https://archiv.ihned.cz/…e-prazdnotou#… evidence skutečných majitelů&utm_me­dium=hint&utm_sou­rce=search.sez­nam.cz

Nástroj státu proti praní špinavých peněz nefunguje. Své vlastníky mělo nahlásit více než půl milionu firem, udělal to ale jen zlomek

Od evidence skutečných majitelů se kromě boje proti praní špinavých peněz očekává i to, že bude sloužit jako prevence střetu zájmů při udělování veřejných zakázek.

autor: Alžběta Vejvodová

9. 1. 2019 00:00

HN+ ČESKO FIRMY REJSTŘÍK PREVENCE STŘET ZÁJMŮ PRANÍ ŠPINAVÝCH PENĚZ

Přes půl milionu společností mělo mít 1. ledna v novém centrálním rejstříku uvedeného svého skutečného majitele. V termínu jich ale novou povinnost splnilo jen 65 tisíc, tedy zhruba 12 procent firem, kterým ji zákon předepsal. Evidence vlastníků měla usnadnit boj proti legalizaci výnosů z trestné činnosti. Teď ale o její efektivitě a funkčnosti panují v odborných kruzích pochybnosti. Neví se ani, jestli jména skutečných majitelů, která firmy uvedly, jsou pravdivá.

Od vzniku nového rejstříku loni v lednu měly společnosti zapsané v obchodním rejstříku rok na to, aby do něj nahlásily své skutečné majitele. Přesto to většina z nich neudělala anebo nechala na poslední chvíli.

K tomu, aby do evidence nahlásily požadované údaje, společnosti nic nenutí.

„Nesplnění této povinnosti není dle zákona žádným způsobem postihováno, a proto mnohé z nich považují zápis skutečného majitele do evidence za zbytečnou administrativní zátěž,“ říká právnička KPMG Legal Karolína Tomsová. Výsledkem je, že povinnost ignorují.

12 procent firem splnilo novou povinnost, tedy uvedení jména skutečného majitele do rejstříku. Jde o 65 tisíc firem z 520 tisíc, kterým zákon tuto povinnost ukládá.

I když jde v případě evidence skutečných vlastníků o rejstřík neveřejný, absence sankcí nebývá u těch zřizovaných státem obvyklá. „U veřejných rejstříků obecně platí, že při nesplnění zákonných povinností může být zapsané osobě uložena pořádková pokuta až do výše 100 tisíc korun,“ říká advokát ve společnosti Frank Bold Advokáti Michal Hloušek. V případě opakovaného porušení povinností, nebo když společnost nedoplní požadované údaje ani na soudní výzvu, může ji soud nechat zrušit.

Přehlcené soudy

Přitom zápisů v evidenci mohlo být víc. Tisíce žádostí o zápis se na rejstříkových soudech sešly až v prosinci. Ačkoliv mají na vyřízení zápisu pět pracovních dní, řada z nich byla už před koncem roku zahlcená a lhůtu nezvládala dodržovat.

Třeba na Krajském soudu v Hradci Králové čekalo 1. ledna 2019 na zpracování 7300 žádostí. Za celý rok 2018 jich přitom hradecký soud vyřídil jen zhruba 4800. Ještě horší situace panuje v Brně, kde na konci minulého týdne leželo přes 12 tisíc nezpracovaných žádostí. „Tato podání zpracovává 14 referentů, což činí cca 885 podání na referenta,“ uvedla mluvčí soudu Eva Angyalossy. V pětidenní lhůtě tam stíhali vyřizovat zápisy do poloviny prosince, pak jejich počet přesáhl možnosti soudu.

Situaci na soudech komplikuje i to, že kvůli špatné informovanosti spolky a společenství vlastníků začaly před koncem roku hromadně podávat žádosti o zápis do evidence. Přitom na něj mají podle zákona o veřejných rejstřících ještě dva roky čas.

Zápisy do evidence soudům ztěžují i nedostatky aplikace, přes niž údaje o majitelích firem ukládají. „Nejenže je často přetížená a velice pomalá či zcela nefunkční, ale stále přetrvávají i problémy s odesíláním písemností do datových schránek,“ upozorňuje Karolina Francová z liberecké pobočky Krajského soudu v Ústí nad Labem.

Ministerstvo spravedlnosti, které má fungování rejstříku na starosti, o problémech ví. Už před koncem roku kvůli tomu navýšilo kapacitu serverů a databáze. A teď spolu s dodavatelem aplikace hledá způsob, jak její funkčnost ještě dále zlepšit. „Úpravy jsme zároveň konzultovali i s pracovníky rejstříkových soudů,“ říká Lucie Machálková z ministerstva spravedlnosti.

Jenže hlavní problém, tedy že většina firem povinnost nechat zapsat skutečného vlastníka do rejstříku nesplnila, vylepšení aplikace neřeší. I kdyby soudy všechny nevyřízené žádosti zpracovaly, stále by v evidenci měl skutečného majitele jen zlomek firem, jež by jej tam mít měly. Třeba u Krajského soudu v Brně by to byla jen asi pětina, kdy by všechny žádosti byly podány správně.

Pokračování textu je k dispozici pouze pro platící čtenáře

V placené části se dozvíte:

Co všechno komplikuje zanášení dat do rejstříku?

Je možné zkontrolovat, zda majitel deklarovaný jako skutečný jím opravdu je?

Bude rejstřík veřejný a jaké údaje v něm budou k nalezení?