Přispívání na správu domu

Vložil Anonymous, 17. Červenec 2016 - 11:01 ::

Mám problém se zálohovým přispíváním na správu domu předem, aniž bych měla kontrolu, na co přesně budou prostředky vynaloženy. Mohu postupovat takto:

„Sděluji, že jakmile mi bude prokázán výdaj vynaložený na správu domu, uhradím do 10 dnů alikvotní částku, kterou se na tomto výdaji podílím.“

Nebo lépe:

„Sděluji, že jakmile mi budou prokázány výdaje vynaložené na správu domu v uplynulém účetním období, uhradím alikvotní částku, kterou se na těchto výdajích podílím.“

V obou případech jsem ochotna uhradit předem dohodnutou částku (řekněme ve výši 1/4 ročních vydajů), neboť je jistě rozumné držet přiměřenou částku neadresně. Přiměřenou částkou se ovšem rozumí částka na několik měsíců, nikoliv na několik let.

    Štítky (beta): Přidejte nový štítek vepsáním, smažte kliknutím na křížek (pouze pro přihlášené). Zobrazte další diskuse s daným štítkem kliknutím na štítek. Seznam štítků.

    Vložil svjvmt, 18. Červenec 2016 - 12:48

    Ano, to je bolest mnoha SV, že si neodhlasují na co budou zálohy určeny. Takže se penízky posílají a neví se přesně na co, mimo běžných plateb, oprav. A kam jdou úroky? Podejte to jako návrh na shromáždění. S tím svým postupem asi neprorazíte. Na co byly prostředky vynaloženy za uplynulé období zjistíte. Projednáváte snad uzávěrku, jak praví norma, můžete si pořídit výpis.

    Vložil Poznamka (bez ověření), 17. Červenec 2016 - 19:09

    Pravidlo přispívání a stanovení velikosti příspěvku je dáno zákony a vnitřními dokumenty (zejména stanovy) SVJ jednotně pro každého vlastníka a proto individuální určení je bezpředmětné.

    Vložil Hynek K. (bez ověření), 17. Červenec 2016 - 20:41

    „stanovení velikosti příspěvku je dáno zákony“

    Kterými zákony je dáno stanovení velikosti příspěvku? Děkuji.

    Hynek K.

    Vložil kok (bez ověření), 18. Červenec 2016 - 7:39

    nestanoví-li dohoda jinak, je výše příspěvku dána podílem na domě… když si SVJ schválí rozpočet máte jen 2 možnosti – buď platit, nebo si vsadit do soudsazky – tedy obrátit se jako přehlasovaný vlastník na soud. jinak to doplatíte včetně úroků a nákladů na soudní vymáhání.

    Vložil Hynek K. (bez ověření), 18. Červenec 2016 - 17:15

    „nestanoví-li dohoda jinak, je výše příspěvku dána podílem na domě“

    S tím tu nikdo problém nemá. Pan Poznámka psal, že zná §, podle něhož se určí výše příspěvku. Ten zatím neuvedl. Vy takový § znáte?

    Hynek K.

    Vložil Poznamka (bez ověření), 18. Červenec 2016 - 18:38

    Úhrn stanovených příspěvků pro budoucí zúčtovací období (obvykle příští rok) představuje nárok na finanční zdroj od vlastníků potřebných na úhradu skutečných budoucích nákladů.
    Zálohy přiměřené vůči nákladům (budoucím) – uvedené ukazatelé nejsou ve vztahu přiměřenosti ale v přesném funkčním vztahu (matematickém). Předpisy záloh tvoří 1/12 celkových ročních společných nákladů budoucího období financovaných vlastníky rozpočítané na jednotky dle schválených pravidel pro rozúčtování dle nákladových druhů.
    Společné náklady budoucího období (ukazatele rozpočtového plánu) nejsou předem známé ale předvídáme aplikací nějaké metody sestavení rozpočtu. Metod sestavení rozpočtu je hodně, nicméně implicitním požadavkem použití každé metody je aby co nejpřesněji předvídal hodnotu budoucího ukazatele. Bude-li předvídání ukazatele plánu přesné, budou i zálohy akorát postačující a naopak při nepřesném odhadu budou zálohy buď nepostačující nebo přebytkové. Vysoké zálohy převyšující nárok nemusí znamenat záměr odčerpat od vlastníků co nejvíce peněz, ale pouhou odbornou neschopnost sestavit rozpočet dobře. Co je dobře je na odbornou diskuzi, až na zjevné chyby, předem lze těžko posoudit kvalita rozpočtu.

