Popíšu situaci, jak ji popsal tomas 22 a jak vyplývá z rozsudků.
Po celých 18 let vlastníci jednotek v domě kašlali na pravidelné výměny vodoměrů. Nikomu to nevadilo, ani tomas 22 se nikdy neozval. Nikdy neupozornil na nutnost výměny. Neohlásil porušování zákona Úřadu pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví (ÚNMZ). Vyhovoval mu protiprávní stav, i když věděl či mohl vědět, že používáním neověřených a nesprávně měřících vodoměrů může docházet k plíživému „okrádání“ jiných vlastníků jednotek v domě.
Tomas 22 se probudil teprve v okamžiku, kdy si uvědomil, že mezi okrádanými je i on sám. Jinak by mu to bylo i nadále šumafuk, že ano. Začalo mu to najednou vadit až teprve v době, kdy následky pocítil on sám na své peněžence.
Je nemravné využívat protiprávní stav, nad kterým má vlastník jednotky kontrolu. Je nemravné tolerovat protizákonný stav který je pro něj výhodný, a ozvat se teprve v okamžiku, kdy to pro něj výhodné být přestane.
| § 6 (2) Nikdo nesmí těžit ze svého nepoctivého nebo protiprávního činu. Nikdo nesmí těžit ani z protiprávního stavu, který vyvolal nebo nad kterým má kontrolu. |
• Zda námitka proti vyúčtování teplé vody měla šanci na úspěch:
Nikoliv. Námitka neměla šanci na úspěch. Tomas 22 totiž uplatnil nesmyslnou námitku o údajném „překročení měrného ukazatele ohřevu teplé vody“. Pouhé překročení měrného ukazatele však není důvodem k zpochybnění správnosti rozúčtování – je to jen signál o plýtvání teplem. Ostatně takový stav dopadá na všechny vlastníky jednotek stejně, proto námitka ani nemohla být úspěšná.
• Zda napadení rozhodnutí shromáždění o způsobu rozúčtování mělo šanci na úspěch:
Nikoliv. Nemělo to žádnou šanci na úspěch. V domě se přece dlouhodobě používaly neověřené vodoměry, a tím došlo ke vzniku konkludentního souhlasu všech vlastníků jednotek s protizákonným způsobem rozúčtování. Usnesení shromáždění na tom vůbec nic nezměnilo. Svým usnesením totiž shromáždění pouze potvrdilo stávající a dlouho předtím používaná pravidla rozúčtování. Shromáždění tedy neučinilo žádné nové rozhodnutí! Pouze konstatovalo objektivně existující dlouhodobý stav v domě.
Podotýkám, že změna způsobu rozúčtování může být shromážděním přijata kdykoliv, avšak pouze s účinky do budoucna. To jest – teprve od nového zúčtovacího období. K tomu viz § 5 odst. 1 zákona č. 67/2013 Sb.. Nelze měnit pravidla rozúčtování „za pochodu“ či dokonce zpětně, i když by se to tomasovi 22 zrovna hodilo. Soud nemůže potvrdit cestování v čase nazpět; to je možné jen ve sci-fi filmech …
Základní ustanovení občanského zákoníku, uvedené na jeho samém začátku, říká jasně:
| § 1 (2) Nezakazuje-li to zákon výslovně, mohou si osoby ujednat práva a povinnosti odchylně od zákona; zakázána jsou ujednání porušující dobré mravy, veřejný pořádek nebo právo týkající se postavení osob, včetně práva na ochranu osobnosti. |
V tomto případě došlo nepochybně k ujednání všech vlastníků jednotek. Je pravdou, že ujednání bylo v rozporu se zákonem o metrologii – šlo tedy o ujednání porušující veřejný pořádek (§ 1 odst. 2 NOZ). Ovšem soudy nenalezly dostatečný důvod, aby následky takového (byť protizákonného) ujednání mohl úspěšně zpochybnit ten, kdo se na ujednání sám podílel. Občanský zákoník to uvádí jasně a jednoznačně:
| § 260 (1) Soud neplatnost rozhodnutí nevysloví, došlo-li k porušení zákona nebo stanov, aniž to mělo závažné právní následky, a je-li v zájmu spolku hodném právní ochrany neplatnost rozhodnutí nevyslovit. (2) Soud neplatnost rozhodnutí nevysloví ani tehdy, bylo-li by tím podstatně zasaženo do práva třetí osoby nabytého v dobré víře. |
Justitianus
Poslední komentáře