Modelový příklad:

1. V nově postaveném bytovém domě je za přítomnosti notáře ustavující schůzí řádně založeno SVJ včetně odsouhlasení prohlášení vlastníka a stanov a to 100% shodou vlastníků. Ve stanovách je uvedeno, že veškeré záležitosti řešené v rámci SVJ musí být odsouhlaseny 100% shodou vlastníků. Je stanoven poplatek za správu.
2. Následně se 100% shodou vlastníků odsouhlasí změna stanov, že veškeré záležitosti řešené v rámci SVJ musí být odsouhlaseny 60% většinou vlastníků.
3. Dojde ke změně prohlášení vlastníka 100% shodou vlastníků.
4. Dojde ke změně stanov 60% většinou vlastníků.
5. Je zdvojnásoben poplatek za správu 60% většinou vlastníků.
6. Dojde k prodeji jednoho bytu novému vlastníku.

Dotaz: Čím je vázán nový vlastník? Jakou verzí stanov? Původní nebo změněnou (většina jen 60%) nebo poslední (nespecifikovaná změna). Jakým prohlášení vlastníka? Původním nebo změněným? Jaký poplatek za správu má platit – původní nebo dvojnásobný?

Můj názor je, že pro nového vlastníka platí poslední verze stanov, prohlášení vlastníka a dvojnásobný poplatek za správu a to z důvodu principu právní jistoty. Podle mě je právní zájem původních vlastníků na zachování řádně odsouhlasených dohod vyšší než ochrana nového vlastníka před jejich dopady. Výklad, že odsouhlasené dohody (100% vlastníků) změnou vlastníka BJ přestávají platit (jen pro tohoto nového vlastníka nebo pro všechny, např. poplatek za správu), podle mě není správný. V našem domě o 80BJ se prodává byt cca 10× ročně. Podle vás máme dělat 10× ročně schůzi a neustále hlasovat o těch samých dohodách, nejlépe za přítomnosti notáře?