Už jsem vám to jednou psala . Opravdu to není takové drama, jak zde líčíte.
Používáme rozdílnou terminologii. O předložení podkladů se písemně žádá, viz § 8 odst. 1. Vyzývá se (NOZ § 1958) až k úhradě pokuty, pokud ji dlužník neuhradí sám o své vůli.
Pokud požádám za dané situace, tj. zúčtovací období od 1. 1. do 31. 12, o podklady 31. 5. a dojde-li k tomu, že vlastník nestihne splnit svou povinnost podle § 8 odst. 1, pak se domnívám, že může při vymáhání pokuty za prodlení s plněním povinnosti doložení podkladů, které začne nabíhat 1. 6., úspěšně argumentovat podle § 13 odst. 1: Jestliže poskytovatel služeb nebo příjemce služeb nesplní svoji povinnost stanovenou tímto zákonem, zejména nesplní-li příjemce služeb povinnost oznámit změnu počtu osob, nebo nedoručí-li poskytovatel služeb včas vyúčtování nebo nesplní povinnosti spojené s právem příjemce služeb nahlížet do podkladů k vyúčtování a povinnosti spojené s vypořádáním námitek, je povinen zaplatit druhé straně pokutu, ledaže by splnění povinností ve stanovené lhůtě nebylo spravedlivé požadovat nebo k nesplnění lhůty došlo zaviněním druhé strany.
Pokud jde o existenci podkladů, zde se shodneme, ale neporozumění spatřuji v tom, co nazýváte přípravou.
Vlastník (viz § 2)- správce (řádný hospodář), kterého tato činnost živí, má úplnou sadu podkladů k dispozici před zahájením rozúčtování a vyúčtování, tedy dávno předtím, než my své vyúčtování obdržíme. A protože je to řádný hospodář, tak je na vyhovění žádostem o nahlédnutí PŘIPRAVEN ( ;-) Kdo je připraven, není překvapen.) ještě dříve, než zahájí rozúčtování. Kromě toho, pokud ho tato činnost živí, určitě využívá IT, má připojení na internet, tzn. že může velmi elegantně nabízet nahlížení těm, kterým to takto vyhovuje. Když už tyto technologie máme (vlastník a příjemce, viz § 2), tak je to rychle, zadarmo a v pohodlí. A na ty ostatní, kteří přístup k IT nemají, je, musí být, PŘIPRAVEN. Ta forma připravenosti může být různá, dovedu si představit jak „studovnu“ v prostorách správce, tak připravený vytištěný materiál v deskách, včetně písemného pokynu, jak s doklady pracovat. V tomto případě by na vyúčtování mohli přímo tisknout, kdy, kde a za kolik je která služba k mání. Jenže to by správci museli myslet hlavou a hlavně by museli myslet na ty, kteří je živí. Když ta socialistická buzerace, kterou máme zadřenou pod kůží, je jim jaksi příjemnější, že jo. Kromě toho by jim více lidí koukalo pod prsty, to by se taky nemuselo líbit. Já právě nechápu tu zkostnatělost! Vždyť i jim by se ulevilo, vyhodit dala na síť, přidělit hesla a tradááá. Máme rok 2017 a já nechápu, nechápu, nechápu… jak můžeme vést soudní spory o nahlížení do podkladů!!!
Další věcí je to, že žádost o doložení podkladů má význam v době, kdy mohu „zbrzdit“ běh reklamační lhůty, viz § 8 odst. 2. Z toho plyne, že 31. 5. je velmi nepravděpodobné datum pro případ, že by někdo čekal na „sypání dukátů“. O předložení podkladů můžete požádat kdykoliv, ale „sypání dukátů“ je garantováno jen při splnění daných podmínek.
Poslední komentáře