Paní Klainová,

Vaše odvolání na „účetní předpisy“ přesně ukazuje chybu, které se stále dopouštíte. Vyúčtování služeb se neřídí účetními předpisy, nýbrž jinými právními předpisy, které už jsem zde označil a citoval. Mimochodem: pokud tedy klademe takový důraz na bezchybné účetnictví, nemělo by nám uniknout, že účtování o předpisech záloh není obsahem účetního standardu, podle kterého se řídí SVJ, není-liž pravda?

Pokud jde o Vaši nabídku, že mi něco pošlete: děkuji, ale tím přece nic neprokážete. Nepotřebuji se přesvědčit, že Váš správce jedná mimo rámec zákona a vystavuje neplatná vyúčtování. Nic jste tím neprokázala – jen to, že pracovníci správce nepostupují v souladu se zákonem a komplikují si život přehazováném naprosto zbytečných čísel tam a zase zpět.

Napsala jste: „Přeplatky a nedoplatky služeb jsou předmětem účetnictví, musí být tedy zjistitelné na účtech, ne někde v šuplíku na kousku papíru. “.

A co to má společného s faktem, že ani přeplatek, ani nedoplatek nezjistíte žádným způsobem z údajů o předepsaných zálohách?

Přeplatky a nedoplatky jsou zjistitelné, ale nikoliv ze samotného účetnictví. K jejich vyčíslení jsou potřebné pouze dva údaje: zaplacené zálohy vlastníkem a náklad, připadající na vlastníka podle rozúčtování. Nic jiného nepotřebujete. A to bylo podstatou mých příspěvků: nepotřebujete vůbec nic jiného, abyste sestavila vyúčtování pro každého vlastníka jednotky. Ve vyúčtování je nutno uvádět právě tyto dva údaje. Nikoliv zbytečné údaje o předepsaných zálohách.

Mimochodem, v účetnictví najdete z dvou potřebných údajů jen výši skutečně zaplacených záloh vlastníkem jednotky. Z toho se ovšem konečný přeplatek či nedoplatek nedá zjistit. Chybí Vám druhý údaj – výše nákladů, připadající na vlastníka. A tento údaj v účetnictví nevzniká.

Vy snad máte v účetních knihách zaveden výpočet rozúčtování topných nákladů, od rozdělení na základní a spotřební složku, přes použití náměrů, uplatnění všech koeficientů a korekčních činitelů, včetně dodatečných korekcí? Nemáte to v účetních knihách. V účetnictví je jen výsledek opsaný z „kousku papíru“ – tedy z rozúčtování nákladů na vytápění, které zpravidla provedl pro SVJ externí rozúčtovatel. Pouhým opsáním těch čísel do účetní knihy nezajistíte nijak jejich „průkaznost“.

Pokud vlastník bude reklamovat vyúčtování nákladů na vytápění, SVJ nic neprokáže tím, že mu strčí před nos účetní knihy. Ty totiž nic neprokazují – jen to, že jakési číslo bylo odkudsi do knihy opsáno. Správnost toho čísla ovšem samotné účetnictví nemůže prokázat, ani zajistit. Reklamace vyúčtování toho vlastníka se nebude týkat účetnictví, nýbrž rozúčtování nákladů – což je ten kousek papíru v šuplíku, který se Vám nezdá být dosti dobrý …

Naprosto shodné je to u nákladů na vodu či teplou vodu. Lze snad z účetní knihy průkazně zjistit rozúčtování nákladů na dodávku teplé vody? Vůbec ne! Protože celkový náklad (ten je zachycen v účetnictví na základě plateb dodavateli) se rozúčtuje jinak a jinde, na základě soupisu náměrů vodoměrů, či náhradních náměrů, a výpočtu základní a spotřební složky nákladů. Do účetních knih se hotové výsledky pouze „přetáhnou“. Takže účetnictví není v této věci průkazné. Pouze přebírá čísla z jiného zdroje – zase z nějakého kousku papíru ze šuplíku, že ano.

lake