Ello, Vaše zjištění o jakýchsi judikátech je bezvýznamné. Napsala jste: „… evidentně si nad tím soudy hlavu nelámou a žaloby na úhradu příspěvků jen z tohoto důvodu nezamítají.“

Ale já jsem přece nenapsal ani slovo o úhradě příspěvků! Psal jsem pouze o úhradě dlouhodobých záloh. Příspěvky (na náklad již vynaložený) je samozřejmě vlastník jednotky povinen vždy uhradit, bez ohledu na to, zda se jednalo o činnost při správě domu, nebo o činnost nespadající pod správu domu podle § 9 ZoVB.

K Vašim dvěma citacím:

Rozhodnutí NS 22 Cdo 242/2009 se vůbec netýká záloh, nýbrž příspěvků na již vynaložený náklad.

Rozsudek NS 28 Cdo 3246/2007 je vadný z tolika důvodů, že je to až k nevíře:

• Šlo o SVJ bez právní subjektivity, takže nebylo vedeno účetnictví, a nemohly být tedy tvořeny žádné „fondy“.
• I kdyby se jednalo o právnickou osobu která vede účetnictví (což se nejednalo), zálohy jsou vždy cizím zdrojem a nelze z nich nikdy vytvářet fondy.
• Vůbec se neřešilo zda jde o zálohy či o příspěvky.
• Pokud snad šlo o zálohy (což je ale v rozporu s názvem „fondy“), pak soud se nezabýval otázkou zda šlo o zálohy krátkodobé či dlouhodobé. Právě to by ovšem bylo klíčové pro rozhodování zda může taková záloha být vlastníkovi předepsána.
• Žalobce se vůbec nedomáhal zrušení záloh z toho důvodu, že by mělo jít o dlouhodobé zálohy na zákonem nepřípustný účel (technické zhodnocení). Žalobce tento argument vůbec nevznesl, proto se soud touto otázkou vůbec nezabýval.
• Soudy si soustavně pletly pojem „záloha“ s pojmem „příspěvek“ a pojem „oprava“ s pojmem „technické zhodnocení“. Nevadilo to ani žalobci, ani žalované straně. Asi si ty pojmy pletli také.

V tomto rozsudku zmatení soudci nebyli schopni rozlišit co umí rozlišit každý daňař a pracovník FÚ: ve kterém případě jde o opravu majetku a kdy jde již o technické zhodnocení majetku. Není divu, že soudci neporozuměli základním účetním a daňovým pojmům: předsedou senátu byl totiž nechvalně známý JUDr. David, který je proslulý jako autor protiprávního názoru, že údajně dohoda je totéž co přehlasování menšiny většinou. Tuto pitomost uvedl na pravou míru teprve rozsudek rozšířeného senátu Nejvyššího soudu 31 Cdo 4294/2011, ze dne 2.4.2014.

Z toho si můžete udělat obrázek o tom jak „kvalitní“ máme soudce a jak „kvalitní“ jsou rozsudky: http://www.portalsvj.cz/…pojmu-dohoda.

lake