152/2001 Sb.
VYHLÁŠKA
Ministerstva průmyslu a obchodu
ze dne 12. dubna 2001,
kterou se stanoví pravidla pro vytápění a dodávku teplé užitkové vody,
měrné ukazatele spotřeby tepla pro vytápění a pro přípravu teplé
užitkové vody a požadavky na vybavení vnitřních tepelných zařízení
budov přístroji regulujícími dodávku tepelné energie konečným
spotřebitelům
Ministerstvo průmyslu a obchodu stanoví podle § 14 odst. 5 zákona č.
406/2000 Sb., o hospodaření energií, (dále jen "zákon") k provedení § 6
odst. 6, 7 a 8 zákona:
§ 1
Předmět úpravy
Tato vyhláška upravuje
a) pravidla pro vytápění a dodávku teplé užitkové vody,
b) měrné ukazatele spotřeby tepla pro vytápění a pro přípravu teplé
užitkové vody,
c) požadavky na vybavení vnitřních tepelných zařízení budov přístroji
regulujícími dodávku tepelné energie konečným spotřebitelům.
§ 2
Rozsah úpravy
(1) Tato vyhláška se vztahuje na ústřední vytápění a centrální přípravu
teplé užitkové vody
a) v bytech a nebytových prostorách bytových budov nájemních,
družstevních i bytových budov s byty ve vlastnictví osob,
b) v provozních prostorách budov nebytových.
(2) Vyhláška se nevztahuje na budovy, ve kterých jsou všechny byty a
nebytové prostory v užívání jediné právnické nebo fyzické osoby, která
je vlastníkem budovy, a na budovy, ve kterých je vytápění řešeno podle
zvláštního předpisu.
§ 3
Pravidla pro vytápění
(1) Otopné období začíná 1. září a končí 31. května následujícího roku.
(2) Dodávka tepelné energie se zahájí v otopném období, když průměrná
denní teplota venkovního vzduchu v příslušném místě nebo lokalitě
poklesne pod +13 st. C ve dvou dnech po sobě následujících a podle
vývoje počasí nelze očekávat zvýšení této teploty nad +13 st. C pro
následující den.
(3) Průměrnou denní teplotou venkovního vzduchu je čtvrtina součtu
venkovních teplot měřených ve stínu s vyloučením vlivu sálání okolních
ploch v 7.00, 14.00 a ve 21.00 hod., přičemž teplota měřená ve 21.00
hod. se počítá dvakrát.
(4) Vytápění bytů a nebytových prostor v bytových a nebytových budovách
se omezí nebo přeruší v otopném období tehdy, jestliže průměrná denní
teplota venkovního vzduchu v příslušném místě nebo lokalitě vystoupí
nad +13 st. C ve dvou dnech po sobě následujících a podle vývoje počasí
nelze očekávat pokles této teploty pro následující den. Při následném
poklesu průměrné denní teploty venkovního vzduchu pod +13 st. C se
vytápění obnoví.
(5) V případě souhlasu nejméně dvou třetin nájemníků (spotřebitelů) se
vytápění uskutečňuje mimo otopné období, vyžaduje-li to průběh
venkovních teplot a připouští-li to technické a zásobovací podmínky.
(6) V průběhu otopného období jsou byty v době od 6.00 do 22.00 hod. a
ostatní prostory v době jejich provozu vytápěny tak, aby dosažené
průměrné teploty vnitřního vzduchu zajišťovaly výpočtové teploty
vnitřního vzduchu stanovené projektem.
(7) Výpočtová teplota vnitřního vzduchu stanovená projektem je tzv.
výsledná teplota, která zohledňuje vedle teploty vnitřního vzduchu i
vliv sálání okolních stěn. Měří se kulovým teploměrem.
(8) Průměrná teplota vnitřního vzduchu ve vytápěných místnostech se
měří teploměrem odstíněným vůči sálání okolních ploch a vlivu oslunění
a činí jednu čtvrtinu součtu teplot vnitřního vzduchu naměřených
uprostřed půdorysu místnosti ve výši 1 m nad nášlapnou vrstvou podlahy
v 8.00, 12.00, 16.00 a 21.00 hod.
(9) V době od 22.00 do 6.00 hod. se vytápění obytných místností a v
neprovozní době ostatních vytápěných prostor podle potřeby omezí nebo
krátkodobě přeruší do té míry, aby byly dodrženy požadavky jejich
teplotního útlumu zajišťujícího tepelnou stabilitu místností.
