V jiné diskusi napsal naivní diskutér toto tvrzení ohledně podlahové plochy bytu:

• „… když neví kolik m2 vlastní, tak se může podívat do katastru.“

To je ovšem nesmysl. Čísílko v katastru nemusí vůbec být správné. Chyby v prohlášení jsou velmi časté – já jsem se ještě s bezchybným prohlášením nesetkal, a to jsem jich četl desítky.

• Například filNad52 má v prohlášení nesprávně uvedenou podlahovou plochu bytu – nejen že k plochám místností bytu je přičtena navíc plocha lodžie, ale je tam přičtena dokonce DVAKRÁT.
• V domě kde vlastním jednotku jsou nesprávně uvedeny podlahové plochy u všech 32 bytů. Družstvo, které stvořilo prohlášení vlastníka, totiž k podlahovým plochám bytů přičetlo i plochy plechových sklepních boxů ve společných místnostech domu. Nikdo to neřešil tehdy ani později.
• V tisících či desetitisících prohlášení je do podlahových ploch bytu zahrnuta plocha lodžií, teras, balkonů, sklepních kójí, přestože vůbec nejde o místnosti.

Zápis o velikosti podlahové plochy bytu v evidenci katastru nemá účinek konstitutivní, nýbrž pouze deklaratorní. Slouží jen pro informaci, aby kupující jednotky nemusel shánět prohlášení. Jinými slovy řečeno:

Deklaratorní účinek zápisu v evidenci znamená, že zápisem čísílka do evidence katastru nevznikla žádná právní skutečnost. Zápisem čísílka se byt ani nesmrskl, ani nenafoukl tak aby jeho podlahová plocha odpovídala tomu co je uvedeno na listu vlastnictví jednotky. Katastrální úřad neodpovídá za správnost toho co ouředník opsal z jednoho lejstra do druhého. Katastrální úřad dává pouze tuto záruku:

Při tom i občanský zákoník počítá s tím, že v prohlášení mohou být chyby a nesmysly. Pro ten případ se zákonodárce pojistil ustanovením 2012/89/§1168/1, které s chybami prohlášení přímo počítá jako s hotovou věcí: „Vymezuje-li prohlášení jednotku neurčitým nebo nesprávným způsobem … atd.“

Justitianus