To byl ale podivný sen …

Zdálo se mi, že jsem si pořídil byt podle zákona č. 72/1994 Sb., okna byla podle Prohlášení vlastníka v mém vlastnictví. Pak starousedlíci na shromáždění odhlasovali beze mne, že okna jsou odteď společná. Vysvětlil jsem jim, že hlasování je absolutně neplatné, že mi nikdo nemůže vyvlastnit má nová okna, ani mi přikázat, abych na cizí shnilá okna platil příspěvky na správu domu. Objasnil jsem, že na soukromá okna nelze použít vybrané zálohy na správu domu podle § 15 odst. 2 zákona.

Pak někdo v tom snu zazvonil u dveří, vyšel jsem v pyžamu a byli tam předseda SVJ a všichni sousedé. Volali NEPLATIČ – FUJ, hrozili mi, vlekli mne dolů po schodech a hned na Krajský soud v Ostravě. Tam jsem si vkleče vyslechl rozsudek: Předseda senátu mne odsoudil k úhradě nákladů 41.578 Kč na cizí okna, protože jsou teď v mém spoluvlastnictví. Má nová okna jsou rozhodnutím soudu vyvlastněna jako společná část domu a už prý mi nepatří. Volám, že absolutně neplatné usnesení nemůže mít právní účinky, že okna jsou v Prohlášení zapsána jako součást bytů a že SVJ není oprávněno rozhodovat o ničem jiném, než o správě, údržbě a provozu společných částí. Předseda senátu rozzlobeně kýve na justiční stráž, a ta mi nasazuje železnou kouli na nohu a zalepuje ústa leukoplastí.

Přál jsem si se z toho hororového snu probudit, ale nešlo to. Tak jsem je všechny odstrčil a vyběhl ven. Věděl jsem, že Nejvyšší soud mi nepomůže, protože už řeší jen záležitosti nad 100000 Kč. Jedinou mou nadějí je Ústavní soud! Mířím tedy k oné velké budově na adrese Joštova 8, 660 83 Brno 2. Za sebou slyším dupot soudních dozorců a křik sousedů z domu. Dveře jsou otevřené, jen se dostat nahoru po schodech a dovnitř – a budu zachráněn.

Ale co to? V tom bláznivém snu stojí ve dveřích soudce Balík a brání mi vstoupit. Oboří se na mne: „Jdi pryč, otravo. Okna jsou společná, většinové hlasování proběhlo.“ Pak se rozmáchl a praštil mne po hlavě výtiskem Ústavy. Blekotám cosi o Listině základních práv a svobod, o ochraně vlastnictví, o tom, že k absolutní neplatnosti je každý soud povinen přihlédnout ex offo (z moci úřední). Soudce Balík se znovu rozpřahuje výtiskem Ústavy: „Tohle nás už nezajímá. Od teď platí právo většiny. Odhlasovali si v SVJ vyvlastnění tvých oken, takže je to v pořádku. Tady s tím neotravuj, ústavní stížnost je zjevně neopodstatněná.“

Bláznivý sen ne a ne skončit… Pronásledovatelé jsou už docela blízko. Pokouším se dostat dovnitř budovy na kolenou pod talárem soudce Balíka, ale za ním jsou připraveni soudkyně Lastovecká a soudce Nykodým, píchají mne propisovačkami do očí a strefují se mi úředními razítky do nosu. Soudce mne znovu praštil výtiskem Ústavy po hlavě, až jsem uviděl všechny evropské hvězdičky, a skutálel jsem se dolů se schodů. Jen jsem koutkem oka zahlédl, jak se mi dveře Ústavního soudu zabouchly před nosem.

Proč jen se nemohu z toho snu probudit? Křičím: „Nemůžete mi přece přikázat, abych platil na cizí okna …“. Ale už tu je justiční stráž a sousedé z domu. Desítky rukou mne chytají, strkají mne pod vodu, nemohu se nadechnout a železná koule na noze mne stahuje hlouběji a hlouběji ke dnu. Nemám už vzduch, ústa a nos jsou plné vody, dusím se, volám z posledních sil „Přečtěte si usnesení Nejvyššího soudu 29 Cdo 406/2010 …“, ale mé bublání pod hladinou už nikdo neslyší.

Vtom jsem se konečně probudil! Ležím na posteli, celý zpocený, srdce tluče jako zvon. Brrrr. To byl ale nesmyslný sen. Vyvlastnění oken pouhým hlasováním většiny, v rozporu s Prohlášením vlastníka, donucení k úhradě cizích oken – to jsou přece úplné nesmysly. Něco takového je možné jenom ve snu. V právním státě se to stát nemůže.
----------------------------------------------------

Že se to stát nemůže?
Ale může.
Už se to stalo.
Viz rozsudek Krajského soudu v Ostravě 11 Co 400/2009–79 ze dne 06.08.2009.
Viz neúspěšné dovolání k Ústavnímu soudu a usnesení II. ÚS 2973/09 ze dne 19.01.2012.

Toto není sen. Toto není noční můra z Elm Street. Toto není doba po únoru 1948 a vyvlastňování majetku škůdců a nepřátel lidu. Toto je právní realita v České republice, rok 2012.

lake
----------------------------------------------------

Poznámka:
Dospěl jsem k závěru, že rozhodnutí II. senátu Ústavního soudu II. ÚS 2973/09 vykazuje známky nepředvídatelné svévole, která svou povahou extrémního rozporu s principy spravedlnosti dosahuje značné intenzity, a tím i ústavněprávní roviny problému.

Nazývám tyto excesy zkráceně „prasečí právo“.

Podrobný právní rozbor (proč je usnesení Ústavního soudu protiústavní) naleznete zde: http://www.portalsvj.cz/…-vyvlastneni#….