Nejsem si úplně jist, kdo tu může být osočen z neznalosti základů účetnictví.

Dle vzorových stanov je vlastník povinen hradit stanovené zálohy na úhradu za služby a hradit nedoplatky vyplývající z vyúčtování, dle ZoVB je povinen hradit zálohy na správu, přičemž výši částky a den její splatnosti sděluje vlastníkům jednotek výbor.

V Českém účetním standardu pro podnikatele č. 018 je uvedeno: U pravidelně se opakujících zálohových plateb od uživatelů bytů a nebytových prostor (služby spojené s užíváním bytů a nebytových prostor a nájemné či příspěvek vlastníka jednotky) lze účtovat o předpisu záloh.

I když to v žádném ze standardů pro nepodnikatele není uvedeno, protože kdo ze zákonodárců by myslel na 55000 SVJ, je praxí, že se takto o předpisu záloh účtuje i v SVJ. Pokud vím, doporučuje to i Ing. Neplechová a další autoři knih o účetnictví SVJ.

Navíc dle § 10 NOZ (1) Nelze-li právní případ rozhodnout na základě výslovného ustanovení, posoudí se podle ustanovení, které se týká právního případu co do obsahu a účelu posuzovanému právnímu případu nejbližšího. Tady teda úplně stejného.

Vyúčtování podle předpisů je tak zcela v souladu s účetnictvím, když předpis záloh na služby je na 324, náklady na služby na 315, předepsané zálohy na správu jsou na 955 a evidenční dluh je na 311. Kdyby se každá příchozí platba rozúčtovávala přímo z 221 na 324 a 955, ztratilo by účetnictví svou vypovídací schopnost, neboť by nikdy nebylo jasné, jaké jsou pohledávky za vlastníky z titulu nezaplacených zá­loh.

Navíc všechny soudy co jsme kdy s dlužníky měli nám přikleply jednotlivé zálohy s úroky od data jejich splatnosti plus nedoplatek z vyúčtování opět s úroky od data jeho splatnosti. Tedy posvětily to, že máme nárok na zálohy i nedoplatek proti předpisu.

Kdyby to mělo fungovat podle pana lake, tak v případě z mého úvodního příspěvku by mělo SVJ nárok na úrok z prodlení pouze z částky 10900 Kč od data splatnosti vyúčtování. To by znamenalo beztrestnost pro neplatiče záloh, pokud by uhradili v době splatnosti nedoplatek z vyúčtování.

Navíc i zákon 67/2013 posvěcuje povinnost platit zálohy na služby, dokonce zavádí dost výrazné sankce = poplatek z prodlení, a to včetně minimální částky za každý započatý měsíc. To jako když vlastník zaplatí poslední platbu v květnu, tak poplatek z prodlení za červnovou platbu platí dokdy? Do 30.dubna, kdy proběhne vyúčtování, nebo do 31.8., kdy ho ve splatnosti dle 67/2013 zaplatí?

Ale fajn. Vezmeme v úvahu §1933, že se plnění započte nejprve na závazek nejdříve splatný, budeme předpokládat, že SVJ má pravidlo, že u částečných plnění se plní v pořadí zálohy na správu, na teplo, na vodu, na elektřinu.

Takže na příkladu z úvodního příspěvku vyjde, že vlastník má nedoplatek 6000 na zálohách na správu, 2900 na teple, 1600 na vodě a 400 na elektřině, celkem 10900 Kč, samozřejmě stejně jako přes předepsané zálohy.

Tak co je na vyúčtování špatně a proč by mělo nesprávné? Když navíc na účetnictví sedí jedině vyúčtování přes předpisy a provádí ho tak většina počítačových programů pro vyúčtování služeb v SVJ.