Bydlím v třípokojovém bytě na pražském sídlišti. Pod námi bydlí blízká přítelkyně, která dlouhodobě provozuje s manželem soukromou lékařskou praxi blízko Štrasburku. Domů jezdí většinou jen na pár dní o velikonocích a pak ještě v letě. Svěřila mně proto klíče od bytu a tak jí jednou či dvakrát týdně chodím zalévat květiny a trochu vyvětrat. Má trvale uzavřený přívod topné vody do radiátorů a přesto má v bytě příjemnou teplotu, která podle spolehlivého bytového teploměru (udává minima i maxima) neklesá ani v mrazivých dnech pod 20 °C.

Pro sousedčin byt mám k disposice také loňské vyúčtování topných nákladů. Náměry indikátorů byly téměř nulové a vypočtené náklady jen slabě přesáhly 5 tis. Kč. Spočítala jsem si, že průměrné náklady všech 3+1 činily cca 10 tis. Kč, přičemž výpočtová teplota domu je udávána ve výši 20 °C. Teploty sleduji také v našem 3+1 a zjistila jsem, že se v průměru pohybují slabě přes 24 °C (počítat průměr umím, jsem statistička); náklady za loňskou sezónu nám byly vyúčtovány ve výši 15 tis. Kč V obou uvedených bytech byly sice poté ještě upraveny přípustnou odchylkou měrných nákladů od průměru objektu, ale to je podle mého soudu jiná věc.

Vyhláška vychází ze zásady, že ve srovnatelných bytech se mají platit při stejné tepelné pohodě přibližně stejné náklady.. To ale zjevně neodpovídá realitě; při zhruba stejné teplotě činí úhrada za 20°C v průměrném 3+1 okolo 10 tis. Kč, zatímco sousedce byly vyúčtovány za stejnou teplotu jen poloviční náklady.

Toto zjištění se příčí zdravému rozumu a tak se ptám se, v čem všem jsou zádrhely. Děkuji za odpověď.