Dobrý den,

Také se v tom nevyznám. Připadá mi, že zákon zkrátka nepamatuje na případ, kdy v domě je vymezená jednotka (např. nebytový prostor) vlastněná více spoluvlastníky, kteří jsou zároveň vlastníky jiných jednotek (bytů). Druhá část první věty za středníkem v § 11 odst. 3 ZoVB vede k nejednoznačnosti a její aplikace se mi v reálu zdá komplikovaná. Uvedu názorný příklad. Najde se někdo erudovaný, kdo mi dá jasnou odpověď jak počítat hlasy?

Řekněme, že jsme SVJ o 5 jednotkách a 4 vlastnících:

Vymezené jednotky:

č.1: 15/100 = 15% (Karel)
č.2: 20/100 = 20% (Olda)
č.3: 15/100 = 15% (Jirka)
č.4: 10/100 = 10% (Milan)
č.5: 40/100 = 40% (z toho Karel 1/5, Olda 1/5, Jirka 1/5, Milan 2/5)

Podíl vlastníků na společných prostorech je tedy:

Karel: (15 + 1/5 ze 40)/100 = 23%
Olda: (20 + 1/5 ze 40)/100 = 28%
Jirka: (15 + 1/5 ze 40)/100 = 23%
Milan: (10 + 2/5 ze 40)/100 = 26%

Jsme na schůzi, účastní se poctivě všichni 4 vlastníci. K odhlasování určitého usnesení je potřeba kvórum "> 50%". Hlasuje se takto:

Karel: pro, Olda: proti, Jirka: proti, Milan: pro

Jaký je správný výsledek?

a. dle podílů vlastníků na společných prostorech: 23 + 0 + 0 + 26 = 49% ==> neschváleno

b. dle podílu jednotek na společných prostorech: 15 + 0 + 0 + 10 + 40 = 65% ==> schváleno (hlas za jednotku č.5 byl započítán, protože většina spoluvlastníků této jednotky hlasovala pro)

A konečně, řekněme že spoluvlastníci si předem zvolí zástupce Oldu pro hlasování za jednotku č.5. On hlasoval proti, takže hlas za č.5 se nepočítá i když vlastně většina spoluvlastníků této jednotky (Karel a Milan mají dohromady 3/5) hlasovala pro. Usnesení by tím pádem také nebylo schváleno. Jaký je správný výsledek hlasování v tomto případě?

Děkuji!