Jak prosím chápete § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.?

Výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bo­dů.

Příklady:

(1) Od 1.1.2014 do 25.9.2014 je repo sazba 0,05 % (výše úroku je tedy 8+0,05 = 8,05 %).

(2) Dne 25.9.2014 ČNB stanoví novou repo sazbu 0,25 % (výše úroku tedy bude 8,25 %). Protože „první den kalendářního pololetí“ (=1. leden 2014 a 1. červenec 2014) platila repo sazba 0,05 %, bude se uplatňovat po celý rok 2014 úrok ve výši 8,05 %, i když k prodlení dojde např. až v listopadu 2014 (kdy už platí nová repo sazba 0,25 %)?

(3) Dne 28.12.2014 ČNB stanoví novou repo sazbu 0,45 % (výše úroku tedy bude 8,45 %). Pokud dojde k prodlení v lednu 2015, uplatní se na tento dluh úroková sazba 8,45 %, protože „první den kalendářního pololetí“ (=1. leden 2015) platila repo sazba 0,45 %?

Dle výše uvedeného příkladu by se vlastně nikdy u dluhů neuplatnila úroková sazba 8,25 %, jelikož nebyla platná k 1. lednu nebo k 1. červenci 2014?
Data 1. leden a 1. červenec tedy bereme jako jakási referenční data, kterými se řídíme?

Předpokládám, že výši úroku z prodlení musíme testovat samostatně pro každý dluh, takže nájemné splatné za červen je jeden dluh, nájemné za červenec je druhý dluh, atd. A pokud třeba 3.4.2014 stanoví ČNB novou repo sazbu, tak z nájemného za červen se počítá jeden úrok (třeba 8,05 %, pokud k 1. lednu platila repo sazba 0,05) a z nájemného za červenec se počítá jiný úrok (třeba 8,65 %, pokud k 1. červenci platila repo sazba 0,65, kterou ČNB stanovila dne 3.4.2014).

Chápu vše správně? Děkuji.