Diskriminace a všeobjímající podlahová plocha Nejde jen o spravedlivé rozdělování nákladů na teplo Máme právní normy, které občany diskriminují. Jsou to např. vyhl. č. 372/2001 Sb., předpis č.67/2013 Sb., účinný od 01. 01. 2014 a i zákon č. 72/1994 Sb., nový Občanský zákoník a např. nařízení vlády č. 366/2013 Sb. V domě jsou tři typy bytů, které se různě podílejí na úhradách placených z fondu oprav za provedené opravy či rekonstrukce, tzv. společných částí domů V podstatě ze zákona uhradí 16% bytů téměř 21,5%, 18% bytů přibližně 12% a 66% bytů přibližně 66,5% z každé faktury, resp. při jakékoliv platbě z tohoto fondu, např. při platbě za revizi rozvodu plynu v bytě. Skutečné ceny, resp. jen zanedbatelně vyšší sumy, např. při výměně domácích telefonů, zaplatí pouze 66% bytů, 16% bytů platí o cca 1/3 více a 18% o cca 1/3 méně. Stejný poměr je i u plateb za tepelné ztráty, v rozvodu teplé vody (TV), podle ustanovení vyhl. č. 372/2001 Sb. Problém spočívá v tom, že rekonstrukce či oprava tzv. společných částí domu a tepelné ztráty v rozvodu TV, jsou vztaženy k podlahové ploše bytů, i když s ní nesouvisí. Může za to vymezení pojmů v § 2 zákona č. 72/1994 Sb., podle pozdějších úprav zákonem č. 103/2000 Sb. písmeno g, podobně i nový Občanský zákoník a nařízení vlády č. 366/2013 Sb. U TV i vytápění citovaná vyhláška. Pod pojem společné části domu (§ 2 zákona č. 72/1994 Sb.) se zahrnují části domu určené pro společné užívání, zejména základy, střecha, hlavní svislé a vodorovné konstrukce, vchody, schodiště, chodby, balkóny, terasy, prádelny, sušárny, kočárkárny, kotelny, komíny, výměníky tepla, rozvody teplé a studené vody, energie, kanalizace, výtahy, hromosvody, společné antény a některá další příslušenství Nutno však rozlišit, stavební části podstatné pro zachování domu včetně jeho hlavních konstrukcí, a jeho tvaru i vzhledu, a ty, které jsou společně užívány nebo části sloužící jednotlivým bytům, resp. všem obyvatelům domu. Dům musí mít základy, střechu, hlavní svislé a vodorovné konstrukce a obvodové zdivo, aby byl domem. Vchody, schodiště, eventuelně výtahy a další části jsou sice součástí domu, ale jsou užívány všemi obyvateli domu. Technické zhodnocení domu instalací čidel, které omezuje dobu svícení na chodbách a schodištích, také slouží všem obyvatelům domu. Vedle toho jsou pro jednotlivé byty vedeny instalačními šachtami rozvody energií, vody a kanalizace. Na každý byt, bez ohledu na jeho podlahovou plochu, připadá stejný díl jejich rozvodu. Každý z bytů má např. jeden zavěšený balkón a ke každému bytu patří stejně velká sklepní kóje. Podlahová plocha bytu může být kriteriem pouze pro společné části domu, které s ní skutečně souvisí a náklady na jejich opravu či rekonstrukci se oprávněně mohou vztahovat k vlastnickému podílu. Je nesystémové, zatěžovat jednotlivé byty náklady na opravy, rekonstrukci či výměnu částí domu určených pro společné užívání, či dokonce jednotlivým bytům, např. balkon a domácí telefon, podle vlastnického podílu. Rozdělování takových nákladů podle vlastnického podílu protiřečí systémovému pohledu a postrádám nezpochybnitelné argumenty pro takové řešení. Argumentem nemůže být, že to je v zákoně, či normách, nebo že jste si koupil spolu s bytem poměrnou část vodovodního a kanalizačního potrubí, vchodových dveří, odpovídající velikosti bytu. A tedy čím větší byt, tím větší část trubek a dveří vám patří, což vás může uspokojit, neboť přispíváte na zisk těm, kteří menší byty pronajímají se ziskem rovnajícím se nákladům na provoz bytu vašeho. Tepelné ztráty v rozvodu teplé vody a tepelný zisk z rozvodu topného media musí být vztaženy k ploše příslušného potrubí, nikoliv na podlahovou plochu bytů. Potrubí je v případě TV pro všechny byty stejné, a je vedeno v instalační šachtě, takže nemůže přispívat k temperování bytů v rozsahu, pokud vůbec, jak tvrdí ministerští úředníci. Jiná je situace u rozvodu topného média, kdy naopak i u bytů o stejné podlahové ploše, není plocha potrubí vždy stejná, počet tzv. stoupaček není stejný, což může, ale nemusí být příčinou „přílišného šetření či plýtvání“ s teplem při temperování bytů. V praxi to znamená, že byt, který má méně stoupaček, musí více topit, zatímco byt s více stoupačkami, má vyšší tepelný zisk a nemusí tudíž tolik topit, přesto plýtvání či přílišné šetření existuje a takové případy je třeba řešit. Při určování ztrát/zisku podílem z celkového množství tepla pro přípravu TV, či topného média, jakékoliv zvýšení odběru tepla, tedy i množství TV, zdánlivě zvýší tepelné ztráty či zisk. Protože jsou jednotlivé byty zatěžovány ztrátami podle podlahové plochy, dotují byty o větší podlahové ploše byty o menší podlahové ploše nejen u tepelných ztrát v rozvodu TV. Virtuálními ztrátami mohou náklady vzrůst o desítky procent. Zamýšlený postih šetřílků a těch, kteří plýtvají, novelizací vyhlášky (odloženo), je problematický. Jsou další objektivní příčiny, které ovlivňují spotřebu tepla. V zájmu spravedlnosti by bylo, odstranit zjevnou diskriminaci při určování tepelných ztrát či zisku, protože obojí závisí na ploše potrubí nikoliv na podlahové ploše. Do navrhované platby za teplo těm, kteří ponechávají byt prázdný a nevytápěný, je třeba zahrnout i tepelné ztráty v rozvodu TV. V žádném případě nelze tepelný zisk, ani tepelné ztráty vztahovat k podlahové ploše bytu. Podle zákona č.67/2013 Sb., majitel domu se o tom může dohodnout. Neučiní tak, protože nemusí. Nadále budou, tepelné ztráty při rozvodu TV i tepelný zisk při vytápění, vztahovány k podlahové ploše bytů, pokud se tato možnost z vyhlášky neodstraní. Nelze vydávat zákony, vyhlášky, nařízení, obecně jakékoliv normativy, které nerespektují zákony přírodní, objektivně zjištěné skutečnosti a vzájemné souvislosti, tj. bez systémového uvažování. Lidová tvořivost není vhodná, byť podepřená, rádoby oprávněnými korekcemi.