Společnost (včetně soudů) předstírá pochopení pro blud o platbách „na m2“.Tento blud lze vyvrátit takto:

---
„Příspěvek“ je ve stanovách přípustný až po datu 1.1.2014, protože až
od tohoto data má být ve stanovách teprve definován (§1200(2) písm. g) NOZ

• určení pravidel a kritérií
  

Definice příspěvku: Příspěvek obecně je platba bez jasných pravidel pro stanovení její výše, stanovuje se dle libovůle, nemá zcela konkrétní účel, cílem příspěvku není pokrýt zcela jakékoliv náklady (jen se trochu „přispěje“, obvykle se ani rámcově neví „na co“) a příjemce příspěvku se může o konkrétním použití příspěvku rozhodnout autonomně. Příspěvek se nevyúčtovává, poskytovatele příspěvku osud příspěvku nezajímá. Typickým příkladem může být jednorázový příspěvek „bezdomovci“ ve výši 50 korun, který tento buď zkonzumuje nebo dále přispěje třetímu.

[75] Tak právě příspěvek podle výše uvedené Definice příspěvku není žalobce
na účet Společenství povinen skládat. A jelikož se v ZoVB slovo
příspěvek vůbec nevyskytuje a protože ani ve „vzorových stanovách“
(NV č. 371/2004 Sb.) není příspěvek definován, je nezbytné pojednání o
povinnosti skládat příspěvky ze Stanov vypustit.

Pokud ve Stanovách nahradíme slovo „příspěvek“ souslovím „Jakákoliv částka“, rozpoznáme, že ve stanovách neexistují žádná pravidla a kritéria pro logicky zdůvodnitelné a přezkoumatelné stanovení výše jakékoliv částky:

„Jakékoliv částky“ jsou určeny na náklady správy. Čl.III(4)písm.a)
„Jakékoliv částky“ se určí předem, než se vyberou.
Shromáždění rozhoduje o výši „Jakýchkoliv částek“ členů. Čl.VII(3) pís.f)
Výši „Jakýchkoliv částek“ sděluje výbor. Čl.VIII(9)pís.g)
Členové hradí stanovené „Jakékoliv částky“. Čl.XIV(2)písm.b)
Členové skládají prostředky na úhradu „Jakýchkoliv částek“.Čl.XVI(1)
Nevyčerpané „Jakékoliv částky“ se převádí do dalšího roku. Čl.XVII(3)

[76] Dle Stanov tak může být příspěvek každého vlastníka jednotky v Domě
v každém okamžiku „jakákoliv částka“. Zákon žalobci neukládá povinnost
skládat na účet Společenství v každém okamžiku jakoukoliv částku
(dle libovůle většiny sestavené na shromáždění; žalobce má ale skládat
zúčtovatelné zálohy, jejichž přezkoumatelná výše má vzejít z
předpokládaných nákladů).

Příspěvek může být jedině spoluvlastnický podíl jednoho vlastníka jednotky na již vzniklém nákladu. Pokud Společenství vznikne náklad ve výši 500,– Kč, potom má být příspěvek žalobce na tento náklad cca. 9 Kč (spoluvlastnický podíl z nákladu). Příspěvky žalobce již nelze vyúčtovat, protože jednotlivé příspěvky žalobce jsou již představovány jednotlivými položkami ve vyúčtování samotném (podíly z konkrétních nákladů vzniklých Společenství).

[77] Žalobce se ale nebude spoléhat na žádné výklady slova „příspěvek“,
které se mohou v průběhu času měnit a mohou se lišit i od „vykladače“ k
„vykladači“ tohoto slova. Pokud není příspěvek ani v ZoVB ani v NOZ
ani ve „vzorových stanovách“ a ani ve Stanovách definován, nemůže být
proti vůli žalobce součástí stanov Společenství povinnost tyto
příspěvky skládat (protože bez jasnosti a určitosti pravidel nejsou
naplněny základní charakteristiky práva, jak ÚS ČR, sp. zn.
II. ÚS 1512/12, judikoval).

Pro úplnost lze snad jen dodat, že jakoukoliv částku, která má být na účet Společenství celkem složena (např. 50.000,– měsíčně na chod Společenství), lze rozdělit podle spoluvlastnických podílů na společných částech Domu (tedy dle m2 bytů) mezi jednotlivé vlastníky jednotek v Domě. Toto je v souladu s ustanovením §13(1) ZoVB.

Nicméně zákonný způsob pro rozdělení celé částky určené k rukám Společenství nenahrazuje pravidlo pro stanovení výše celé částky samotné. Rozdělení částky a stanovení výše částky jsou dvě naprosto odlišné operace. Dle m2 lze celkovou částku rozdělit, nikoliv stanovit její výši logicky zdůvodnitelným a přezkoumatelným způsobem (případné usnesení o příspěvku 20 Kč/m2 je pouze rozpočítáním dle m2 co do výše bezdůvodně stanovené částky; číslo 20 nelze dle předešlého „usnesení“ logicky zdůvodnit, stejně jako by nebylo možné přezkoumat smysluplnost čísla 40, 90 nebo 4).

[78] Výši příspěvku dle Stanov nelze vůbec smysluplně určit. Metry čtvereční
bytů jsou klíčem k rozdělení nákladů nebo záloh, nikoliv základem k
samotnému stanovení výše čehokoliv. Tuto všeobecně známou skutečnost
netřeba dokazovat. Výše nákladů na opravu střechy Domu nikterak
nesouvisí s metry čtverečními veškerých bytů pod střechou.

[79] Do Stanov netřeba zavádět neurčitý „příspěvek“, ale pravidla pro
vyúčtování záloh [příloha č. A4, Čl. XVII.(3)]. Protože pravidla pro
vyúčtování záloh Stanovy nedefinují vůbec. Vyúčtování bude vlastníkům
jednotek v Domě sloužit, mimo jiné, jako doklad o bezdlužnosti vůči
Společenství (účetnictví je v držení Společenství a bude bezpochyby
neprůkazné).

Posouzení obsahu Stanov a „vzorových stanov“ je posouzením právním, nikoliv skutkovým zjištěním. Stanovy jsou obsahem petitu a „vzorové stanovy“ jsou podzákonnou normou. Výtky vůči Stanovám jsou současně výtkami vůči „vzorovým stanovám“ a naopak. Sám notář zapsal, že na Shromáždění bylo hlasováno o „vzorových stanovách“