Jaký je vývoj názorů na to, zda může člen orgánu právnické osoby vykonávat funkci v režimu zákoníku práce?

1. Zákoník práce nezakazoval a nezakazuje pro výkon funkce člena orgánu právnické osoby použít zákoník práce.
2. Nicméně rozsudek VS v Praze sp. zn. 6 Cdo 108/92 ze dne 21.4.1994 uvádí, že činnost člena statutárního orgánu není vykonávána v pracovním poměru, protože nejde o druh práce ve smyslu zákoníku práce.
3. Tento názor potvrdilo několik rozsudků Nejvyššího soudu a několik usnesení Ústavního soudu.
4. Od 1.1.2012 do 31.12.2013 bylo v § 66d) Obchodního zákoníku výslovně uvedeno, obchodní vedení společnosti může statutární orgán vykonávat v pracovněprávním vztahu (nikoliv tedy jen v pracovním poměru).
5. Ústavní soud v bodu 47 Nálezu I. ÚS 190/15 ze dne 13.9.2016 uvádí, že z pracovně právního pohledu není důvod, pro který by nemohl člen statutárního orgánu vykonávat svou činnost na základě smlouvy, v níž bude ujednán režim zákoníku práce. Zda je ujednán režim zákoníku práce, je třeba posuzovat především podle úmyslu stran.
6. Na základě tohoto Nálezu se velký senát NS odchýlil od závěrů formulovaných v předešlých rozsudcích NS. V bodu 45 Rozsudku sp. zn. 31 Cdo 4831/2017 ze dne 11.4.2018 uvádí, že si člen statutárního orgánu a právnická osoba mohou ujednat režim zákoníku práce. Takové ujednání však z jejich vztahu (jde-li o výkon činností spadajících do působnosti statutárního orgánu) neučiní vztah pracovněprávní, i nadále půjde o vztah obchodněprávní.
7. Konec konců i § 61/3 ZOK uvádí, že člen statutárního orgánu může pobírat mzdu.
8. Výše uvedená právní úprava a poslední vývoj judikatury otevírá široké interpretační pole. Podle čl. 89/2 Ústavy jsou vykonatelná rozhodnutí Ústavního soudu závazná pro všechny orgány i osoby. Domnívám se, že na výkon funkce člena orgánu právnické osoby může být uzavřen pracovní poměr. Velmi pravděpodobně na výkon funkce člena orgánu právnické osoby může být uzavřena DPP či DPČ podle § 74 až 77 ZP. Ale to stojí za ověření u příslušných státních orgánů.

Hezký den!