Pane z Brna,

uvažovala jsem, jaký dopad má zásada „jen bdělým náležejí práva“. Znamenalo by to, že co 10 dní podávám žalobu. Nikdo nedomyslel, že náklady spojené s žalobou neodpovídají běžnému výdělku. Takže bych prosoudila veškeré své jmění dříve, než bych se dočkala byť jediného rozhodnutí. Většina řízení by do mé smrti neskončila. Náklady spojené s řízeními by byly předmětem dědictví.

Jak se to myslí? Jak římské právo zohlednilo náklady spojené s řízením? Mě nikdo 2000–3000 Kč + DPH za hodinu práce nedá.

Jedno vysvětlení nabídnu: Právo je jen pro nemajetné bez příjmu. Jen nemajetný bez příjmu má nárok na osvobození od soudních poplatků a na bezplatné právní zastoupení. (Formulář žádosti je k disposici. Předpokládá, že doložím soudu a tím sdělím protistraně i veřejnosti veškeré své majetkové a příjmové poměry.) Tak se to myslí?

Druhé vysvětlení: Předpokládá se, že každý získá právní vzdělání. V Plzni to je možné za několik týdnů. Tak se to myslí? (Zkoušela jsem se přihlásit na rychlokurs práva do Plzně, přihlášku mi zatím neposlali.)

Koho se mám zeptat?