Po inventarizaci dřívějších titulů diskutujících, ale i nových získaných v diskuzi, bychom mohli ukončit přispění o osobách a vrátit se k tématu diskuze. Myslím si, že ta otázka je špatně položená, proto se nedaří najít argumenty pro řešení. O účtování není co hodnotit, ale názory na hospodářské dění můžou být rozdílné,a proto z toho musíme vycházet. Nikdo přece nemá úmysl ignorovat nějaké výsledkové účtování pokud je oprávněné, stejně tak jako nikdo neprotestuje, že případy výdaje netvořící náklady (platby úvěrů) se neúčtují výsledkově. Takže je třeba analyzovat povahu hospodářských případů a učinit rozhodnutí jak kvalifikovat tyto případy, účtování pak bude jednoznačné. Nemohu akceptovat volby estetické (mně se líbí/nelíbí), taková metoda rozhodování patří při nákupu dekorace u Tiffanyho a ne pro posouzení ekonomického problému. Další otázkou je, kdo má takové rozhodnutí učinit zda účetní jednotka nebo zákon nebo úředník na ministerstvu, dále co stanoví platné předpisy o tomto problému.
Hlavní činnost SVJ je poskytování služby správy. Spravovat znamená obstarávat a zprostředkovat nebo vlastní činností vytvořit dodávky (zboží a služby a díla) uspokojující potřeby spravované věci nebo osoby. Veličiny náklad (výdaj vstupu) výnos (příjem výstupu) jsou vázané veličiny nějaké činnosti účetní jednotky. Někde (IAS MUS 18 Výnosy, v českých ČUS 412 to není, prý nejsou tak podrobné jako MUS a hned první věta to dokladuje…) jsem přečetl, že při činnosti zprostředkování výdaje zprostředkované věci netvoří náklady, náklady tvoří pouze výdaje obstarávání a zprostředkování. Platí-li to i u nás, pak pro SVJ zprostředkované dodávky služeb (nakoupené zboží- voda, teplo, elektřina,..) ale i pro správu domu (nakoupené zboží- rohože, úklid,…) netvoří náklady a proto se neúčtuje výsledkově. Nikde jsem nečetl, že by to platilo pouze pro konzumenty služby správy pro osoby (vlastníky) a pro správu věci (dům) už nikoliv. Pokud ovšem SVJ dodávky výkonu správy zajišťuje vlastní výrobou (výroba T a TUV ve vlastní kotelně nebo služba úklidu je zajištěna vlastním pracovníkem), pak taková činnost má externí vstupy (mzda obsluhy, nákup plynu, nákup čistících prostředků,..) a tyto výdaje tvoří náklady a proto se účtuje výsledkově. Celá analýza je založena na zvýrazněných větách, nelze-li akceptovat, rád bych věděl proč.
A co obsahuje platný předpis 504/2002 Sb.?
Podíváme-li se na § 27 Výnosy nebo na definici obsahu VzV „III. Tržby za vlastní výkony a za zboží“ zjistíme, že neexistuje položka pro vykazování, tj. varianta pro evidování výnosu pro vlastní činnost (výrobní, obchodní a poskytování služeb) a pro externí dodávky. Podle mne tím je řečeno, že takové činnosti tyto („neziskovky“) vykonávat nemohou. Pokud SVJ vykonává takovou činnost pro vlastní potřebu kompenzace vzniklých nákladů, řeší se účtem 57 aktivace, v položce A.II.8 výsledovky a částkou zápornou. Ostatní varianty výnosu vznikají mimo hlavní ekonomickou činnost SVJ. Z toho mi vychází, že výsledkově se evidují:
1.vlastní činnosti vykonané na vlastní náklad
2. a činnosti generující mimořádné výnosy mimo hlavní činnost.
Samozřejmě nemůžeme vyloučit ani variantu, že stávající předpis v uvedené části má chybu a že „správně“ to bude asi jinak.