Jaryne, nedá se situace posuzovat podle jednoho metru. Já např. bydlím ve vysokopodlažní zateplené budově, která je kromě stoupaček s radiátory protkána rozšířenými stoupačkami, které topí na plné pecky celou topnou sezónu, tedy i v době, kdy na neosluněné straně baráku mám na venkovním teploměru 20°C. Po zateplení baráku vytápí cca 95% místností jen těmito rozšířenými stoupačkami a převažující hodnota odečtu na radiátorech je 3 dílky. Ale pozor – indikátory se vyměňují a tedy i odečítají na konci účtovacího období, to jsou na nich ty 3 dílky. Na konci topné sezóny je na nich ale 0 dílků, na konci léta, tj. při zahájení topné sezóny jsou na nich ty dílky 3. A teď si do toho zakalkulujte fakt, že byty ve vyšších podlažích mají nainstalován cca dvojnásobný výkon radiátorů vzhledem k 1. – 5. poschodí a polohové koeficienty mají všechna patra stejné. Krom toho někde uprostřed baráku máme celé jedno patro technického zázemí, to žádné termostatické hlavice a ani regulaci nemá – topí se tam imrvére furt na plný výkon, takže spodním patrům topí navíc a imrvére furt i podstatně tlustší stoupačky (oproti nám ve výškách) u radiátorů. Tomu říkám šetření energiemi po česku. O spravedlnosti rozúčtování nemluvě. To žádný PENB, indikátory, měřáky, rozúčtování, vyúčtování, vyhlášky, zákony a bůhví jaká ještě vymyšleninka nevyřeší. Já považuji za naprosté selhání státu, že vznik takové situace připustil a nyní ji nijak neřeší. Za takových okolností jsou „měřiče tepla“ akorát zdrojem „špatné nálady“ a přestože zdánlivě šetříme, ve skutečnosti plýtváme. A věřte nebo ne, v našem obrdomě jsem jediná, kdo na tento šlendrián poukazuje – jak bychom ho tedy mohli vyřešit sami? Je to selhání státu a jeho institucí.