Dluhy předchozího vlastníka a akutní novela
Diskutuje se o akutní novele NOZ. Opravdu je toho zapotřebí. Vezměmě jednu jednoduchou záležitost: zda a za jakých podmínek získává nabyvatel věci také dluhy, s touto věcí spojené. A jak je na tom v tomto ohledu nabyvatel jednotky.
| § 1107 (1) Kdo nabude vlastnické právo, přejímá také závady váznoucí na věci, které jsou zapsány ve veřejném seznamu; jiné závady přejímá, měl-li a mohl-li je z okolností zjistit nebo bylo-li to ujednáno, anebo stanoví-li tak zákon. (2) Závady, které nepřejdou, zanikají. |
| § 1888 odst. 2 Přejde-li na nabyvatele při převodu vlastnického práva k věci zapsané ve veřejném seznamu i zapsané zástavní právo nebo jiná jistota váznoucí na věci, má se za to, že přešel i dluh zajištěný jistotou. Po převodu vlastnického práva může zcizitel vyzvat věřitele v písemné formě, aby namísto něho přijal nabyvatele jako nového dlužníka. Neodepře-li věřitel dát k tomu souhlas, platí, že souhlas dal, pokud byl na tento následek ve výzvě výslovně upozorněn. |
| § 1767 (1) Má-li podle smlouvy dlužník plnit třetí osobě, může věřitel požadovat, aby jí dlužník splnil. (2) Podle obsahu, povahy a účelu smlouvy se posoudí, zda a kdy také třetí osoba nabyla přímé právo požadovat splnění. Má se za to, že třetí osoba takové právo nabyla, má-li být plnění hlavně k prospěchu právě jí. (3) Námitky ze smlouvy má dlužník také proti třetí osobě. |
| § 1893 (1) Převezme-li někdo od zcizitele veškerý majetek nebo jeho poměrně určenou část, stává se společně a nerozdílně se zcizitelem dlužníkem z dluhů, které s převzatým majetkem souvisí a o nichž nabyvatel při uzavření smlouvy věděl nebo musel vědět. (2) Převezme-li takový majetek osoba zciziteli blízká, stává se společně a nerozdílně se zcizitelem dlužníkem z dluhů, které s převzatým majetkem souvisí, bez omezení na hodnotu majetku, jehož takto nabyla. To neplatí, prokáže-li, že o určitém dluhu nevěděla, ani vědět nemusela. (3) Opačné ujednání mezi zcizitelem a nabyvatelem je vůči věřiteli neúčinné. |
| § 1888 odst. 1 Kdo ujedná s dlužníkem, že přejímá jeho dluh, nastoupí jako dlužník na jeho místo, dá-li k tomu věřitel souhlas původnímu dlužníku nebo přejímateli dluhu. |
| § 1889 Nepřivolí-li věřitel k převzetí dluhu nebo odmítne-li k němu dát souhlas, nevzniká věřiteli vůči přejímateli dluhu přímé právo; přejímatel dluhu má však vůči dlužníku povinnost zařídit, aby dlužník nemusel věřiteli plnit. Takovou povinnost má vůči dlužníku i ten, kdo se mu zaváže, že opatří plnění jeho věřiteli. |
| § 2177 (1) Koupí závodu se kupující stává věřitelem pohledávek a dlužníkem dluhů, které k závodu náleží; z dluhů však kupující přejímá jen ty, o jejichž existenci věděl nebo ji alespoň musel rozumně předpokládat. Neudělil-li věřitel souhlas k převzetí dluhu kupujícím, ručí prodávající za splnění dluhu. Nabytí pohledávek kupujícím se jinak řídí ustanoveními o postoupení pohledávek. |
A ještě je zde popis činnosti SVJ při přechodu (či snad převzetí?) dluhů ve speciální části o bytovém vlastnictví, avšak toto ustanovení samo o sobě žádný přechod dluhů nestanoví:
| § 1186 (2) Převádí-li vlastník vlastnické právo k jednotce, doloží nabyvateli potvrzením osoby odpovědné za správu domu, jaké dluhy související se správou domu a pozemku přejdou na nabyvatele jednotky, popřípadě že takové dluhy nejsou. Za dluhy, které na nabyvatele jednotky přešly, ručí převodce osobě odpovědné za správu domu. |
Takže tu máme šest (!!!!) různých právních norem. Dvě z nich upravují přechod dluhů (1888/2, 1893). Další se týkají (smluvního) převzetí dluhů (§ 1888/1 s 1889, 2177). Pak je tu ještě „právo požadovat plnění třetí osobou“ podle § 1767.
Každá z těchto právních norem je jinak napsaná, s odlišnou stavbou vět a s použitím jiných výrazů.
Mezi normami jsou nějaké vazby „na přeskáčku“ (§ 1107 + 1888/2, 1888/1 + 1889). Jeden případ je úplný přechod dluhů na jinou osobu, ve druhém speciálním případě není ani nutná součinnost věřitele, v dalším speciálním případě zůstává převodce ručitelem za dluhy, čtvrtý případ je pro změnu jiný: tentokrát se oba – zcizitel i nabyvatel – stávají společnými (solidárními) dlužníky. Asi aby to bylo pro právní laiky jednodušší …
A v tolik diskutovaném ustanovení § 1186 chybí sebemenší zmínka o (neexistujícím) automatickém přechodu dluhů, a kvůli tomu se právníci nemohou shodnout na obsahu a smyslu tohoto ustanovení. To trvá od samého počátku, už od doby, kdy byl NOZ schválen.
Bralo se to (jak praví důvodová zpráva k NOZ) z právní úpravy italské, quebecké, nizozemské, rakouské, německé, české, slovenské a kdoví ještě jaké. Tím pádem je NOZ světový právní předpis, jak psali novináři …
lake
Poslední komentáře