(10) V průběhu vytápění je podle odstavce 6 v obytných místnostech a v
ostatních prostorách s obdobným využíváním vybavených otopným tělesem
odpovídající průměrná teplota vnitřního vzduchu naměřená teploměrem
odstíněným vůči sálání okolních ploch a vlivu oslunění oproti číselné
hodnotě výpočtové teploty vnitřního vzduchu stanovené projektem - vyšší
o 1 st. C v místnosti s jednou venkovní stěnou, - vyšší o 1,5 st. C v
místnosti s dvěma venkovními stěnami, - vyšší o 2 st. C v místnosti s
třemi nebo více venkovními stěnami, - navíc vyšší o 1 st. C v místnosti
s nadměrným zasklením.
(11) Vytápění na vyšší průměrné teploty vnitřního vzduchu ve vytápěných
místnostech je možné v případě bytů za předpokladu požadavku více než
dvou třetin nájemníků a za podmínky, že v bytech ani nebytových
prostorách nebudou překročeny limity vnitřních teplot.
(12) Nepřekročitelné limity průměrných teplot vnitřního vzduchu pro
byty a nebytové prostory v bytových a nebytových budovách jsou dány
zvýšením průměrných vnitřních teplot stanovených podle zásad uvedených
v odstavcích 6, 10 a 11 o hodnotu 2 st. C, případně teplotami určenými
v nebytových prostorách technologickými předpisy nebo stanovenými
odbornou expertízou.
(13) Společné vytápěné prostory v obytných domech a nebytové prostory v
bytových i nebytových budovách jsou v průběhu otopného období v době
jejich provozu vytápěny tak, aby v nich byla zabezpečena výpočtová
teplota vnitřního vzduchu stanovená projektem.
(14) Vytápění nebytových prostor v bytových i nebytových budovách se ve
dnech, kdy nejsou provozovány, omezí nebo přeruší tak, aby byly
dodrženy požadavky jejich teplotního útlumu zajišťujícího jejich
tepelnou stabilitu.
(15) Projektové výpočtové teploty vnitřního vzduchu vybraných bytových
a nebytových prostor jsou stanoveny zvláštním právním předpisem.
(16) Plánované opravy, údržbové a revizní práce, které mohou způsobit
omezení či přerušení dodávky tepla k vytápění, se provádějí mimo otopné
období.
§ 4
Pravidla pro dodávku teplé užitkové vody
(1) Teplá užitková voda je dodávána celoročně tak, aby měla na výtoku u
spotřebitele teplotu 45 až 60 st. C, s výjimkou možnosti krátkodobého
poklesu v době odběrných špiček spotřeby v zúčtovací jednotce.
(2) Dodávka podle odstavce 1 je uskutečňována denně nejméně v době od
6.00 do 22.00 hod.
(3) Do nebytových budov se dodávka ve dnech, kdy tyto budovy nejsou
provozovány, přeruší, pokud je to technicky možné.
(4) Nepřekročitelné limity spotřeby tepelné energie na dodávky teplé
užitkové vody odpovídají měrným spotřebám na její přípravu a dodávku
zvýšeným oproti hodnotám uvedeným v § 5 odst. 1 písm. b) o 50 %.
(5) Letní odstávka v dodávce teplé užitkové vody z důvodu plánované
údržby v rozsahu do 14 dnů se dohodne mezi dodavatelem a odběratelem,
který ji oznámí nejméně 10 dnů před jejím započetím všem spotřebitelům.
§ 5
Měrné ukazatele spotřeby tepelné energie na vytápění a na dodávku teplé
užitkové vody uplatňované při užívání nových nebo při změně dokončených
staveb
(1) Měrné ukazatele spotřeby tepelné energie na vytápění a dodávku
teplé užitkové vody vztažené na 1m2 započítatelné podlahové plochy
bytů, nebytových prostor a společných prostor bytových budov
postavených, nebo u nichž byla stavební úprava dokončena po termínu
účinnosti této vyhlášky, případně na 1 m3 připravené teplé užitkové
vody, jsou:
a) na vytápění pro průměrnou výšku stropu místností 2,7 m
1. při vytápění
ze zdroje tepla
s násypnými kotli
na tuhá paliva 0,7 GJ/m2 za otop. období
nebo 0,206 MJ/m2.D st.,
2. při vytápění
z ostatních zdrojů
tepla 0,55 GJ/m2 za otop. období
nebo 0,162 MJ/m2.D st.,
3. pro jinou průměrnou výšku stropu místností se hodnota
ukazatele přepočte poměrem skutečné výšky stropu k hodnotě
2,7 m,
b) na dodávku teplé užitkové vody při měření nebo stanovení spotřeby
tepla na přípravu teplé užitkové vody
1. v zásobované budově 0,2 GJ/m2.rok
nebo 0,3 GJ/m3,
2. v zařízení její přípravy
mimo zásobovanou
budovu 0,25 GJ/m2.rok
nebo 0,35 GJ/m3.
