Co jsou výpočtové metody ?
Může mi někdo objasnit, co jsou to ony záhadné výpočtové metody, viz odst.3, zák. 372/2001 ? Jestliže rozúčtování v některé b.j. se nevejde do tolerance plus minus 40%, pak se má vše přepočítat onou výpočtovou metodou – zřejmě tou „správnější“. Ale i výpočet těmi „správnými“ metodami se může pohybovat v dané toleranci, takže za spotřební složku mohu zaplatit např. 6000 Kč/rok nebo taky 14000/rok a bude tak pořádku, protože byla použita ta „správná“ metoda. A protože se to může opět opakovat v dalším účtovací období, tak se zase musí použít „ještě správnější“ metoda .....
372/2001 není zákon, ale vyhláška. Ale je připravena novela: odst.(4) Rozdíly v nákladech na vytápění připadající na 1 m2 započitatelné podlahové plochy nesmí překročit u konečných spotřebitelů s měřením či indikací v zúčtovací jednotce hodnotu 20 % jako spodní hranice a hodnotu 100 % jako horní hranice oproti průměru zúčtovací jednotky v daném zúčtovacím období. Pokud dojde k překročení přípustných rozdílů, provede vlastník úpravu výpočtové metody uvedené v odstavci 3. Úprava výpočtové metody se provede následujícím způsobem
- hodnota nákladu na vytápění konečného spotřebitele, jehož rozdíl překročil stanovenou limitní hodnotu, vztažená na 1m2 započitatelné plochy konečného spotřebitele, se upraví na limitní přípustnou hodnotu nákladů na vytápění na 1m2 započitatelné plochy, tj. 80 % průměrné hodnoty za zúčtovací jednotku, v případech, kdy nebyla dodržena hranice mínus 20 %, nebo 200 % průměrné hodnoty za zúčtovací jednotku v případech, kdy nebyla dodržena hranice 100 %,
- upravený náklad na vytápění konečných spotřebitelů je pak násobkem výměry započitatelné podlahové plochy a hodnoty upravené,
3. takto stanovená upravená hodnota nákladů konečného spotřebitele se odečte od celkové částky nákladů na vytápění a zůstatek se rozdělí mezi ostatní konečné spotřebitele postupem uvedeným v odstavcích 2 a 3, dokud všichni koneční spotřebitelé nevyhoví stanovené přípustné odchylce rozdílu v nákladech na vytápění připadající na 1m2 započitatelné podlahové plochy v zúčtovací jednotce v daném zúčtovacím období.
Upozorňuji, že citovaný návod z pera ministerských ouředníkůje směšný a protiústavní.
Ti tupci nevědí,že minimálně 10 až 15% tepla se do míststností dostává stoupacím potrubím bez měření. U zateplených staveb se špatně nastavenou ekvitermní křivkou je to i více. Je tedy velký rozdíl mezi bytem se stoupacím potrubím ÚT a bytem pod střechou,který žádné stoupačky nemá.
Stoupačka = neregulovaný zdroj tepla,který topí 24 hodin denně, 7 dnů v týdnu.
Další nesmyslnost této metody spočívá v tom, že minimálně 30% dodaného tepla se spotřebuje na vytápění chladných stěn, pokud šetřílci v sousedících bytech topí málo, či vůbec. Bylo by tedy absurdní zvýšený náklad na vytápění bytu rozpočítávat na VŠECHNY vlastníky. Korekce je potřeba provést vzájemně pouze mezi sousedními byty, které si předávaly teplo přes stěny, strop a podlahu.
Ministerští ouředníci jsou tupci, ale to víme už od roku 2000,kdy vydali vyhlášku č.372/20021 Sb. a vzápětí ji začali „vysvětlovat“ právně bezvýznamnými metodickými pokyny. Ani tu vyhlášku nebyli schopni napsat tak, aby odpovídala fyzikálním principům.
lake
Prosím o vysvětlení – při rozdílech nákladů mimo toleranci 40% (odst.4, 372/2001) se průměrem jednotky rozumí průměr jen ze spotřební složky anebo z celkových nákladů tj. ze složky základní + spotřební ?
Jen doplním k těm stoupačkám. Ve vyšších panelácích mají trubky topení odstupňovaný průměr a v dolních patrech mají cca 5 cm vnější průměr. To dělá při dvou trubkách (stoupačka, couvačka) a výšce stropu 2,6 m topnou plochu asi 0,8 m2. A to odpovídá standardnímu deskovému radiátoru výšky 60 cm o délce 70 cm. Vertikální trubka topí o něco hůř, ale topný výkon těch trubek v jedné místnosti nebude horší, než 50 cm deskového radiátoru. Takže to procento „ze stoupaček“ bude v dolních patrech mnohem vyšší.
Přesně tak. A ještě, kdo je v té větě : " Rozdíly v nákladech na vytápění připadající na 1 m2 započitatelné podlahové plochy nesmí překročit u konečných spotřebitelů s měřením či indikací v zúčtovací jednotce hodnotu 20 % jako spodní hranice a hodnotu 100 % jako horní hranice oproti průměru zúčtovací jednotky v daném zúčtovacím období. Pokud dojde k překročení přípustných rozdílů, provede vlastník úpravu výpočtové metody uvedené v odstavci 3" míněn tím vlastníkem, který provede úpravu výpočtové metody ?
Poslední komentáře