Položme si otázku, jak účinně napadat rozhodnutí shromáždění. Už zde bylo opakovaně uvedeno, že přijaté rozhodnutí platí, nebylo-li včas napadeno, a případné vady jsou navždy zhojeny. Je ovšem třeba rozlišovat a nemusí být každému zcela zřejmé, zda jsou navždy zhojeny toliko vady přijetí rozhodnutí, a nebo jsou navždy zhojeny i vady samotného přijatého rozhodnutí. (Osobně mám za to, že princip samozhojení dopadá toliko na přijetí rozhodnutí, nikoli na samotný obsah rozhodnutí.)

Jak tedy napadat rozhodnutí shromáždění vlastníků jednotek? Hlavně včas. Lhůta činí 30 dní. (To přinejmenším dokud snad nebude existovat konstatní judikatura, že se na rozhodování shromáždění vlastníků jednotek použije lhůta jiná.) Za platnosti bytového zákona to bylo jednodušší, lhůta pro napadení rozhodnutí shromáždění vlastníků jednotek činila 6 měsíců, o čemž nebylo žádných pochyb.

Protože se vlastník jednotky o rozhodnutí nemusí dovědět, lze doporučit činit podání každých nejvýše 30 dní. Nením mi známo, zda je možné tato podání činit dopředu, tj. napadat budoucí rozhodnutí, která případně mohou být přijata v následujícím období. Pokud by tomu tak bylo, napadání rozhodnutí by to významnou měrou zjednodušilo. Snad mě někdo v tomto směru doplní o příslušnou část právní teorie.