tak to si podejme ruce, bohužel!!! V bytě nad námi si pán v letech pořídil nějaký cvičící stroj a při jeho dennodenním užívání máme pocit, že nebydlíme v bytě a v pračce. Nejen že posloucháme neuvěřitelné hučení, ale do toho má puštěnou TV tak nahlas, že víme, co sleduje (asi to chudák přes ten hluk stroje špatně slyší). Když jsme jej šli požádat, ať si pod stroj něco dá a cvičí jen do 19 hod. (v tu dobu uspáváme naše dvojčátka) tak po nás arogantně vystartoval, že on nám snad taky neurčuje dobu večeře a že co se nám to nelíbí, že on může cvičit do 22 hod. (noční klid). Prostě chování slabomyslného burana. Dokud jsme neměli děti tak jsme to nějak snášeli ale když děti místo spaní stojí v postýlkách a poslouchají, co se to nahoře děje tak už nám došla trpělivost. Po prvním neúspěchu jsem se ještě pokusila domluvit s jeho paní, reakce obdobná, jako že to snad můžeme tu chvilku vydržet, no vydržet se to určitě dá ale vzhledem k tomu, že na rozdíl od nich jsme si byt koupili a platíme z něj hypotéku jak krá.. tak nevím, proč bychom toto měli den co den, každý svátek i pátek snášet. Výsledkem přece jen bylo alespoň to cvičení do 19 hod. Bohužel hluk je neustále stejný a naše trpělivost čím dál menší. Nějaká ROZUMNÁ rada????