Lake napsal: „Směšujete dohromady rozúčtování nákladů s udělováním smluvní pokuty“

§5/7 vyhl.372/2001 není takovou „smluvní pokutou“? (právně jistě není, ale „pokuta“ to bezpochyby JE). Klidně by čl.stanov mohl obsahovat ustanovení inspirované §5/7

Neumožní-li konečný spotřebitel instalaci vodoměrů, nebo přes opakované prokazatelné upozornění neumožní jejich odečet, nebo je ovlivní, činí v daném zúčtovacím období u tohoto konečného spotřebitele poměrnou část nákladů na zajištění dodávky studené vody v množství zjištěném jako rozdíl mezi fakturační a poměrovou spotřebou přepočtenou dodavatelskou cenou vody na náklad. „Poměrná část“ se určuje pouze počtem konečných spotřebitelů na které se toto pravidlo uplatňuje

NIC nerozumného na takovém ovčím usnesení není, ale i kdyby – žádná „smluvní pokuta“ v něm výslovně obsažena není; bude li přijato je platné, a nic s tím nikdo nenadělá. (jen se bude možné ZDE vybrečet :))
 

Lake napsal: „Je všeobecně známo, že méně citlivé bytové vodoměry vždy „podměřují“; rozdíl je od procent do desítek procent“

Max. chyba je ±5%. Kdokoliv se ráčej podívat do vyhl. 334/2000. Pokud ovce akceptuje ztrátu >5% je hloupá. Měla by se obrátit na CMI aby to vysvětlilo SVJ zda takové náměry z takto shitových měřidel smí používat k rozúčtování.