Vícekrát se zde v roce 2013 diskutovalo o podivných praktikách v některých SVJ ohledně nákladů na opravy či technické zhodnocení domu:

• buď tyto náklady vůbec nebyly zavedeny do účetnictví jako pohledávka za vlastníky, nebo
• náklady byly zavedeny do účetnictví jako pohledávka za vlastníky, avšak SVJ nikdy nezačalo dlužné částky po dlužnících vymáhat.

Oba případy spadají od 1.ledna 2014 pod § 159 NOZ, který stanoví členovi statutárního orgánu právnické osoby, aby jednal s péčí řádného hospodáře. Příslušné ustanovení NOZ zní:

Švindlování v účetnictví a zatajování objektivně vzniklých pohledávek právnické osoby je v rozporu s péčí řádného hospodáře. Pokud pohledávky jsou v účetnictví zaneseny, avšak SVJ nečiní kroky k vymáhání dlužné částky, je takové jednání také v rozporu s péčí řádného hospodáře. Jestliže dokonce nevymáhání pohledávek vyústí v promlčení nároku SVJ, jde o škodu způsobenou právnické osobě a opět jde o výkon funkce v rozporu s péčí řádného hospodáře.

Jestliže dojde k takovému jednání členů výboru po dni 1.1.2014, jde o trestný čin podle § 220 Trestního zákoníku „Porušení povinnosti při správě cizího majetku“, případně častěji o trestný čin podle § 220 TrZ „Porušení povinnosti při správě cizího majetku z nedbalosti“. Platí zejména pro ta SVJ, která si na toto tunelování právnické osoby lehkomyslně berou úvěr od banky, aniž by měla zajištěny zdroje ke splácení.

Není-li pohledávka řádně zavedena v účetnictví SVJ, jde nepochybně zároveň o trestný čin podle § 254 „Zkreslování údajů o stavu hospodaření a jmění“ (jestliže SVJ uhradí opravu či technické zhodnocení cizího majetku a nezavede do účetnictví pohledávku za dlužníky v této výši). Tohoto trestného činu se totiž dopustí ten, kdo "nevede účetní knihy, zápisy nebo jiné doklady sloužící k přehledu o stavu hospodaření a majetku nebo k jejich kontrole, ač je k tomu podle zákona povinen, kdo v takových účetních knihách, zápisech nebo jiných dokladech uvede nepravdivé nebo hrubě zkreslené údaje, (…) a ohrozí tak majetková práva jiného (…).

Může se samozřejmě jednat také o trestný čin podle § 209 Podvod, jestliže statutární orgán pohledávku SVJ za vlastníkem jednotky označí jinak (nejčastěji jako „splácení úvěru“) a pokud se pod touto podvodnou záminkou snaží využít omylu nabyvatele jednotky. Zpravidla je skutková podstata trestného činu naplněna, jestliže se členové výboru pokusí uvést jinou osobu v omyl, či využijí jejího omylu, s cílem vylákat od této osoby platby pro SVJ namísto vymáhání úhrad od skutečného dlužníka. K uvedení v omyl dojde již předložením předpisu záloh novému vlastníkovi, ve kterém jsou neoprávněně uvedeny dluhy jiné osoby pod matoucím názvem „splátky úvěru“, „úvěr na zateplení“, „splátka bance“ a podobně. Přitěžující okolností při podvodu je, pokud je spáchán v organizované skupině (výboru SVJ).

Povinnost jednat s péčí řádného hospodáře dopadá na členy statutárního orgánu od 1. ledna 2014, bez ohledu na to, že náklad na opravu či technické zhodnocení domu byl vynaložen před dnem účinnosti NOZ. Členové výboru mají povinnost zachovat se jako řádní hospodáři IHNED. Tím spíše, jestliže je na to vlastník jednotky průkazně upozorní a požádá o nápravu.

Nenechte dluhy promlčet. Nedopusťte, aby se vám dlužníci smáli do očí. Sedněte a pište doporučené dopisy členům výboru. Varujte je před možným protiprávním (ne)konáním. Pokud by se snad pokusili tyto triky uplatnit po 1.1.2014, měli by po právu skončit jako pachatelé trestných činů.

lake