Žalobkyně vlastní byt a nebytový prostor. Před hlasováním o stanovách odešla a tím se shromáždění stalo neusnášeníschopné. Poté sice přišla další vlastnice, nicméně ani poté se shromáždění nestalo usnášeníschopné. Přestože tedy stanovy byly schváleny na neusnášeníschopném shromáždění, jsou platné. Stanovy jsou uloženy ve sbírce listin. Problémem totiž bylo, že žalobkyně aktivně nehlasovala PROTI, ale prostě ze schůze odešla. Neměla tedy aktivní legitimaci k podání žaloby.
Žalobkyně zkoušela svou „chybu“ dohonit také určovací žalobou dle §80 o.s.ř., tedy že stanovy jsou nicotné, jelikož nebyly schváleny zákonem požadovanou nadpoloviční většinou. Soud však žalobu o určení zamítl s odůvodněním, že určovací žalobu v této věci podat nelze.

VS Praha 6 Cmo 94/2017

…soud konstatoval, že se též zabýval otázkou, zdali je žalobkyně „přehlasovaný vlastník“ ve smyslu ust. § 1209 odst. 1 obč. zák. Uvedl, že zákon vyžaduje, aby žalobce byl přehlasovaným vlastníkem jednotky. Tím bude takový vlastník, jež se zúčastní shromáždění, hlasuje proti přijetí usnesení a i přes jeho nesouhlasy, je usnesení přijato. Nehlasuje-li však vlastník jednotky proti přijetí usnesení, nevzniká mu právo podat návrh dle § 1209 odst. 1 obč. zák. a není-li přítomen, ačkoliv byl na shromáždění řádně pozván, tedy konání shromáždění mu bylo řádně oznámeno, nelze jej za přehlasovaného vlastníka považovat. Soud učinil závěr, že žalobkyně není legitimována k podání její žaloby ve smyslu ust. § 1209 odst. 1 obč. zák., neboť jak vyplynulo ze skutkových zjištění, žalobkyně se hlasování ze subjektivních, nikoli např. pro vážné zdravotní důvody, či jiné důvody obdobné, nezúčastnila, byť na počátku byla na shromáždění účastna, avšak ještě před začátkem hlasování odešla. S ohledem na nedostatek aktivní věcné legitimace žalobkyně pro toto řízení soud žalobu zamítl.

… Soud konstatoval též, že se zabýval rovněž problematikou žaloby určovací podle ust. § 80 o. s. ř., jak žalobkyně v žalobě žádala. Soud dovodil, že v ust. § 1209 obč. zák. je zakotvena speciální úprava, jakým způsobem se může vlastník jednotky domáhat rozhodnutí, jež má speciální režim řešící nejen otázku aktivní věcné legitimace pro takový typ řízení, ale i speciální tříměsíční prekluzivní lhůtu. Lze mít za to, že kromě postupu, jež je takto specifikován v § 1209 obč. zák., nelze k závěru o neplatnosti usnesení shromáždění dospět v rámci řízení dle § 80 o. s. ř. ani v rámci posouzení předběžné otázky v jiném řízení. Soud uzavřel, že žaloba žalobkyně nebyla dle § 80 o. s. ř. podána důvodně. Žalobu proto zamítl.

… Proti rozsudku se žalobkyně odvolala. Uvedla zejména, že právo přehlasovaného vlastníka má být garantováno každému vlastníku jednotky, který s rozhodnutím nesouhlasí a nehlasoval pro jeho přijetí, zvláště v případech, kdy i při jeho účasti na shromáždění je zřejmé, že s ohledem na většinu vlastníků, která o důležité záležitosti rozhodla, by byl takový vlastník jednotky přehlasován. Výklad, podle něhož by právo napadnout rozhodnutí shromáždění vlastníků jednotek příslušelo bezvýhradně vlastníku jednotky jen v případech, kdy se vlastník jednotky hlasování zúčastnil, je v rozporu s ústavním právem na soudní ochranu poskytovanou v režimu čl. 36 Listiny základních práv a svobod. Argumentace, že pouze vlastník, který má objektivní důvod k neúčasti na shromáždění je přehlasován, je nesprávný. Závěr soudu prvního stupně, že jen vlastník, který se účastnil shromáždění, nebo má objektivní důvody k neúčasti na shromáždění, je přehlasován, nemá oporu v zákoně a žádný právní předpis takovou podmínku nestanoví. Dále uvedla, že bylo zjištěno, že žalobkyně opustila shromáždění půl hodiny po jeho zahájení a příchodem paní XXXX se shromáždění nestalo usnášeníschopné.

… Dále soud prvního stupně správně konstatoval, že aby žalobce byl přehlasovaným vlastníkem jednotky, bude vlastníkem, jež se zúčastní shromáždění, hlasuje proti přijetí usnesení a i přes jeho nesouhlasy, je usnesení přijato. Nehlasuje-li však proti přijetí usnesení, není přehlasovaným vlastníkem jednotky a nevzniká mu právo podat návrh dle § 1209 odst. 1 obč. zák. Dále soud správně konstatoval, že není-li vlastník přítomen nikoli např. pro vážné zdravotní důvody, či jiné důvody obdobné, ačkoliv byl na shromáždění řádně pozván, nelze jej za přehlasovaného vlastníka považovat. Soud správně uzavřel, že s ohledem na to, že žalobkyně se hlasování ze subjektivních důvodů, nikoli např. pro vážné zdravotní důvody, či jiné důvody obdobné, nezúčastnila hlasování, byť byla řádně na shromáždění pozvána a byl jí znám program shromáždění a na počátku byla na shromáždění účastna a před začátkem hlasování odešla, není legitimována k podání její žaloby ve smyslu ust. § 1209 odst. 1 obč. zák. Soud správně též dovodil, že pokud jde o žalobu určovací podle ust. § 80 o. s. ř., nelze jí vyhovět, a to proto, že v ust. § 1209 obč. zák. je zakotvena speciální úprava způsobu, jak se může vlastník jednotky domáhat u soudu, aby rozhodl o záležitosti, tedy o vyslovení neplatnosti usnesení žalovaného