(2) Počet denostupňů D st. je určen vztahem
D st. = n . (t - t ),
is es
kde je
n počet dnů vytápění v otopném období,
tis průměrná vnitřní výpočtová teplota ve vytápěných prostorách
objektu ve C stanovená váženým průměrem podle m3
obestavěného vytápěného prostoru (obvykle lze použít
+20 st. C),
tes průměrná teplota venkovního vzduchu ve dnech vytápění
v otopném období ve st. C (obvykle se používá průměrná
teplota stanovená z denních měření hydrometeorologických
nebo jiných stanic v dané lokalitě).
(3) Přípustné hodnoty měrných ukazatelů spotřeby tepelné energie na
vytápění všech bytových budov experimentální výstavby a nebytových
budov určuje v jednotlivých případech jejich energetický průkaz budovy,
který vlastník nově postavené budovy nebo budovy, u které byla
provedena stavební úprava po termínu účinnosti vyhlášky, uvádí v
dokumentaci přikládané k žádosti o vydání stavebního povolení.
Podrobnosti energetického průkazu budovy stanoví zvláštní právní
předpis.
§ 6
Regulace ústředního vytápění a dodávky teplé užitkové vody v zúčtovací
jednotce
(1) Regulace vytápění bytových a nebytových objektů se provádí
a) regulací parametrů teplonosné látky, zejména podle průběhu
klimatických podmínek nebo venkovní teploty ve vztahu k vnitřní teplotě
ve vytápěném prostoru nebo podle zátěže, pokud není zajišťována již
jejím výrobcem či distributorem, s výjimkou vytápění ze zdrojů s
násypnými kotli na tuhá paliva,
b) samostatnou automatickou regulací části vnitřního zařízení - zónová
regulace, pokud to vyžaduje situování budovy vzhledem ke světovým
stranám, odlišná tepelná akumulace nebo různý způsob využívání jejích
jednotlivých částí, zejména byty a nebytové prostory,
c) individuálním automatickým regulačním zařízením u jednotlivých
spotřebičů určených pro vytápění reagujícím na změny vnitřních
teplotních podmínek a výskyt tepelných zisků s výjimkou případů, kde je
to z technických nebo bezpečnostních důvodů neuskutečnitelné, zejména
sálavé vytápění, teplovzdušné vytápění, vytápění ze zdrojů tepla s
násypnými kotli na tuhá paliva,
d) regulací tlakové diference v odběrném tepelném zařízení, pokud to
vnitřní rozvod tepla vybavený individuální regulací podle písmene c)
vyžaduje.
(2) Regulace parametrů teplé užitkové vody se provádí, pokud není
zajišťována již jejím výrobcem či distributorem,
a) regulací teploty teplé užitkové vody v rozmezí stanoveném v
pravidlech pro dodávku teplé užitkové vody,
b) zajištěním požadovaného přetlaku nezbytného ke spolehlivé dodávce v
budově.
§ 7
Měření množství tepla a teplé užitkové vody v zúčtovací jednotce
(1) Stanovení množství tepelné energie v případě její výroby uvnitř
zúčtovací jednotky se provádí měřením v kotelně nebo zjišťováním
množství spotřebovaného paliva a výpočtem z množství paliva a jeho
průměrné výhřevnosti.
(2) Měření množství teplé užitkové vody připravované v zúčtovací
jednotce se provádí měřením množství vody na vstupu do ohřívače.
Spotřeba teplé užitkové vody u konečných spotřebitelů může být
vyhodnocována na základě instalace a odečítání spotřebitelských
vodoměrů.
(3) Stanovení množství tepelné energie pro ohřev teplé užitkové vody v
zúčtovací jednotce se v bytové a nebytové budově provádí
a) v případě, že je teplá užitková voda připravována v předávací
stanici umístěné v budově, měřením množství tepelné energie na vstupu
do ohřívače teplé užitkové vody, případně jeho stanovením ze spotřeby
mimo otopné období,
b) v případě ohřevu teplé užitkové vody ve zdroji tepla (kotelně)
umístěném v budově může být měření tepelné energie nahrazeno stanovením
množství paliva na její ohřev (např. podle spotřeby mimo otopné
období), případně použitím vzájemného podílu spotřeby tepla na ohřev
teplé užitkové vody (obvykle 30 až 40 %) a na vytápění (obvykle 60 až
70 %).
(4) Měřicí a indikační technika uplatněná u spotřebitelů v zúčtovací
jednotce se instaluje u všech spotřebitelů a je shodného principu a
provedení.
§ 8
Účinnost Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2002.
Ministr:
doc. Ing. Grégr v. r.
Poslední komentáře