V tomto případě bude žalobce mít ve sporu pouze částečný úspěch: požadoval totiž více, než na co měl nárok. Soud mu proto nejspíše nepřizná plnou náhradu soudních výloh, nákladů na znalce a nákladů právního zastoupení.
Zcela oprávněná byla žaloba na uhrazení pokuty podle zákona č. 67/2013 Sb.. (K tomu se váže právo na úrok z prodlení podle občanského zákoníku 89/2012 Sb.).
Ovšem to je vše. Žalobci nikdy nevznikl nárok na úhradu poplatku z prodlení. V této části tedy bude žalobce neúspěšný.
Poplatek z prodlení byl totiž zaveden v původním znění zákona č. 67/2013 Sb. a později byl ze zákona vypuštěn jako nesmyslný a nesystémový institut. I v době, kdy poplatek z prodlení ještě byl součástí zákonné úpravy služeb, bylo ze znění zákona zjevné, že jde o speciální nárok – odlišný od nároku na úhradu pokuty. Tehdy platné znění dotčeného ustanovení znělo:
|
Zákon č. 67/2013 Sb. § 13 Pokuta a poplatek z prodlení (1) Jestliže poskytovatel nebo příjemce služeb nesplní svoji povinnost upravenou tímto zákonem ve stanovené lhůtě, je povinen zaplatit druhé straně pokutu ve výši 100 Kč za každý započatý den prodlení, ledaže by splnění povinností v této lhůtě nebylo spravedlivé požadovat nebo k nesplnění lhůty došlo zaviněním druhé smluvní strany. To neplatí pro případy uvedené v odstavci 2. (2) Dostane-li se poskytovatel nebo příjemce služeb do prodlení s peněžitým plněním podle tohoto zákona, které přesahuje 5 dnů ode dne jeho splatnosti, je povinen zaplatit druhé smluvní straně poplatek z prodlení. Výše poplatku z prodlení činí za každý den prodlení 1 promile dlužné částky, nejméně však 10 Kč za každý, i započatý měsíc prodlení. To neplatí, pokud byl poplatek uplatněn podle jiného právního předpisu. |
Z uvedeného je zjevné, že pokutu bylo možno uplatnit v případě porušení povinnosti nepeněžní povahy. Naopak v případě kdy strana závazkového vztahu se dostala do prodlení s peněžitým plněním, bylo uplatnění pokuty vyloučeno a bylo možno vymáhat poplatek z prodlení (vedle zákonného úroku z prodlení). Viz tučně zvýrazněná věta.
Je tedy nepochybné, že při porušení konkrétní povinnosti bylo možno uplatnit buď jedno, nebo druhé. Nebylo však možno uplatnit obě sankce podle § 13 najednou (v souběhu). Ostatně toto zde vysvětlil lake už v rce 2013, ještě před nabytím účinnosti zákona č. 67/2013 Sb.
Žalobce tedy nakonec přijde o pár desítek tisíc. Částka o kterou se soudí bude ovšem i tak dostatečně vysoká. Snad to odradí další SVJ od nedbalých postupů při sestavování každoročních vyúčtování služeb.
Justitianus
Poslední komentáře