Dnes kotelna spravovaná SVJ dodává teplo (službu) koncovým odběratelům – členům téhož SVJ.

Po rozdělení bude kotelna spravovaná SVJ1 dodávat teplo (službu) svým členům SVJ1, jakožto koncovým odbětatelům, a zároveň bude SVJ1 dodavatelem tepla odběrateli SVJ2 a toto SVJ2 bude dodavatelem tepla (služby) pro konečné odběratele – členy SVJ2.

Aby SVJ1 dodávalo teplo pro SVJ2, musí existovat smlouva o dodávce. Nejlépe i jako břemeno váznoucí na SVJ1 ve prospěch SVJ2. Pokud ale SVJ1 nebude ochotno po rozdělení teplo pro SVJ2 dodávat, lze se soudit o toto břemeno soudit na základě dlouhodobého pokojného stavu. Ach, zase ty soudy…

O cenu tepla pro SVJ2 bych se nestrachoval, neboť cena tepla je regulovanou komoditou a je závislá na předepsaném technickém výpočtu (protokol o stanovení ceny). I dobrý mrav nutí SVJ1 dodávat teplo za v podstatě stejnou cenu jako svým členům, pokud ale přenos tepla do domu SVJ2 nebude zatížen nějakými dalšími náklady. Vycházím taky z toho, že SVJ není podnikající subjekt a proto nemůže na dodávce tepla příliš vydělávat. Ovšem, abyste se stali dodavatelem tepla pro cizí subjekt je rovněž pěkná byrokratická procházka.

Ápropos: kotelna je v objektu tazatele, nebo v tom druhém?