nulové náměry měřidel

Vyhlášce rozumím, ale na měřičích bylo odečteno o 15000 jednotek více za ZJ, ve výpočtových jednotkách je to více o 75000 za r. 2016 (proti roku 2015).V GJ spotřeba také narostla,náměry jednotlivě neposkytnuty od nainstalování nových EITN.Je způsoben novým rozúčtováním tak vysoký stav výpočtových jednotek? Máme zatepleno, novou střechu, vyměněná komplet okna.Proto je na první pohled zřejmě chyba u přetápějících VJ a to v konečném stavu výpočtových jednotek. Počet VJ, kteří topí na 80 % vzrostl, ale u nich se dostanu tak na polovinu toho vysokého nárůstu výpočtových jednotek.Co jinak způsobí tak vysoké zvýšení náměrů?

Pro korektní srovnání bychom museli mít obě dvě vyúčtování jak za rok 2015, tak za rok 2016. Něco málo udělala změna vyhlášky, něco také přispěla klimatická náročnost cca o 5 % vyšší než v předcházejícím roce. A zbytek je na stavu tepelně technickém stavu mezibytových stěn, zejména ve stavu tepelných izolací a k tomu chování jednotlivých uživatelů,něco taky udělá stav vyregulování objektu – její otopné soustavy s ohledem na změny, vhodná zejména dynamická regulace na stoupacích rozvodech a dobré nastavení od dodavatele tepla, aby se zbytečně netlačilo více tepla než je zdrávo. Ale meřiče tepla určitě nemáte.Něco také může udělat změna korekcí.Obecně je to vše, konkrétně je to pak ještě o něco složitější, ale o tom se přou i odborníci, takže mi laici máme šanci jedině, když se to nechá posoudit více odborníky než jedním. Ale zadarmo to není.

V našem SVJ jsou dva vlastníci přetápějící nad 200 %. Z přehledu odchylek tepla jsem vyčetl:

Naměřené jednotky VJ 1 = 8675, VJ 2 = 8310.

Přepočtené jednotky VJ 1 = 19815 (225,3 %), VJ 2 = 18719 (215,1 %).

Odchylka po korekci pro oba VJ = 200 %.

Výpočtové jednotky VJ 1 = 20554, VJ 2 = 20554.

Je to tak správně? Neměly by výpočtové jednotky být nižší? Proč se jim ještě navýšily? Podle původní vyhlášky by se jim náměry snížily. Mohl by mi to někdo prosím vysvětlit? Děkuji.

Myslím, že to nepočítáte správně.

• 20% a +100% se počítá k průměru nákladů na vytápění připadajících na 1 m2 započitatelné podlahové plochy v zúčtovací jednotce.

Takže nepočítat jen z naměřených jednotek (spotřební složka), ale i ze základní složky.

Příklad: celkové náklady na dům (zúčtovací jednotku) na vytápění jsou 300.000 Kč, součet započitatelných podlahových ploch bytů (i nebytů) je 1.000 m2. Pak průměrný náklad na vytápění na 1m2 je 300 Kč.
Minimálně musí tedy každý byt (i nebyt) zaplatit 240 Kč/m2 (80% průměru celkových nákladů na vytápění na 1m2) Maximálně 600 Kč/m2(t.j.200% průměru celkových nákladů na vytápění na 1m2).