Pan „NSS“ vykládá rozhodnutí Nejvyššího soudu 26 Cdo 1221/2012 značně svévolně a uvádí tím čtenáře v omyl. V rozsudku nešlo vůbec o byt, ani o střechu domu. Šlo o „suterén domu“. Ze spisu není patrné zda se jednalo o společnou část budovy, např. mohlo jít o sklepy. Místním popletům to ale stačí k tomu, aby rozvíjeli teorie o zatékání do bytu střechou …

Soudy tedy pouze judikovaly, že vlhkost v suterénu budovy není důležitou záležitostí ve smyslu § 11 odst. 3 ZoVB. Pokud se žalobce domníval opak, měl možnost předložit soudu posudek soudního znalce v oboru stavebních konstrukcí, nebo mohl navrhnout důkaz svědectvím odborníka. Neučinil nic z toho.

Pravdu tedy má pan „sbd“: „… většina těch, co odcházeli od soud zklamáni spravedlností, se dopustila procesního pochybení, čímž k vlastnímu přezkumu merita ani nedošlo.“

Podle judikatury i právní teorie je důležitou záležitostí taková záležitost, která zasahuje do samé podstaty vlastnictví, nebo do způsobu užívání majetku. Tvrdit a prokazovat, že jde o důležitou záležitost, bylo věcí žalobce. Ten ovšem neunesl důkazní břemeno.

lake