlasována menšina.
(2) § 1177/2 je speciální úpravou vůči § 1100/1 a § 1101/1, a zákonodárce tak záměrně povoluje, aby mohla být přehlasována většina, a to i pro rozhodnutí o významné záležitosti.
Poslední komentáře