No tak mi v tom rachotu co jsem měl za zády vypadlo spojení „s úrokem z prodlení“, zastřelte mě. Inteligenti evidentně pochopili.

Pointa je v tom, že pokud by vystavením vyúčtování zanikala povinnost uhradit dlužné zálohy, mělo by to dalekosáhlé následky. Například u nás se na neplatiče podává po třetím neuhrazeném předpisu žaloba, a někde to tu i bylo doporučováno. Takže na totálního neplatiče (a jo, jsou i tací mezi námi) jsou za rok podány 4 žaloby na zálohy.

Pokud by se soudy řídily tím co říkáte, a při průměrné době nařízení jednání od podání žaloby jeden rok by vůbec nešlo dlužné předpisy žalovat, protože v době jednání u soudu už by nebylo co žalovat, když už by bylo po vyúčtování. Soud by tedy musel žaloby na zálohy zamítat.

Čili SVJ by muselo 16 měsíců smutně koukat jak mu narůstá pohledávka a mohlo žalovat až po vyúčtování? A čekat další rok na nařízení jednání? To by taky mohlo rovnou vyhlásit bankrot, a byla by to péče řádného hospodáře jak koleno.

Ale ne. V praxi to funguje tak, že se podají čtyři žaloby na zálohy, a pokud náhodou dojde k přeplatku z vyúčtování, uvede se to u prvního jednání, že např. část lednového předpisu byla ke dni vyúčtování uhrazena zápočtem přeplatku z vyúčtování, zbytek se nechá. Je-li nedoplatek proti předepsaným zálohám, žaluje se tento zvlášť, protože předpisy už jsou odžalovány včetně příslušenství. A soudy to takhle normálně odsoudí, případně i včetně odvolacích.

Ale opravdu by mě zajímala odpověď na otázku, kterou jsem položil níže: když vlastník zaplatí poslední platbu v květnu 2014, tak poplatek z prodlení za červnovou platbu platí dokdy? Do 30.dubna 2015, kdy proběhne vyúčtování, nebo do 31.8.2015, kdy nedoplatek z vyúčtování ve splatnosti dle 67/2013 zaplatí?

Podle mého názoru je vlastník v prodlení ve výše uvedeném případě až do skutečného příchodu platby na účet SVJ, tedy do 31.8.2015. Pokud by ale podle Vašeho názoru vyúčtováním zanikala povinnost uhradit dlužné zálohy, platil by poplatek z prodlení jen do 30.4.2015 a pak by se čtyři měsíce chechtal?

A kdyby uhradil až 30.9.2015, tak by měl poplatek z prodlení za nedoplatek z vyúčtování jen za období 1.9.2015 až 30.9.2015? A ty čtyři měsíce mezi vyúčtováním a jeho splatností by měl jako bezúročnou půjčku?

Jinak řečeno, člověk co nebude celý rok 2014 hradit zálohy a bude na nich dlužit 24.000 Kč dnem vyúčtování přestane být neplatičem, protože dnem vyúčtování zanikne jeho povinnost uhradit zálohy a vznikne mu nová povinnost uhradit nedoplatek vyúčtování ve výši třeba 25.000 Kč (1000 Kč proti předepsaným zálohám) a ty má najednou ve splatnosti? Tak to asi ne…

Takže prosím přestaňte urážet a teoretizovat a vysvětlete nám nevzdělancům, na úplně nejjednodušším příkladu neuhrazených a nežalovaných záloh 12×2000 Kč jako zálohy za rok 2014 a vyúčtovaných nákladů k 30.4.2015 ve výši 25.000 Kč jak vyčíslit poplatek/úrok z prodlení při úhradě dne 31.8.2015. Pokud to nedokážete, pak ovšem máte dosti zásadní problém vy.