Jen k „penalizaci“:

Poplatky („penalizace“) z prodlení musí být definovány ve stanovách, prosté usnesení není postačující. Je tomu tak proto, protože práva a povinnosti vlastníka jednotky (nadto, jdoucí nad zákonné povinnosti) lze založit pouze smlovou (stanovami), nikloliv prostým usensením.

Nejsem si jist, zda jste takto argumentovala již u prvoninstančního soudu. U odvolacího (nebo dovolacího) soudu tuto atgumentaci nemůžete „nove“ použít (bylo by to považovánno za „novoty“; §205a o.s.ř.). Jen bdělým náležejí práva

I v případě implementace „penalizace“ do stanov, vyžadovalo by toto, souhlasu všech vlastníků jednotek. Nějaká „penalizace“, proti vůli byť by jednoho vlastníka jednotky, nepřipadá ani v úvahu, pokud řádně vyarguemntováno.

Snad poslouží argumentace o „Poplateku z prodlení dle zák. č. 67/2013“.¨ V žalobě šlo o eliminaci zákonem stanoveného poplatku z prodlení.

[2] V konkrétním případe Společenství, které žalobce proti své vůli
zakládal, je naprosto vše sporné (i text Stanov). „Právní jistota“
vytvářená kolektivním rozhodováním osob s nízkým právním vědomí
(členů Společenství) ve „sklepech paneláku“ se blíží nule. Jen pomatený
„menšinový“ vlastník v Domě by dobrovolně souhlasil se zavedením sankci
v případě „nenásledování vadných rozhodnutí Společenství“.

[3] Sankční poplatky z prodlení nejsou ani pro nájemní vztah obligátní
(§1970 NOZ), proto nemohou být obligátní ani pro člena Společenství.
Pokud ani nájemce není povinen uzavřít nájemní smlouvu umožňující
vymáhání poplatků z prodlení, o to méně může být žalobce, který je
členem Společenství nedobrovolně, nucen k akceptaci Stanov
Společenství, které vymáhání poplatků z prodlení umožňují.

[4] Stanovy nemohou proti vůli žalobce vytvářet prostor pro statutární
orgán, aby tento rozhodoval dle své libovůle,tj. zda bude vymáhat
poplatek z prodlení, nebo úrok z prodlení. Rozhodnutí by nemuselo
dopadat na veškeré vlastníky jednotek stejně (II.ÚS 2973/09).

[5] Ustanovení §4(3) zák. č. 67/2013 Sb. umožňuje statutárnímu orgánu
Společenství autonomně rozhodnout o výši stanovených záloh na „služby“
a autonomní rozhodnutí statutárního orgánu Společenství je soudní
cestou nenapadnutelné. Již jen z tohoto důvodu by bylo absurdní, aby
žalobce jako „menšinový“ vlastník souhlasil s tím, že „většinový“
vlastník mu bude stanovovat výši zálohy dle své libovůle (pravidla pro
stanovení výše záloh jsou v zák. č. 67/2013 Sb. naprosto vágní) a
žalobce bude hradit sankční poplatek za jejich nedodržení.

Členové statutárního orgánu by sami sobě stanovili zálohy na „služby“
nízké a ve srovnání s tím by některým vlastníkům jednotek v Domě
stanovili zálohy podstatně vyšší. Přitom členové statutárního orgánu by
„sami po sobě“ nikdy žádné poplatky z prodlení nevymáhali (i proto je
třeba vymáhání úroku z prodlení [poplatku z prodlení] v
transformovaných stanovách Společenství explicitně upravit).

[6] Žalobce nesouhlasí s tím, aby po vlastníkovi jednotky v Domě byly
vymáhány likvidační poplatky z prodlení a aby z toho měl žalobce
nepřímo prospěch. Žalobce odmítá participovat na tomto parazitování.
Žalobce nemůže být ani zákonem nucen k tomu, aby se na základě
vlastnictví bytu nepřímo podílel na finanční likvidaci ostatních
vlastníků jednotek v Domě, byť by tito byli v prodlení.

[7] Žalobce odmítá akceptovat stanovy, které umožňují statutárnímu orgánu
Společenství finančně zlikvidovat toho vlastníka jednotky v prodlení,
kterého tito členové orgánu dle své libovůle určí (vlastník jednotky by
měl „přeplatek“ na zálohách na opravy a provoz Domu a Společenství by
se domáhalo poplatku z prodlení z nezaplaceného nedoplatku
rezultujícího z vyúčtování „služeb“; „chybělo“ by i „přebývalo“ by na
jednom stejném účtu). Jak nemravné a absurdní.

[8] Ani žalobce není povinen hradit sankční poplatky ve Společenství,
které zakládal nedobrovolně a z kterého nemůže vystoupit.
„Sankce“ a „rozhodčí komise“ lze uplatnit ve spolku, který se zakládá
dobrovolně.
[9] Dle ustanovení §1186(2) NOZ přechází veškeré dluhy vlastníka jednotky
na nabývajícího (dluh tak fakticky vázne na jednotce). I ve světle
tohoto ustanovení je nutno nahlížet na pokus zavádět ve společenství
vlastníků jednotek „poplatky z prodlení“ za pokus o parazitování v
nejčistší podobě. Tržní cena jednotek v Domě se pohybuje mezi
1.900.000,– Kč až 2.500.000,– Kč (tržní cena jednotky tak pokryje cenu
„služeb“ připadajících na tuto jednotku po dobu 60 let). Již tato
samotná skutečnost garantuje, že „služby“ připadající na konkrétní
jednotku v Domě budou vždy uhrazeny.

[10]Poplatek z prodlení uvedený v zák. č. 67/2013 má být dokonce pro svoji
mimořádnou obludnost k 1.1.2016 zrušen i pro nájemce (Senát ale
příslušnou novelu vrátil Sněmovně). Nicméně, zrušen bude eventuálně
pouze „do budoucna“ a proto musí transformované stanovy Společenství
vyloučit jeho aplikaci na vlastníky jednotek v Domě od data účinnosti
transformovaných stanov Společenství (od data podání této žaloby).