NS vydal 19.7.2018 zajímavý judikát NS 29 Cdo 3307/2016 (soudci Šuk, Cileček, Gemmel) týkající se vyslovení neplatnosti usnesení o spolku. http://www.nsoud.cz/…8327003BA306?…,

Dle NS Nejvyšší soud proto uzavírá, že soud v řízení o návrhu na vyslovení neplatnosti orgánu spolku musí nejprve posoudit soulad napadeného rozhodnutí orgánu spolku se zákonem a stanovami; teprve poté, kdy dospěje k závěru, že tímto rozhodnutím byl porušen zákon či stanovy, zvažuje, zda je na místě vyslovit jeho neplatnost, či zda je – s ohledem na konkrétní okolnosti – naplněn některý z důvodů upravených v § 261 o. z., pro které nelze neplatnost rozhodnutí orgánu spolku vyslovit. Závěrem soudu o tom, že napadeným rozhodnutím orgánu spolku byl porušen zákon či stanovy (a to bez ohledu na to, zda soud vyslovil neplatnost tohoto rozhodnutí či zda návrh zamítl podle § 260 o. z.), je pak vázán i soud rozhodující o případném nároku člena spolku na přiměřené zadostiučinění podle § 261 o. z.

z judikátu vyplývá, že v ČR každý člen spolku má právo soudního přezkumu každého rozhodnutí členské schůze, zda je v souladu se zákonem a stanovami (zde soudní přezkum, zda udělená výtka členu mysliveckého spolku byla v souladu se zákonem a stanovami). Zatímco dle výkladu orlů práva Dýškové/Brzobo­haté/Feráka člen SVJ nemá právo na soudní přezkum usnesení shromáždění SVJ téměř v 99% věcí (vyjma rekonstrukce za miliony a volby členů výboru).

orlové práva Dýšková/Brzobo­hatá/Ferák svým výkladem porušují čl. 6 odst. 1 Úmluvy – analogicky rozhodnutí Kohlhofer a Minarik vs CR (č. 329321/03 z 8.10.2003, 28464/04 z 21.7.2004 a 5344/05 z 29.4.2005), Minarik vs CR (46677/06 z 14.11.2006), Solaris s.r.o. a ostatni vs CR (8992/07 z 15.2.2007), Minarik a ostatni vs CR (10583/09), Kohlhofer vs CR (22915/07 z 17.5.2007), Minarik vs CR (58874/11 z 12.9.2011), ve kterých ESLP konstatoval porušení čl. 6 odst. 1 Úmluvy, neboť stěžovateli české soudy odmítly přezkoumat rozhodnutí valné hromady se zákonem a stanovami.