Kdepak! Takhle to nebylo.

Účetní přece před porovnáním spotřeby aplikoval příslušné korekce (stejně jako v § 4 odst. 3 vyhlášky). Takže upravil spotřebu "s použitím korekcí a výpočtových metod, které zohledňují i rozdílnou náročnost provozu vozidla a rozdíly ve spotřebě dané charakterem terénu a ročním obdobím.". Účetní aplikuje příslušný koeficient 0,55 z tabulky (zjištěný odborným posouzením) a panu Patočkovi vypočte korigovanou spotřebu - inu přesně jako podle vyhlášky č. 372/2001 Sb. Dobře to mají zařízeno. Jako v SVJ.

Víme, že tento postup není absolutně přesný - proto také zákonodárce ponechává poměrně široké rozmezí od 60 do 140%, aby se do něj všichni pohodlně vešli.

Ale pokud pan Patočka neodtahoval jiné vozidlo a nemá nárok na takový koeficient, dá se ze spotřeby nad 140% celkem spolehlivě usoudit, že je mimo toleranci a že si nejspíše benzin odlil do kanystru - a pan ředitel se může začít zlobit.

Pokud si pan Patočka myslí, že je v tom nevinně, podá prostě reklamaci. O ní pak bude rozhodnuto - inu přesně jako v § 7 odst. 4 vyhlášky.
-----------------------------------------------------

Pěkně jsme si popovídali. Ale nezapomeňte na to, o co šlo: že příkaz pana ředitele byl formulovaný naprosto shodně jako § 4 odst. 4 vyhlášky - a znamenal pro všechny jednoznačně: toto je maximální přípustný limit, nepřekračovat, nebo budou sankce. Snažím se zde už pěkně dlouho upozornit na to, že stejně je třeba rozumět limitu 140% ve vyhlášce č. 372/2001 Sb. Tož tak.

lake