je to možné napadnout jedině žalobou na neplatnost usnesení shromáždění.

ale tuto žalobu dle Nejvyššího soudu (dle Nejvyššího soudu se jedná o žalobu podle § 1209 odst. 1 NOZ) může podat jen přehlasovaný vlastník (tj. ten kdo hlasoval proti nebo nebyl ze závažného důvodu přítomen) + ve lhůtě 3 měsíců ode dne, kdy se vlastník jednotky o rozhodnutí dozvěděl nebo dozvědět mohl + jen ve významné záležitosti (tj. musí se jednat o miliony, pokud se jedná o pár desítek tisíc, tak vás soudy vyhodí, že je to nepodstatné).

podle zákonodárce a v souladu s Listinou a Úmluvou by to měla být žaloba dle § 258 a násl. NOZ. ale to by soudci museli rozhodovat, proto využívají § 1209 odst. 1 NOZ a 99% žalob vyhazují, že dané usnesení shromáždění není důležité (tj. není splněn „důležitý důvod“).