    Vložil Hynek K. (bez ověření), 18. Červenec 2016 - 19:20

    „Předpisy záloh tvoří 1/12 celkových ročních společných nákladů budoucího období“

    S tím souhlasím. Mělo by platit zálohy = náklady. Škoda, že to takto jasně není uvedeno přímo v §. Posuňme se poněkud dále. Co dělat v situaci, kdy neplatí zálohy = náklady a odchylka není dána nepřesností odhadu nákladů (rozpočtu) a co do velikosti není někde v řádu ± 20 % proti nákladům, což by snad bylo možné tolerovat, ale jsou požadovány zálohy ve výši např. pětinásobku nákladů, jak bylo uvedeno.

    Hynek K.

    Vložil Poznamka (bez ověření), 17. Červenec 2016 - 23:21

    Konkrétní hodnoty tvoří výstup z rozpočtu. Zákony specifikuji pouze principy hospodaření a tvorbu rozpočtu.

    Vložil OOSD (bez ověření), 17. Červenec 2016 - 18:42

    Nepodařilo se mi zatím dohledat, že by zálohy na správu měly být vůči nákladům na správu přiměřené, což je to, co patrně požadujete. Buď je to samozřejmé, nebo se jedná o opomenutí, a nebo to přece jenom odněkud plyne. Třeba poradí některý účetní, který se v problematice záloh orientuje.

    V autoservisu také nemohou požadovat složení zálohy ve výši pětinásobku očekávané ceny. V SVJ se toto děje běžně.

    Vložil HajdyHou (bez ověření), 18. Červenec 2016 - 22:49

    Že „zálohy na správu měly být vůči nákladům na správu přiměřené“ ví přeci každý, kdo umí číst:
    §15/2 ZVB „K účelu uvedenému v odstavci 1 skládají vlastníci jednotek předem určené finanční prostředky jako zálohu. Výši záloh si určí vlastníci jednotek usnesením shromáždění dopředu tak, aby byly kryty předpokládané náklady, které bude nutné vynaložit v následujících měsících i v dalších letech. …“.

    Takže, není zde NIC o 5-ti násobku. A pokud se přispívá jinak, buď jste s tím souhlasil přímo při hlasování, nebo jste se proti tomu neohradil formou soudního nápadu. V obojích těchto případech, pak máte „vymalováno“.

    …už proto, že Vy podle mne nemáte ke kontrole ani účetnictví, tak vůbec nemůžete vědět, zda přispíváte v souladu s §15/1 nebo ne.

    Vložil Plašil (bez ověření), 19. Červenec 2016 - 7:41

    To už více než dva roky neplatí.

    Vložil HajdyHou (bez ověření), 21. Červenec 2016 - 2:05

    Ale jejdunánku, a co §3028/2 NOZ → k němus ses ještě neprokousal, že jo?

    Vložil Pavel II (bez ověření), 20. Červenec 2016 - 15:31

    Zákon 72/1994 Sb. byl zrušen. SVJ, které se jím řídily a mají na něj odkaz (nebo ustanovení v jeho smyslu) ve svých stanovách se jím řídí nadále a to podle NOV viz. 89/2012 Sb. § 3028 (1) Tímto zákonem se řídí práva a povinnosti vzniklé ode dne nabytí jeho účinnosti. (2) Není-li dále stanoveno jinak, řídí se ustanoveními tohoto zákona i právní poměry týkající se práv osobních, rodinných a věcných; jejich vznik, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se však posuzují podle dosavadních právních předpisů. (3) Není-li dále stanoveno jinak, řídí se jiné právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, DOSAVADNÍMI PRÁVNÍMI PŘEDPISY. To nebrání ujednání stran, že se tato jejich práva a povinnosti budou řídit tímto zákonem ode dne nabytí jeho účinnosti.

    Vložil Právní poměr a právo (bez ověření), 20. Červenec 2016 - 15:39

    Pane Pavle II,

    opisování Vám jde výborně. Smím se zeptat, zda tomu, co opisujete, také rozumíte? Pokud ano, měl bych na Vás několik menších a nezáludných otázeček.

    Můžete začít tím, že nám vysvětlíte rozdíl mezi právními poměry a právy z nich vzniklými.

    Třeba jako vlastník bytu mám k bytu právo (vlastnické), nikoliv právní poměr. Nebo ne?

    Volby prohlížení komentářů

    Vyberte si, jak chcete zobrazovat komentáře a klikněte na "Uložit změny".