Klepání je způsobeno pohybem trubek změnou své délky při změně teploty. Tedy při ranním zatápění, při změně odběru a nakonec při večerním útlumu.

Zhruba na každých 10 m celkové délky potrubí při změně teploty z 20 na 60 stupňů se volně ložená ocelová trubka prodlouží o 5,2 mm. Tato změna délky (dilatace) se zpravidla kompenzuje posunem stoupačky volnými průchody přes stropy a tomu se vodorovné trubky k radiátorům pružně přizpůsobí. Je ale možné, že některá vodorovná trubka je zakotvená v blízké příčce (k sousedům) a má na pružnou změnu málo volné délky. Potom brání posuvu stoupačky a dilatační síla stoupačky se přemění v pružné napětí v materiálu, které se může projevit vlněním stoupačky a dotykem a ztíženým posuvem v průchodkách mezi patry. Odtud pochází ono klepání.

Vše platí i pro vodorovné vedení ke radiátoru. Pokud není radiátor ukotvený skutečně pevně, může přívodní trubka radiátor posunovat, třeba jen několik desetin mm, a to opět za akustických projevů. A vlivem vedení zvuku v kovu dost dobře nepoznáte, odkud klepání pochází.

Rada na dálku je drahá, délkový kompenzátor pomůže tam, kde se projevuje největší dilatace (uprostřed mezi pevnými body) a kde je nejvyšší rozdíl teplot. Vhodné je obrátit se projektanta topení aby posoudil, zda je váš systém správně zhotoven.