V jiné diskusi byl zveřejněn tento zajímavý názor:

• SVJ nerozhoduje o rozsahu poskytovaných služeb. SVJ pouze schvaluje rozsah poskytovaných služeb (OZ § 1208, odst. e). Slovo schválit má úplně jiný význam než slovo rozhodnout.
  Vložil P. Paluška (bez ověření), 22. Únor 2020 – 10:41

Vezmu to od poslední věty. Autor citovaného výroku se snaží tvrdit, že slovo „schválit“ má úplně jiný význam než slovo „rozhodnout“. Autorovi citátu však ušlo, že ve vztahu k rozhodování shromáždění je jakýkoliv rozdíl těchto dvou slov naprosto bezvýznamný. Shromáždění vždy rozhoduje tím způsobem, že schválí (přijme) usnesení. Jestliže shromáždění přijalo navržené usnesení k záležitosti X, pak také platí, že shromáždění schválilo usnesení a rozhodlo o záležitosti X. Rozdíl v tom není naprosto žádný.

Nemá tedy žádný smysl pokoušet se u rozhodování spoluvlastníků na shromáždění hledat nějaké odlišnosti mezi pojmy „schválit“ a „rozhodnout“.

Připomínám, že shromáždění je nejvyšším orgánem právnické osoby SVJ. Řádně přijaté rozhodnutí shromáždění je závazné pro pro právnickou osobu SVJ (a pro členy jejího statutárního orgánu). Právní teorie dovodila, že rozhodnutím shromáždění, nebo rozhodnutím statutárního orgánu, se vytváří vůle právnické osoby SVJ. Tento stav pak dopadá i na pana Palušku.

Soudy zacházejí s přijatým usnesením stejně jako s jakýmkoliv jiným projevem vůle. Usnesení shromáždění se může stát důkazem v soudním sporu. A naopak: neexistence usnesení o odpojení pana Palušky od centrálního vytápění znamená pro soud jednoznačný důkaz, že pan Paluška nikdy nezískal souhlas vlastníků jednotek k ukončení odběru tepla k vytápění. A samozřejmě nikdy nezískal ani oprávnění odmontovat radiátory, které jsou nedílnou součástí centrálního rozvodu tepla pro dům.

O tom se autor citátu mnohokrát opakovaně přesvědčil ve svých prohraných sporech před soudy všech stupňů.

Podle § 3 odst. 2 zákona č. 67/2013 Sb. platí, že „[r]ozsah poskytovaných služeb si poskytovatel služeb a příjemce služeb ujednají nebo o něm rozhodne družstvo nebo společenství“. Z uvedeného plyne, že zákon umožňuje čtyři odlišné postupy sjednání rozsahu služeb:

1. dvoustranné ujednání mezi poskytovatelem a příjemcem služby,
2. rozhodnutí shromáždění podle § 1208, přijaté nadpoloviční většinou hlasů přítomných VJ
3. rozhodnutí shromáždění přijaté vyšším kvorem, jestliže tak určují stanovy,
4. změna prohlášení podle § 1169, jestliže rozsah služeb byl určen v prohlášení.

Jestliže bylo přijato většinové rozhodnutí společenství o službě, pak je třeba zkoumat za jakých podmínek (a zda vůbec) je možné přijímání služby ukončit. Může být vyloučeno pokoušet se o jednostrannou výpověď takové služby. U služeb vytápění a poskytování teplé vody je vyloučeno, aby se jednotlivý vlastník svévolně odpojil, či aby jednostrannou „výpovědí“ přestal některou z těchto služeb odebírat. Takovu pravomoc vlastník jednotky nemá. Svévolné jednostranné jednání ze strany příjemce služeb nemá právní účinky vůči poskytovateli služeb, kterým je SVJ.

I o tomto se autor citátu mnohokrát opakovaně přesvědčil ve svých prohraných sporech před soudy všech stupňů. Komu není rady, tomu není pomoci …

Justitianus