• „Řešíme, kdo SVJ zaplatí dubnovou, potažmo květnovou úhradu.“

Částky splatné dne 25. května jsou naprosto jasné. A pokud jde o částky splatné dne 25. dubna: Víme, že nabyvatel je vlastníkem s právními účinky ode dne 15. dubna. Převodci sice vznikla dne 25. dubna povinnost uhradit částky splatné toho dne, ale dne 7. května mu tato povinnost zase odpadla, vzhledem k retroaktivitě (zpětné účinnosti) změny v osobě vlastníka jednotky.

Nabyvatel je tedy povinen hradit částky splatné ode dne 15. dubna. Podmínkou je, aby mu SVJ poskytlo nezbytnou součinnost a vyzvalo jej k úhradě. To už jsem zde napsal dříve. Tolik z hlediska selského rozumu.

• „Převody bytů v průběhu roku mají ještě jednu nevýhodu, že vlastně moje zálohy na služby od ledna mi už nebudou vráceny, kvůli novele § 1186 občanského zákoníku.“

Ale kdepak ! Jde jste na tento nesmysl přišel ? V bytě jsou ve zúčtovacím období 2024 dva příjemci služeb:

1. příjemce A přijímal služby od 01.01.2024 do 14.04.2024
2. příjemce B přijímal služby od 15.04.2024 do 31.12.2024

Každý z obou příjemců má samozřejmě právo na své vyúčtování služeb a na finanční vypořádání sveho přeplatku či nedoplatku, plynoucího z vyúčtování. Žádnou jinou právní úpravu neznám, a Vy ji zřejmě taky neznáte. Snad si to pletete s nájmem družstevního bytu.

• „Tyto zálohy vlastně připadnou nabyvateli, jelikož vyúčtování za celý kalendářní rok bude příští rok doručováno nabyvateli.“

Totální nesmysl ! Záloha na služby uhrazená příjemcem A je až do předložení řádného vyúčtování dluhem poskytovatele služeb vůči příjemci A. Jinak řečeno: SVJ má závazek vůči příjemci A doručit mu (jeho) vyúčtování, uvést v něm skutečné náklady a zálohy přijaté od příjemce A, a vyrovnat rozdíl (přeplatek/ne­doplatek) plynoucí z tohoto vyúčtování. Doručovat vyúčtování příjemce A bude samozřejmě příjemci A, nikoliv nějaké třetí osobě.

Vůči příjemci A má poskytovatel služeb naprosto stejné povinnosti jako vůči příjemcům B, C, D, E, F, G, … X, Y, Z, atd.. Vy se domníváte něco jiného? Proč se to domníváte?

Justitianus