Výkladové stanovisko Expertní skupiny Komise pro aplikaci nové civilní legislativy při Ministerstvu spravedlnosti

• k formě plné moci k zastoupení před orgánem právnické osoby a k rozhodování jediného společníka

Dotčená ustanovení:

• § 441 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník („NOZ“)
• § 168 odst. 1, § 399 a § 635 odst. 2 zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích – „ZOK“)
• § 44 odst. 4 zákona č. 91/2012 Sb., o mezinárodním právu soukromém („ZMPS“)

Stanovisko:

Plná moc k zastoupení na valné hromadě, členské schůzi družstva či jiného orgánu právnické osoby ani k rozhodnutí za jediného společníka nemusí být udělena formou notářského zápisu.

Odůvodnění:

Ustanovení § 441 odst. 2 NOZ stanoví v rámci právní úpravy smluvního zastoupení ohledně formy plné moci jednak to, že má být udělena v písemné formě, netýká-li se zastoupení jen určitého právního jednání, a dále také, že plná moc má být udělena ve zvláštní formě, je-li tato vyžadována pro právní jednání, pro něž byla plná moc udělena. Požadavek zvláštní formy plné moci je v novém občanském zákoníku stanoven především v těch případech, kdy je pro právní jednání zákonem vyžadována forma veřejné listiny. Veřejnou listinou se podle § 3026 odst. 2 NOZ rozumí primárně notářský zápis. Je-li pro určité právní jednání vyžadována forma veřejné listiny (notářského zápisu), má být podle ustanovení § 441 odst. 2 NOZ v téže formě udělena i plná moc.

Jde-li však o otázku formy plné moci udělené pro zastupování na valné hromadě společnosti s ručením omezeným nebo akciové společnosti, případně na členské schůzi družstva nebo na shromáždění společenství vlastníků jednotek, je však nutné obecně vycházet ze skutečnosti, že pro samotné právní jednání, tedy hlasování, není zákonem vyžadovaná zvláštní forma, tj. forma notářského zápisu. Z tohoto důvodu nelze požadavek zvláštní formy plné moci stanovený v § 441 odst. 2 NOZ v tomto případě uplatnit. Notářský zápis o rozhodnutí orgánu právnické osoby je podle § 80a a násl. zákona č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), ve znění zákona č. 303/2013 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím rekodifikace soukromého práva, tzv. osvědčujícím notářským zápisem, nikoli notářským zápisem o právním jednání ve smyslu § 62 a násl. tohoto zákona. Z povinnosti pořizovat notářský zápis o rozhodnutí orgánu právnické osoby proto nevyplývá požadavek udělit plnou moc ve formě notářského zápisu k účasti na rozhodování tohoto orgánu.

Jde-li o otázku formy plné moci udělené pro zastupování na valné hromadě společnosti s ručením omezeným a akciové společnosti, případně na členské schůzi družstva, je třeba navíc vycházet ze zvláštní úpravy této otázky obsažené v zákoně č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech. Ustanovení § 168 odst. 1, § 399 a § 635 odst. 2 ZOK shodně stanoví, že plná moc pro zastupování na valné hromadě, resp. členské schůzi musí být udělena písemně, přičemž zákon má zjevně na mysli prostou písemnou formu, nikoli formu notářského zápisu. Tato právní úprava je speciální ve vztahu k úpravě formy plné moci v NOZ, a ustanovení § 441 odst. 2 in fine NOZ se zde proto nepoužije. Pokud jde o plnou moc k rozhodnutí za jediného společníka, jde o plnou moc k právnímu jednání. Toto právní jednání nahrazuje hlasování společníka na valné hromadě a jediný společník vykonává působnost valné hromady. Z tohoto důvodu lze z účelu právní úpravy dovozovat, že na plnou moc k přijetí rozhodnutí za jediného společníka je třeba aplikovat spíše analogicky pravidla pro plnou moc k zastoupení na valné hromadě než pro plnou moc k právním jednáním. Při opačném výkladu by dokonce nebyla povinná ani písemná plná moc k rozhodnutí jediného společníka, pokud by toto rozhodnutí nemuselo mít formu notářského zápisu. Zákon o obchodních korporacích totiž obecně pro rozhodnutí jediného společníka písemnou formu nevyžaduje. Pouze v případě, že musí být rozhodnutí nejvyššího orgánu osvědčeno veřejnou listinou, vyžaduje se v § 12 odst. 2 ZOK pro rozhodnutí jediného společníka forma veřejné listiny. Z hlediska požadavku právní jistoty i účelu právní úpravy lze proto uzavřít, že plná moc k přijetí rozhodnutí jediného společníka vyžaduje písemnou formu vždy, a plná moc ve formě veřejné listiny se nevyžaduje.

Ve vztahu k právním poměrům obsahujícím mezinárodní prvek ve smyslu ustanovení § 1 ZMPS (v praxi jde zejména o případy udělování plných mocí tzv. zahraničními společníky obchodních korporací), je navíc nutné aplikovat ustanovení § 44 odst. 4 ZMPS. Podle tohoto ustanovení pro zachování formy plné moci postačí, vyhovuje-li forma, mimo dalších tam uvedených případů, některému z právních řádů platných v místě, kde má zmocnitel své sídlo nebo obvyklý pobyt, anebo také právnímu řádu platnému v místě, v němž byla plná moc vystavena. Stanoví-li proto některý z těchto právních řádů mírnější požadavky na formu, v níž má být plná moc udělena, pak v těchto případech postačí udělení plné moci v této mírnější formě; k vyloučení pochybností se však doporučuje, aby tak bylo učiněno alespoň v písemné formě.

_____________­________________________­_________

Zejména ze strany notářů byl šířen názor, že plné moci by měly být v určitých případech udělovány formou notářského zápisu.

KANCL proto přijal výše uvedené stanovisko.

To se notářům nelíbí a někteří prohlašují, že valné hromady/členské schůze/shromáždění nebudou osvědčovat protože odpovídají za dodržování zákona a nějaký KANCL jim může ......

Myslím, že bude ještě veselo. :-))

Hezký den!